Irové nedají na svůj Dundalk dopustit. Je pro ně sídlem prastarých králů, legend spjatých s mytickým válečníkem Cú Chulainnem, bohatou minulostí sahající až k neolitu. Mnohem současněji - i se započítanými předměstími a vesnicemi na okraji svého obvodu - je dnes už skoro padesátitisícovým městem s lehce průmyslovou zástavbou, proslavenou červeně-cihlovými domy. Jistě není tím nejkrásnějším městem Irska, je spíš hrubým průměrem toho, jak vypadá většina z nich.
Bydlení s přidanou hodnotou
A právě v tom je síla projektu rodinného domu z „předměstí“, respektive z vesničky Blackrock, jež se k Dundalku z několikamílového odstupu přiřazuje. Staví se tu sice romanticky na dohled pobřeží, ale v podstatě už na zelené louce, která ještě donedávna byla zemědělsky obdělávanou půdou a nyní se mění na sídlení kaši. Irsko se v tomhle od pevninské Evropy neliší: místní tu prochází krizí bydlení, a růst instantní rezidenční zástavby, jež dnes vypadá jako řešení situace, je poukázkou na problémy budoucí.
Zdroj: Aisling McCoy & Declan Scullion
Architekti ze studia Scullion Architects se proto rozhodli při plánování novostavby vyjít z místní situace, a zkusili vytlouct mezi jinak uniformně zpracovávanými projekty domů v těsném okolí něco originálnějšího. Něco, co nebude s dalšími léty ztrácet na hodnotě.
Mohli vyjít z toho, že vybraná parcela ležela jako poslední v řadě, v rohové pozici, vůči již vykolíkované plochy pro zástavbu. V době návrhu tak neexistoval žádný bezprostřední stavební kontext, ke kterému by se projekt dal funkčně vztáhnout. Zatím neexistující dům mohl počítat s tím, že u jeho čela bude probíhat zaslepená točna kruhového objezdu (zatím nedokončená a neprotažená přístupová cesta), ze strany bude mít sousední dům, za zády stromořadí se starou polní cestou a také louku, jež měla/má zůstat nezastavěná.
Zdroj: Aisling McCoy & Declan Scullion
S Dundalkem v srdci
Topograficky se pozemek svažoval mírně k jihu, od zadní strany k přední, s teoretickým výhledem na louku na západě, a na východě by sousedil s budoucími sousedy. Samozřejmě tohle všechno už podmiňovalo zpracování projektu, které mělo ambice směřovanými výhledy odstínit efekt toho, že novostavba rodinného domu bude součástí „kolonie“, pokud bude okna z obydlí směřovat více k louce. Alespoň tak si to přáli klienti, postarší manželský pár před důchodem, který chtěl vyměnit život v Dundalku za něco poklidnějšího.
Cihla, kámen, dřevo. Základními materiály vyjádřili architekti při stavbě vily vše potřebné
přečíst článekDědictví města, kterém jim bylo tak dlouho domovem, ale nechtěli úplně z plánů vymazat. Nový dům si přáli mít ve fasádním obkladu cihel, stejně jako v Dundalku. Rozlohou užitné plochy domácnosti (i vzhledem k možnostem parcely) si přáli mít do 200 metrů čtverečních, protože počítají s tím, že je budou navštěvovat jejich odrostlé ratolesti a jejich vnoučata. Další přání souvisela s provozními náklady domu: nechtěli stavět za každou cenu lacině, jen aby pak na energie dopláceli z důchodu. Chtěli mít nízkoenergetický, teplý a příjemný dům, který by si užíval slunečního světla po celý den. Návrh je tomu podřízen.
Zdroj: Aisling McCoy & Declan Scullion
Dívejme se na louku
V rámci možností půdorys domu reaguje na okolní situaci (svah pro stavbu byl mírně srovnán do plochy), staví se jihozápadním směrem. Plocha pro dům pak nabývá významu obytného prostoru domu, ve tvaru písmene L, usazené kolem nízké zděné terasy, jež zprostředkovává širší vztah mezi člověkem a přírodou. Terasa je ze dvou stran obklopena a kryta vlastním domem, směrem do ní ústí okna, a přitom sem nejde vidět ze sousedství a ulice. Je to tedy příjemně soukromý prostor pro obyvatele, když tráví čas venku.
Vůči sousedství se dům staví spíše slepě (je tu pár klenutých oken), vysokým horizontem zdí, a střechami, jež směrem k hranám parcely dosahují maxima výšky, aby blíže k jeho středu klesaly. Tam, kde dům přiléhá k rozvíjející se komunitě individuálních domů v sousedství, se snaží působit formálně, ale ve svém jádru se výrazně liší. Při pohledu od západu se těleso domu jeví být přikrčené, nízko u země, zakořeněné a splývající s okolím. Napomáhají tomu i zemité tóny cihlové fasády a přiznané přírodní materiály, které dům usazují v krajině.
Zdroj: Aisling McCoy & Declan Scullion
Na druhé straně silná geometrická postava domu, umocněná pravidelností spár omítnutých cihel a probarvenými cedrovými podhledy, napjatými zapuštěnými skly, posiluje absolutní materiálnost a přítomnost člověka. Je to trochu dům-hrad. Ovšem ve velmi civilních měřítcích, který počítá s tím, že jeho obyvatelé musí vyžít ideálně z plochy nedělené zbytečnými stupni a přechody, protože jejich věk už potřebuje prostor bez bariér.
Prostor odlišený světlem
Hlavní ložnice navazuje na zděný dvůr, který zachycuje slunce od časného rána do pozdního odpoledne. Diskrétně umístěná okna ve východním průčelí umožňují obyvatelům z interiéru nenuceně pozorovat neohlášené návštěvy. Jsou to drobnosti a detaily, které ovšem lidé, jež až doteď žili v Dundalku, docení. Stejně jako velkorysé výhledy, kterými disponují obytné pokoje. Zajímavostí je, že byť mají všechny místnosti vynikající světelné podmínky - pro každou z nich jsou trochu specifické. Tím, kudy světlo dovnitř přichází.
Zdroj: Aisling McCoy & Declan Scullion
Většinou je to v kombinaci široce otevřených oken a stropních podhledů, takže se ono přirozené prosvětlení místností mění v průběhu dne. Dobře patrné je to v otevřeném prostoru kuchyně (navázané na obývací pokoj a jídelnu). I když se jedná o víceméně spojitý prostor, každý je „jiný“ svými světelnými podmínkami. Tyto prostory jsou neformálně shromážděné kolem terasy, aby se – za příznivého počasí - po otevření vnitřního proskleného rohu prostoru zcela integrovaly s okolím. Oběd, který ven voní z kuchyně, se může podávat na terase s výhledem na louku.
Úsporně a efektivně
Z hlediska dispozic jsou užitkové prostory rozmístěny na severním průčelí, které je opatřeno několika omezenými otvory - aby se minimalizovaly tepelné ztráty - s výjimkou prosklených dveří na konci chodby, které odhalují prostor svahu. Okna v plné výšce na jih a východ jsou chráněna dřevěnou stříškou, která se táhne dovnitř i ven, a jejíž struktura se odráží v umístění cedrových latí, které dodávají obvodu terasy rytmus a intimitu.
Příjemným bonusem jsou obnovitelné zdroje energie, které v kombinaci se zateplením zajišťují velmi nízkou spotřebu energie po celý rok. Vytápění doplňuje krb, k němuž se z venkovní strany přimyká zděná lavice. Můžete tu posedět a mít záda v teple. Ostatně, podobných zákoutí a úkrytů nabízí dům povícero. Vsazená sedátka v rámech oken, zděná nika vytvářející útulný prostor pro čtení. Celý dům je prodchnut kvalitou pohodlí a hřejivé družnosti. Stabilně tu žijí dva lidé, ale na návštěvu mohou přijít 3-4 další, aniž by to nějak pohodu domácnosti narušilo.
Byť je tenhle rodinný dům součástí nově uvolněných pozemků, jež se nejspíš rychle změní na uniformní rezidenční zástavbu, Dům z Blackrock nabízí originalitu a chytrá řešení, která se rozhodně u sídlení kaše nedají považovat za typické. Je domem, který si své kvality uchová.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Blackrock House |
| Typ projektu: | novostavba rodinného domu |
| Architektonické studio: | Scullion Architects |
| Lokalizace: | Blackrock, Dundalk, Irsko |
| Dodavatel stavby: | EMSM Construction |
| Inženýring stavby: | GFM Engineering Consultants |
| Dodavatel materiálu: | Tegral Thrutone (střešní krytina), Nordan (okna), Ibstock Olde English Buff (cihly) |
| Klient: | soukromá osoba |
| Užitná plocha: | 200 m2 |
| Rok dokončení: | 2018 |
Sdílet / hodnotit tento článek