Termín ekologické bydlení v posledních letech nabobtnal do skutečně zbytnělé a nadužívané fráze, takže je poměrně těžké se v ní nějak přehledně orientovat. Za ekologickou dnes může být považována i stavba funkčně naprosto zbytečná, jen vystavěná dle ekologických principů (což ale stírá onu zásadní ekologičnost). O ekologičnosti stavby může rozhodovat různě spolehlivá forma certifikace, nebo zapracování materiálů, jež jsou třeba považovány za „eko“, ale pojí se s nimi až děsivá uhlíková stopa. Definic ekologického bydlení je dnes zkrátka tolik, že si každý může najít tu, která mu zrovna sedí.
Nebylo tomu tak vždy. V časech, kdy ještě takovou roli nehrály certifikace zelených budov, a pro stavební vyhlášky byla ekologie věcí skoro neznámou, si lidé uměli najít svou cestu. Někdy skrze neumělou improvizaci, jindy spíše citem a vlastním selským rozumem. Právě k této interpretaci ekologického bydlení se s důvěrou navrací realizace „víkendové rezidence“, vystavěné v belgickém Brasschaatu. A dá se říct, že je to hodně povedený návrat. Nechybí v něm idea žít „ve velkém, ale při zachování minimální stopy“, ani určitý prvek rebelství. Jak se to projevuje?
Minové pole stavebních vyhlášek
Už výběrem lokality, stavební parcely. Ta se totiž nachází v řadě pěti dalších pozemků, stojících na předměstí belgického města. Místa jsou sice určená k zástavbě, ale primárně k zástavbě rekreační, chatové. Dům, jehož projekt vyhotovila POLYGOON Architectuur, je ale určen ke stálému obývání. Ale pšššt, je to tajemství. Tedy, jen trochu. Proti trvalému zasídlení tu místní radnice nic nemá, jen si dává záležet na to, aby zástavba měla rozvolněný charakter a objekty svými parametry odpovídaly spíše než rezidenčnímu modelu tomu rekreačnímu. To pak projekt bezezbytku naplňuje.
Objekt s půdorysem nepravidelného pětiúhelníku se „trefuje“ do limitu tím, že na pozemku zabírá jen 65 metrů čtverečních plochy. To, že uvnitř sebe nese 85 metrů čtverečních užitné plochy, už je jiný příběh. Jak to dokázal? Nafukovací není, ale přibral na výšce. A znovu: jak je to možné, když je tu lokálně vyhláškou nastavený limit, neumožňující stavby dvoupatrových objektů? Inu, stavba má jen 1,5 podlaží. Nedotažené mezipatro mezonetu se tu za podlaží nepočítá. Podobným způsobem pak stavba kličkuje i mezi dalšími dimenzemi, nastavenými legislativou. Kreativitu přitom museli uplatnit jak majitelé – čtyřčlenná rodina, tak sami architekti.
Může se rozrůst i sbalit a odejít
Jedním z podstatných rysů této stavby přitom je, že je těžko k zahlédnutí. Její majitelé totiž ponechali stavební parcelu slušně zarostlou, a tak se dům na pozemku v podstatě nachází z malém háji. Ploty, garantující soukromí obyvatel, tu nahrazují stromy a houštiny. Ze silnice ani od sousedů sem vidět nejde. A tak nikoho nemůže dráždit ani svéráz ekologické stavby, která skromnými prostředky vyjadřuje principy udržitelnosti, soběstačnosti a nezávislosti.
Zmínit se vyplatí i to, že do poslední chvíle tu nebylo úplně zřejmé, jestli záměr projde. A proto je stavba uzpůsobena i na tuto variantu.
K zemi není ukotvena pevnými základy, ale je umístěna na 11 pylonech, mírně vyzvednutá (o 0,5 metru) nad úroveň terénu. A ve svém principu je tento objekt mobilní. Může být rozebrán a přestěhován, přesunut. Byl to plán pro případ, že by se stavba nedočkala kolaudace. A je to plán pro situaci, když třeba v jiných důvodů majitele bydlení v této lokalitě omrzí. Svůj dům si tak budou moci odnést s sebou. Ke konstrukci, které podepírá základy, přináleží ještě další dva podpůrné pylony. Ty pak rozšiřují zastavěnou plochu o venkovní terasu, která je „rozložena“ až za teplých dní. Přičemž násobí plochu pro domácí využití (vidíte zase - není o tuto plochu trvale větší, takže vyhlášku neporušuje).
Výška přímo chrámová!
V záplavě přísných nařízení a kritérií vyhlášek našli architekti řešení, která nekompromitovala pohodu bydlení. Horní patro, které formálně není patrem ale zvýšeným přízemím, disponuje velmi omezenou rozlohou. Přesto dům nepatří k těm, v nichž byste pocítili stísněnost. V zadní části objemu, kde chybí stropní přepážka, sahá místnost od podlahy až ke střeše v nepřerušené délce (výšce) 7 metrů. A obývací pokoj s parametry katedrály skutečně klaustrofobické stísněnosti nenahrává.
Na pocitu prostornosti přidává i pětiúhelníkový půdorys, který vybočuje z obvyklé geometrie čtyřúhelníků a rohů. I vzhledem k tomu, že 3 zvolené úhly stavby jsou tupé, působí výsledek organickým dojmem. Tento pocit podtrhuje polo-otevřená cirkulace jádra objektu, a fakt, že světlo proudí do domu okny atypických vertikálních formátů. Právě okna přitom byla jednou z nejdražších a zakázkově řešených položek při stavbě celého objektu. Ostatní bylo až nad očekávání úsporně vedené.
Součástí úvah o ekologickém bydlení by měla být optimalizace procesů a celková úspornost provozu. To tu z velké míry řeší už fakt, že přívody a odpady jsou koncentricky sdruženy do středu objektu. Kuchyně, koupelnové jádro i toaleta nemusí řešit komplikované šachty a svody, a jejich případná oprava je díky dostupnosti snazší. Potěší i úspornost na poli energií, snadné vytápění. K jeho příjemnému vyhřátí postačí jedna kamna na dřevo. Systém izolace pak brání tomu, aby nastřádané teplo dům ztrácel.
A to je právě vhled, který je inspirující. Pozadu tu totiž nezůstávají ani technické systémy. Instalováno tu je inovativní tepelné čerpadlo (se zdrojem tepla ze vzduchu), které energeticky úsporně a ekologicky ohřívá sanitární vodu čerpáním energie ze vzduchu. Tím, že se objekt otevírá do všech stran, nepotřebuje příliš posilovat osvětlení uměle, celý den dostává maximum, jen z různých stran. Kuchyň a koupelna jsou vystavěny z recyklovaných materiálů. Ostatně, celý dům je přemístitelný. A materiál na jeho stavbu – smrkové dřevo – pochází z místních zdrojů.
Ze dřeva a svépomocí
Dřevěný skelet stavby předchystal a připravil tesař, jednotlivé moduly byly sestaveny za 5 dní. Další dva týdny pak trvala skladba a sestavení, které klient prováděl sám. Sám také zajistil a instaloval izolaci, vnější obklady a vnitřní povrchové úpravy. To se výrazně propsalo do snížení celkových nákladů.
Vnější dřevěná kostra byla obložena neodkorněnými modřínovými pod níž se nachází dřevovláknité desky. Ty zajišťují vnější systém otevřený proti vlhkosti. Střechu tvoří dřevovláknité desky překryté vláknocementovými deskami. Spodní strana rámu podlahy je zakončena překližkou.
Vystavěný je chytře, z materiálu nevzdálených místu stavby, v principu skromný a neříkající se technologie ani komfortu. Přírodu kolem sebe respektuje a vítá. Rodinný dům z Brasschaatu nepotřebuje certifikaci a razítko k tomu, aby se stal ekologickým. Už takový prostě je.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Ecological Holiday Home |
| Typ projektu: | rekreační/rezidenční objekt |
| Architektonické studio: | POLYGOON Architectuur |
| Lokalizace: | Brasschaat, Belgie |
| Vedoucí projektu: | Domien Boits, Bram Van Bouwel |
| Dodavatelé materiálu: | Eternit, JØTUL, Nemetschek, RENSON, Steico |
| Dodavatel tesařské práce: | Luc Van Overveld |
| Klient: | soukromá osoba |
| Zastavěná plocha: | 65 m2 |
| Užitná plocha: | 85 m2 |
| Zahájení projektové fáze: | 2018 |
| Realizace, finalizace: | 2020 |
Sdílet / hodnotit tento článek