Architekti ve svém popisu projektu ze švýcarského Männedorfu šetří slovy, a raději za sebe nechávají hovořit výsledek své práce. A musí se nechat, že se skutečně mají čím chlubit. I když je vlastně jejich „dílo“ neuvěřitelně prostou realizací. Celé totiž doslova stojí a padá na šesti nosných dřevěných rámech. Konstrukci, která vyplňuje (a nahrazuje) podobně řešenou konstrukci původní stavby.
Podobný přístup, odlišný cíl
Architekti k tomu přistoupili neotřele, vsazením „extrémně tenké“ dřevěná konstrukce. Ta se v rozvíjení původní stavební myšlenky skládá z šesti rámů ze smrkového dřeva, a stává se určující viditelnou složkou celého interiéru. Z podpůrného prvku se tak stala konstrukce prvkem estetickým, vymezujícím vnitřní prostory. Svislé a vodorovné dřevěné panely i nadále stabilizují dřevěnou konstrukci, přičemž vytvářejí vlastní místnosti.
Přitom originálním způsobem zachovávají jejich přirozenou posloupnost a napojení, vložením různých průniků a otvorů. Výsledkem je, že i když tu vznikla vlastně tří podlaží, jsou nyní skrze ony otevření průniky propojeny v jeden velký obytný prostor, sdílený od přízemí až po samu střechu. Jak Lukas Lenherr - šéfarchitekt stojící za celým projektem – připouští, to výsledné řešení je hodně ne-švýcarské.
Ve svých hrubých obrysech totiž až nápadně připomíná americký shotgun house. Pokud s tímto příměrem nejste seznámeni, jde prý (spíše podle legend) o domy s víceméně otevřeným interiérem a místnostmi řazenými za sebou, kdy od vstupních dveří dohlédnete ke dveřím na konci, vedoucím na zahradu. Zkrátka dům, který prostřelíte brokovnicí skrz na jednu ránu.
Oddělení, ale stále spolu
Tento model si pro svou stavební jednoduchost získal velkou oblibu v rodících se městečcích Divokého západu, kde lidé skutečně k řešení brokovnicí neměli daleko. Ale skutečnou renesanci zažil až s rozvojem dělnických kolonií v průmyslových oblastech. Přeci jen se tu formální jednoduchost mísila s účelností. A přesně tohoto mixu chtěli dosáhnout i architekti v Männedorfu.
I když tu odchází k jistému oddělení, uzavřené prostory si tu mají vizuální propojení. Napomáhají k tomu vnitřní okna nebo „klapky“, skrze něž se dá komunikovat s okolím domu i vnitřním obytným prostorem. Six Frame House dává vyniknout senzaci v omezeném prostoru, protože i přes minimální zastavěnou plochu se s třemi podlažími blíží výměře užitné plochy těsně hraničící se 150 metry čtverečních.
Přidává k tomu ještě efektní „odblokování“ vnitřního prostoru, z nějž odebírá podlahové přepážky a stropy, a nahrazuje je sítěmi. Jsou pevné, dodal je výrobce katamaránů. Dům vsazený do profilu stodoly se tak může pyšnit velmi dynamickým interiérem, kde si všichni obyvatelé mohou najít své místo. Být o samotě, ale přitom v kontaktu s ostatními.
Černavá fasáda, světlý interiér
Z hlediska členění vnitřního prostoru v jinak otevřeném bydlení rozlišíme suterénní místnost s dílnou. Denní světlo se dostane až sem, skrze střešní okna. Spojení suterénu přes přízemí až nahoru vede jediným vnitřním otevřeným schodištěm. Na něj se pak navazují další místnosti a oddíly domu. Podstatné přitom je – z hlediska okolní zástavby a stavebního rázu – že z hlediska základního objemu a tvaru střechy vypadá Six Frame House stejně stodola jako kdysi.
Nová fasáda ze dřeva jedle stříbrné byla zakonzervována karbonizací, opálením. Ne tedy (dnes už skoro klasickým, protože se s ním setkáváme opravdu často) shou sugi ban, ale metodou yakisugi. Princip opalování a začernání dřeva je podobný, ale yakisugi zanechává na dřevě hlubší zbrázděnou texturu. Takové dřevo pak vydrží bez dalších konzervačních zásahů i několik generací.
Objekt se ani po tak radikálních úpravách nezříká své někdejší původnosti, rysů stodoly. Patrné je to při pohledu ze dvora, kdy má původní dispozice. Z domu je přitom patrné, už stodolou není a stal se obydlím. S realizovaným stavebním projektem jsou tak trvale zaznamenány ony historické okolnosti, a úpravy realizovány se všemi ekologickými aspekty.
Detaily, jako například zavěšený z výšek sestupující krb anebo působivé provedené schodů, dodávají domu na výjimečnosti. Ne že by ji nasbíral málo. Six Frame House je skutečně povedeným projektem.
Název projektu: | Six Frame House |
Typ projektu: | refurbrishment |
Architektonické studio: | Lukas Lenherr Architektur |
Lokalizace: | Männedorf, Švýcarsko |
Vedoucí architekti: | Lukas Lenherr Architektur |
Projektový tým: | Focus, Gessi, BORA, Group-Corbat SA, Occhio |
Dodavatel stavby: | Brunner Strub + Partner AG |
Topení: | Josef Peterer Haustechnik AG |
Klient: | soukromá osoba |
Rok dokončení (finalizace): | 2022 |
Rozměry: | 149 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek