Akce se konají převážně o víkendech. V Moravskoslezkém kraji to bylo v polovině července putování za lidovými stavbami Bruntálska a Karlovicka; v Jižních Čechách se zájemci potkali v Lužnici u Třeboně; na konci července pak bylo možné cestovat za lidovými stavbami na Liberecku. Série výstav o vodě potrvá až do podzimu: Byla instalována na náměstí v Horní Plané (4. 7. až 2. 8. 2023), probíhá na nádvoří hradu Zvíkov (4. 8. až 4. 9. 2023), bude se instalovat před Kulturním domem v Písku (6. 9. až 4. 10. 2023). Dny lidové architektury Čech, Moravy a Slezska 2023 v současné době pokračují ve Středočeském kraji, kde letos padla volba na špýchary, které budou prezentovány 12. srpna ve Hvožďanech na Příbramsku.
Lidová architektura, zdroj: Organizátoři akcí Dny lidové architektury
Architektura Bruntálska a Karlovicka
Národním centrem letošních Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska a zároveň Dnů lidové architektury Moravskoslezského kraje je Bruntálsko a Karlovicko. Slavnostní zahájení proběhlo 15. července v Kosárně v Karlovicích v údolí řeky Opavy. Poté následovaly komentované prohlídky expozic Muzea v Bruntále neboli Kosárny, která prošla celkovou obnovou a byla prohlášena národní kulturní památkou. Exkurze nazvané Putování za lidovými stavbami Zlatohorské vrchoviny a Moravskoslezského kraje se těšily velké oblibě, nechyběly samozřejmě ani bližší informace o zmíněné legendární Kosárně původně sloužící k výrobě hospodářského nářadí či první zmínky o vesnici, jež hovoří o tom, že v místě byla nejdříve založena pila, poté byly zřízeny železné hamry a kolem nich se rozrostla osada nazvaná po majiteli krnovského knížectví Karlovi z Lichtenštejna. Železné hamry a bělidla sloužily svému účelu až do počátku 19. století, kdy je postupně nahradil dřevařský a papírenský průmysl. Byla zde i cihelna, mlýny, výrobna dýmek a konzervových obalů. Ve 20. století se proměňují v rekreační oblast s lázněmi a působivými stavbami, k původní obci byly postupně připojeny Zadní Ves, Adamov a Nové Purkartice.
Jak se starat o dřevěnou chalupu: Na co si dát pozor v krovech, štítech a nadezdívkách
přečíst článekDny jihočeské lidové architektury
Bývají obyčejně spojené s výročím narození Jakuba Bursy, významného a osobitého lidového tvůrce, působícího v 19. století v okolí Volyně a Vlachova Březí. Návštěvníky zde čekal (a ještě čeká) bohatý program plný řemesel a ochutnávek tradiční jihočeské kuchyně, včetně marmeládobraní. Letošní Dny lidové architektury byly spojené s připomínkou Dne řemesel, zedníků a kovářů na svátek Svaté Ludmily dne 16. září; připomínaly se také Dny evropského dědictví a Dny otevřených ateliérů. Zajímavostí jsou takřka všechny výstavní expozice, i jejich forma: „Přestože se u nás nejedná o pravé muzeum lidové architektury v přírodě, věříme, že můžeme zaujmout. Seznamujeme návštěvníky s krásami lidové architektury celých jižních Čech virtuální formou i klasickými výstavami, odkážeme na ty jihočeské vesničky, kde původní stavby dodnes můžete vidět v reálu v původním prostředí. Vystavujeme u nás řadu originálních kusů nářadí, nádobí a ozdob, knih, fotografií i obrazů. Velkými exponáty jsou například Strom moudrosti předků, vesnický vozík, nůše nebo babiččin kolovrátek. Nově je otevřena expozice kováře a vynálezce Franty Čecha a jeho Bludný kámen nebo vybavení pro přežití v těžkých dobách…“ seznamují návštěvníky s programem zástupci Muzea lidové architektury jižních Čech a digitálního skanzenu LUDMILA.
Lidová architektura, zdroj: Organizátoři akcí Dny lidové architektury
Stavby a objekty libereckého kraje
Tradiční lidová architektura na Liberecku byla prezentována o víkendu 22. a 23. července patnácti stavbami a objekty. Návštěvníci mohli navštívit například rodný dům malíře Josefa Führicha v Chrastavě či legendární Beranův hostinec v Trávníčku. Za starodávným barvířským řemeslem nebo za broušením drahých kamenů jste se mohli vydat do Běliště v Železném Brodě; za tkalcovstvím do roubené chalupy Vlastivědného muzea a galerie v Železnici; v Dolením mlýně v Bradlecké Lhotě vás čekalo mletí obilí. Takřka všechny návštěvy byly spojené s možností vyzkoušet si dobová řemesla a získat inspiraci pro vlastní rukodělnou výrobu či pro pěstování vlastních plodin a bylinek. Unikátním stavebním zážitkem je bezesporu konverze vodního mlýna poháněného Francisovou turbínou v papírně v Hamru na Jezeře či rekonstruovaný Dlaskův statek v Dolánkách. Zajímavostí byly určitě přednášky, kde jste se mohli například dozvědět, jak vypadal rok hospodáře od jara do zimy, nebo o léčivé moci bylinek i jedů v bývalém špitálku a současném Památníku Karla Hynka Máchy v Doksech. Vůně pečeného chleba vás poté může přilákat do Zemanova statku, rodného domu spisovatele Antala Staška.
Dny lidové architektury pokračují středočeským krajem
Organizátor uvádí, že se letos rozhodl představit zájemcům pestré a dosud ne zcela poznané bohatství lidového stavitelství regionu: „Letos padla volba na špýchary, které budou prezentovány 12. srpna ve hvožďanském špýcharu,“ oznámil zájemcům a vysvětlil, kde se nachází obec Hvožďany: „Hvožďany najdeme v trojmezí Jihočeského, Plzeňského a Středočeského kraje. Historický název napovídá, že jde o ves situovanou v lesnatém území na úpatí hvozdů jihozápadních Brd pod vrchem Třemšínem. Místo konání předurčilo tematické zaměření na sýpky a špýchary Středočeského kraje, které byly a mnohdy stále ještě jsou charakteristickými specifickými hospodářskými stavbami venkovských usedlostí, vesnic i krajiny,“. Následovalo představení doprovodného programu plného ukázek tradičních řemesel a regionálních produktů, hudebních vystoupení a komentovaných prohlídek špýcharu. Součástí jsou také exkurze do blízkého Zíbova mlýna, předání titulu Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje a přednášky na téma sýpky a špýchary.
Záměrem Dnů lidové architektury Čech, Moravy a Slezska je podle slov všech organizátorů představit veřejnosti mnohotvárnou, jedinečnou a mnohdy neprávem opomíjenou historickou architekturu venkova. To vše by mělo být podnětem k hlubšímu poznání a pochopení hodnot a významu lidového stavitelství a zároveň impulsem k posílení vědomí odpovědnosti za jeho uchování. V případě Středočeského kraje již probíhala setkání orientovaná na seznámení s různými regiony – například Sedlčanska v Muzeu vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci, pobočce Hornického muzea Příbram, Nymburska v Polabském národopisném muzeu v Přerově nad Labem, pracovišti Polabského muzea v Poděbradech, Kokořínska v obci a ve Skalním obydlí ve Lhotce u Mělníka, expozici Regionálního muzea Mělník, Kouřimska a Českobrodska v Muzeu lidových staveb v Kouřimi, pobočce Regionálního muzea v Kolíně, Bělska a Mladoboleslavska ve Faře Dolní Krupá, expozici Muzea Mladoboleslavska Mladá Boleslav a naposledy v Satranově mlýně ve Vepřku u Veltrus s tematickou prezentací vodních mlýnů.
Lidová architektura, zdroj: Organizátoři akcí Dny lidové architektury
Putování za vodou a historií
V průběhu letošního léta a podzimu je možné ještě navštívit putovní výstavy s názvem Obrazy vody, kde nahlédnete do historie známých přehrad. Výstava byla postupně instalována na náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích (4. 6. až 2. 7. 2023), poté na náměstí v Horní Plané (4. 7. až 2. 8. 2023). Aktuálně je to nádvoří hradu Zvíkov (4. 8. – 4. 9. 2023), následovat bude Kulturní dům v Písku (6. 9. – 4. 10. 2023). Mottem putovní výstavy je zamyšlení nad charakterem technických a stavebních zásahů do krajiny na příkladech dvou nejvýznamnějších jihočeských přehradních nádrží – Lipna
(1951–1959) a Orlíku (1954–1961). Příběh jejich výstavby a fungování vypráví autoři výstavy prostřednictvím historických obrazových materiálů, které odrážejí perspektivu různých dobových aktérů. „Zdánlivě úzké regionální téma propojujeme s obecnějšími a dodnes aktuálními otázkami vnímání, znázorňování a využívání vodního živlu v průběhu druhé poloviny 20. století,“ dodává autorka námětu výstavy Eliška Švarná a zve na aktuální výstavy.
Deset tematických panelů představuje výběr z dobových fotografií, plakátů, pohlednic a reprodukcí výtvarných děl z archivních fondů řady nejen jihočeských institucí. Návštěvníci se seznámí s příběhy Lipna a Orlíku nahlíženými pohledem dobové propagandy, techniky, památkové péče, literatury nebo výtvarného umění. Výstava vznikla za podpory Výzkumného programu Strategie AV 21 Voda pro život, jenž si klade si za cíl propojit výsledky výzkumu s praxí, zasazuje se o osvětu v oblasti nakládání s vodními zdroji, představuje vývoj nových technologií úpravy a čištění vody reagujících na aktuální typy znečištění (organické látky, mikropolutanty), objasňuje principy vzniku, šíření ale i odbourávání znečištění v přirozených ekosystémech, studuje procesy ovlivňujících retenci vody v krajině a dopady klimatických změny na vodní cykly a režim vody v krajině.
Sdílet / hodnotit tento článek