Doslova, protože sám takovou kostkou, plnou přílepků a neumělých přístaveb, kdysi byl. Původně se jednalo o spíše rekreační objekt – takových stojí v rázovité vísce Smilovci hned několik – ale v tomhle se rodina majitele s postupem času zabydlela natrvalo. Aby zjistila, že to, co se dalo tolerovat u krátkodobého rekreačního pobytu, se dá zkousnout o dost hůř, když se z chalupy stane domov.
Málo místa k bydlení
Zatoužili po změně, která měla do jinak konstrukčně zachovalého domu vnést nový život. Jejím naplněním byli pověřeni srbští architekti, profesionálové ze studia Modelart Arhitekti. A sehraný tým v sestavě čtveřice 3+1 (Dejan, Jelena a Bojan) Mitov a Krsto Radovanović se hned pustil do práce. Výzev, kterým čelili, bylo hned několik. Předně, stávající objekt – který si skutečně zásah zasloužil – choval určité rysy, které by se vyplatilo zachovat.
Vztah k přírodnímu okolí, například. Krajina je tu velmi malebná, charakter sídla je mile vesnický. Venkovský. Dům stojí v podstatě na úpatí kopce Stara Planina, a k jezeru je odtud nedaleko. Taky bylo třeba hájit jistou proporčnost, protože starousedlíci by nesli přílišnou vyhraněnost nové stavby v neurbanizovaném prostředí velmi nelibě.
Se změnami opatrně
Smilovci, kde tenhle objekt stojí, jsou skromnějším sídlem se 170 obyvateli. A to je moc málo na to, aby se tu podařilo absorbovat nějakou nezvyklou tvarovou novotu. Bylo tedy třeba nejen měnit, přestavovat a rozšiřovat, ale pohybovat se v mezích patřičnosti starého a nového. Jinak zrovna tady nepředstavovaly stavební regule a vyhlášky až takový problém. Ale právě ta snášenlivost a tolerance sousedů se ukázala být neméně striktní, než bedlivý dozor úředníků.
Klient měl jasno o parametrech výsledku, ale na architektech ponechal, jakými cestami se k němu doberou. Úpravy se dotýkaly jak formátu vlastní stavby, tak i celého dvora, zahrady. Jako nejvíce problémové místo byla identifikována střecha a její vysloužilá konstrukce, která musela být plně nahrazena.
Během stavební činnosti také proběhlo „obnovení“ terénních úprav. A to jak u vstupu na pozemek, tak v zadní části dvora. Zmizelo také „bidýlko“ venkovních schodů do podstřeší, které se proměnilo na plně obyvatelný prostor. A z boku se k rekonstruovanému domu přisadila rozšiřující fasáda, kryjící zastřešenou terasu, co vlastně není ani tak úplně terasou.
Vždyť je to dočista jiný dům!
Dům, zprvu ne zrovna vzhledný a určený spíše k rekreačnímu pobývání, se pod taktovkou měnil na poměrně rafinované bydlení pro rodinu. Už to nebyla zhuštěná a překomplikovaná slepenina, ale propracovaný rodinný dům, se všemi jeho kvalitami. Ta změna, k níž docházelo přímo před očima (nevěřícně koukajících) obyvatel, byla skutečně razantní.
Jejich hnízdečko ve Smilovci se rozrostlo na finálních 111 metrů čtverečních užitné plochy. Do podkroví, teď už překrásně zabydleného a zatepleného, se pod novou střechu pohodlně vešly tři samostatné pokoje – ložnice, a koupelna. Do přízemí jako by s metry navíc vstoupila nová energie. Jakoby se lidé mohli, po dlouhé jízdě, znovu narovnat a protáhnout.
Přízemí, z něj zmizely ložnice, je teď funkčně rozděleno na obývací pokoj, kuchyň s jídelnou a terasu. Přístup do domu je ze severní strany, zatímco jižní strana stávajícího domu je rozšířena o terasu, která je oním zvláštním meziprostorem mezi interiérem a dvorem. Rozšířené části přízemí jsou obloženy kamenným obkladem z místního lomu. Vypadá to fantasticky, prostě dům/hrad, bez ohledu na velikost. Zajímavostí je „vyříznutý“ roh domu, do nějž je teď vyskládáno dřevo na otop.
Aby staré ladilo s novým
Horní úroveň je částečně obložena dřevěnými prkny, čímž vzniká interakce se štíty okolních domů, které jsou tu rovněž obvykle obloženy dřevem. Staré tedy ladí s novým, a za oči to netahá. Ostatně, rekonstruovaný dům se sedlovou střechou zase nevypadá „tak moc“ jinak než původní stavba.
Drobnou odlišností jsou – na vnitřní straně ze dvora – umístěné mobilní perforované panely. Ty chrání dům před úpalným letním sluncem, rozptylují ho. Tyto panely jsou perforovány pomocí digitálního designu a výroby, inspirované geometrickými motivy tzv. ćilimu, tradičního koberce z východního Srbska.
Tímto způsobem je umožněna hra světla a stínů, která vytváří různé světelné efekty na vnitřních plochách. A když se panely odsunou? Přivítá vás za nimi pokračování kamene, který promlouvá jazykem solidního a odolného materiálu.
Dům ze Smilovci prošel radikální proměnou. Ne jen kosmetickými úpravami, ale opravdu zásadní změnou. Z obydlí, které se vám z paměti vytratí hned, jak jej přehlédnete, se stal dům, v kterém byste třeba chtěli sami bydlet. Ve Smilovci je hezky. Souřadnost a proporční vyváženost staveb si tu místní hlídají. A výsledek práce architektů ze studia Modelart dokládá, že je to vlastně dobře.
Údaje o projektu
Název projektu: | Kuća u Smilovcima |
Typ projektu: | rekonstrukce a rozšíření rodinného domu |
Architektonické studio: | Modelart Arhitekti |
Lokalizace: | Smilovci, Dimitrovgrad, Srbsko |
Vedoucí architekt: | Dejan Mitov, Jelena Mitov, Krsto Radovanović, Bojan Mitov |
Návrh designu: | Digital Design Center, Marko Vučić |
Dodavatelé materiálu: | Abet Laminati, Ceramica Sant'Agostino, MIRAGE |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2017 |
Užitná plocha: | 111 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek