Město Humpolec v kraji Vysočina stojí podle slov svého starosty před celou řadou výzev. V územním plánu vytváří takřka ideální podmínky pro vznik nových rodinných a bytových domů a dle zveřejněné studie nazvané Koncepce bydlení je na území města potenciál vzniku bydlení pro 6 600 obyvatel. Pro některé z těchto ploch ovšem stanovuje koncepce podmínku vzniku územních studií. Mělo by jich vzniknou celkem deset, uvádí studie: „Některé územní studie již byly vypracovány, čímž město umožnilo výstavbu více než sta rodinných domů. Nové zastavitelné plochy pro bydlení jsou umístěny zejména v severní části města, kde je potenciál pro bydlení přibližně pro 2 000 obyvatel. V případě zastavění těchto ploch však bude problematická dostupnost základní občanské vybavenosti (zejména mateřských a základních škol). Je vhodné podpořit tyto lokality vybudováním základní občanské vybavenosti i pěšími cestami a cyklistickými stezkami propojujícími okraje města okraje s jeho centrální částí,“ píše se ve zveřejněné koncepci. Dům oceněný na letošní výstavě Salon dřevostaveb město vnímá jako velmi dobrou inspiraci pro další stavby ve své lokalitě rozvojového území.
Rodinný dům, který může být vzorem
Záměrem kolektivu autorů v čele s Matějem Petránkem jistě nebylo „stát se vzorem“, ale prostý fakt vyprojektovat a postavit takový rodinný dům, který dokonale pokrývá všechny potřeby investora (čtyřčlennou rodinu a dvě kočky) a esteticky ladí s představami o moderním rodinným bydlení. Inspirací zde mohly být podobné stavby, zejména z dílny rakouských architektů (např. Andi Breuss), kde svírají dvě masivní hmoty malý dvorek – prostor, do něhož se dům otevírá prosklenými posuvnými stěnami či dveřmi. Je to velmi působivé, emoční a zároveň vysoce praktické.
obrým dojmem pro kolemjdoucí působí v tomto případě i fasáda ze smrkových biodesek, což je třívrstvá lepená masivní deska, která se vyrábí z listnatých i jehličnatých dřevin (např. dub, buk, javor, jasan, smrk či borovice). Panely domu jsou navíc vyzdobeny reliéfem v místech plné fasády a perforací posuvných panelů před okny. Zcela efektní jsou samozřejmě i samotné hmoty této zajímavé stavby, které jsou na úrovni 1NP spojeny pásem fasády tak, aby vytvářely dojem jednotného čtvercového půdorysu. Mohou ovšem i tak na kolemjdoucího působit jako chodbou propojený dvojdomek.
zdroj: Lukáš Žentel, Salon dřevostaveb 2022
Interiér, který nikdy neomrzí
Z obrázků a předložené dokumentace je patrné, že i vnitřní prostor je promyšlený do posledního detailu, a to nejenom samotným architektem, ale také majiteli domu. Společně se volí barevnost, zvolené dekorace i květinová výzdoba, přemýšlí se o volbě rostlin a keřů, které snesou dané vnitřní klima. Venkovní zahrada je totiž ve fázi návrhu a s její realizací se musí prozatím počkat. Počítá se s ní ale zcela jistě jako s další obytnou plochou, která naváže na nápaditou architekturu celého domu. Propojený prostor ve větší části, kde se nacházejí kuchyně, jídelna a obývací pokoj se tak může hravě otevřít i do budoucí zahrady. Spojitá místnost je příčně dělená kuchyňským ostrůvkem, jídelním stolem, knihovnou s krbovými kamny. V menší části se pak skrývá ložnice se šatnou a dva dětské pokoje se spacími patry. Ve spojovacím krčku domu s plochou zelenou střechou se nachází koupelna. Celý interiér je prostoupen zelenou barvou křídel dveří, dvířek kuchyně a všudypřítomných nádherných rostlin. Útulnost prostoru navozují krbová kamna, která jsou srdcem domu. Optimální teplotu v domě udržuje teplovodní podlahové vytápění. V pokojích najdeme masivní dubovou podlahu, ve zbytku domu pak nášlapnou vrstvu tvoří zelenkavé, broušené a leštěné cementové lité potěry Cemflow.
Město, které dobrou architekturu vítá
Na současné tváři Humpolce se podle aktuálních informací nejvíce podílí místní ateliér OK PLAN ARCHITECTS, který stojí za obnovou parku Stromovka, zahradním altánem u rybníka Másílko i za klíčovou rekonstrukcí tovární haly číslo 8, známé jako zóna pro umění 8SMIČKA. V Humpolci dále nalezneme realizaci pražského studia Schwestern – coworkingovou kavárnu COWORK. Ta se nachází v bývalém výrobním areálu nábytkářské firmy Profil nábytek, který by se měl do budoucna přetvořit na obytný prostor s občanskou vybaveností a zázemím pro konání kulturních akcí. Vznik coworkingového centra je podle slov architektů prvním krokem k revitalizaci celého prostoru.
Také historie města je spjatá s řadou slavných jmen. Vzpomeňme namátkou třeba na Josefa Gočára a jeho funkcionalistickou vilu pro podnikatele Otakara Meda, která se stala inspirací pro současného humpoleckého nadějného architekta Luďka Rýznera a jeho vilu zvanou Glasshouse (Skleněný dům). Novodobý rodinný dům Matěje Petránka na okraji Humpolce městu zcela jistě ostudu nedělá a jeho označení za vzor v lokalitě rozvojového území se určitě brzo naplní.
zdroj: Lukáš Žentel, Salon dřevostaveb 2022
Místo stavby: | Humpolec |
Autor návrhu: | MgA. Matěj Petránek |
Dokončení: | 2021 |
Dodavatelé: | svépomocný kolektiv: Matěj Petránek, Vladimír Suchánek, Karel Wheeler, Kateřina Vondráková |
Investor: | soukromý |
Užitná plocha: | 150 m2 |
Zastavěná plocha: | 235 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek