REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

I technické služby mohou mít kvalitní architekturu. Průmyslová stavba v Lysolajích řešená vkusně a s pokorou k místu

Autoři společně se zástupci městské části si na začátku stanovili základní teze zadání. Funkčnost, pravdivost, variabilita, udržitelnost, respekt k okolí, kvalita vnitřního prostředí a edukativnost. Ty se staly hlavními tématy, která dále „hnětli“, aby se získal vyvážený výsledek.
Foto: Alex Shoots Buildings.
Primárně si přizpůsobuj okolí, sekundárně se přizpůsobuj okolí.“
Sebastián Wortys

Několik přiléhavých slov může vytvořit základ pro řešení architektury

Autorský kolektiv použil několik zajímavých a přiléhavých výrazů, když hledal možný scénář zadání. Společně se zadavatelem, městskou částí, zvolil verbální předobraz řešení. Výrazy, jako funkčnost, pravdivost, variabilita, udržitelnost, respekt k okolí, kvalita vnitřního prostředí, směle mohou vystihovat prakticky každý architektonický záměr, jež posléze vyklíčí ve smysluplný výsledek realizace. Měli jsme zde moře různých segmentů lidského počínání, sakrální stavby, obytné a občanské stavby, ale popravdě o základně technických služeb, tuším, že jsem psal pouze jednou. V následném textu možná dojdeme k rozuzlení, proč je tomu tak. Většina staveb tohoto typu totiž nepřibere pošetile architekta do týmu, aby zakázku zbytečně neprodražoval a nevytvářel nějaké vize tam, kde nejsou nutné.

Vidím to jako chybné. V konečném důsledku potom ztrácí všichni. Nejvíce ti, co se následně musí dívat na nějaký racionálně pojatý nesmysl, který nebyl náležitě opečován prací architekta. Pochopitelně, že naskicovat nějaké řešení dokáže i školák, ale je to pak to, co ideově a esteticky zapadá do širšího konceptu? Většinově asi výsledek nebude uspokojivý. Proto mě zaujala slova, která vystihují to, čeho je třeba se dobrat.

A na věci nic nemění skutečnost, že se jedná o zcela pragmatickou a technickou stavbu. Jak jinak nazvat technickou část, která obsahuje garáže pro vozidla údržby, autodílnu, sklad materiálu a krytou deponii. Menší část pro posádku v sobě nese šatny se zázemím, dílnu, kancelář, teplé sklady a společenskou místnost, která slouží i při nočních směnách sněhové pohotovosti. Mimo funkčnosti, což je předpoklad každé kvalitní dispozice v kontextu okolí, je třeba dodržet kritéria variability a udržitelnosti. Tak můžeme brát ze skupinky výrazů jeden po druhém. Výsledek mi napovídá, že práce architekta zde má jasné a nezastupitelné místo. Zdá se vám ta stavba strohá? Možná. Je strohá nebo minimalistická? A nekonečná diskuze je na světě.

Pohled západní. Foto: Alex Shoots Buildings.

Pro základnu technických služeb není třeba grandiózního rozmáchnutí, ale jednoduchosti, čistoty a zmiňované pravdivosti. Pokud přistoupíme na atributy takového zadání a následného řešení, nemůžeme být výsledkem zklamáni. Já to tak alespoň chápu. Rozhodně se neperu obecně o velkou či malou architekturu, velkou či malou estetičnost výsledků. Vše je přece podřízeno potřebám zadání, rozumu osvíceného investora, umu architekta, společnému smysluplnému uchopení nápadu a následnému kvalitnímu řešení. To stále neodpovídá na otázku, zda je třeba řešení jednoduché nebo složité, rozmáchlé nebo naopak usedlé nebo třeba minimalistické. Není nezbytné věci bagatelizovat ani zbytečně tvořit nějaké pomníky ega některého zúčastněného článku. Myslím, že architektura je většinově dobrá nebo špatná. Maximálně někde mezi. Následně postavte vedle sebe deset architektů a neshodnou se ani na tom.

Pozor, ještě mi tam padl do oka jeden důležitý výraz. Vše řešit s „pokorou“ k okolí. Pokora, velmi důležité slovo, které potřebujeme ve svém slovníku takřka všichni. Resumé celé disputace je prosté. I základna technických služeb je architektura a žádá si jeho odbornosti a erudice. Výsledek je potom nasnadě a vy se na něj můžete podívat.

Myslíme si, že je správné stavbu pojmout moderně, pravdivě, jednoduše, ale přitom pokorně k okolí. Proto pracujeme s přiznanou betonovou konstrukcí, která odpovídá charakteru průmyslové stavby (dílny, garáže) v kombinaci s přírodními materiály jako jsou dřevo (velkoformátové výklopné panely garážových vrat), sklo, ocel, zelená střecha.

Vstupní atrium a schodiště. Foto: Alex Shoots Buildings.

Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu

Při přípravě projektu jsme zjistili, že na rozdíl od zahraničí vzniká v ČR většina technických objektů bez architektonické péče. Časté jsou výrazné a nákladné stavby bez konceptu a kontextu, u kterých byl promarněn potenciál odhalit jejich neopakovatelnou poetiku.

Společně se zástupci městské části jsme si proto na začátku stanovili základní teze zadání. Funkčnost, pravdivost, variabilita, udržitelnost, respekt k okolí, kvalita vnitřního prostředí a edukativnost se staly hlavními tématy, která jsme dále hnětli, abychom získali vyvážený výsledek.

Pohled východní. Foto: Alex Shoots Buildings.

Přirozenému usazení do okolí pomáháme zapuštěním nízké hmoty do svahu. Vztah s okolní obytnou zástavbou navazujeme rytmizací fasád a použitím dřeva na hlavním průčelí. Jeho klidná plocha ožívá při provozu, kdy tep otvírání a zavírání jednotlivých modulů dává stavbě jedinečnou dynamiku.

Prostorová modulární pavučina prefabrikovaného betonového skeletu naplňuje maximální míru variability a dovoluje nám svobodně umístit dva provozy s rozdílnými nároky. Zároveň umožňuje pružně reagovat na budoucí změny požadavků.

Větší technická část obsahuje garáže pro vozidla údržby, autodílnu, sklad materiálu a krytou deponii.

Dřevěná podlaha. Foto: Alex Shoots Buildings.

Menší část pro posádku má výrazně odlišné nároky na velikost místností, prosvětlení, akustiku, vnitřní teplotu i výraz. Proto jsme ji koncipovali jako nezávislou vloženou krabičku z lehké montované ocelové konstrukce v pasivním tepelném standardu. Ukrývá v sobě šatny se zázemím, dílnu, kancelář, teplé sklady a společenskou místnost, která slouží i při nočních směnách sněhové pohotovosti.

Lehkou konstrukci jsme využili i pro samostatný objem bytu správce ve druhém podlaží, který je i rezervou do budoucna a je možné ho rozšířit nad sousední moduly.

Zásadní roli ve fungování domu hraje prostorové nic – vstupní atrium. Slouží jako propojka s ulicí, hlavní vstup a komunikační uzel, jehož míru otevřenosti lze nastavit velkými otočnými žábrami. Jeho plášť ze skleněných tvarovek prosvětluje interiér jemným rozptýleným světlem. Je to polosoukromé místo setkávání, kde prší, roste tráva a pěstují se rajčata.

Kancelářské zázemí. Foto: Alex Shoots Buildings.

Použití přiznaných konstrukcí a pohledových materiálů bez dalších krycích vrstev podtrhuje celkovou autentickou výpověď.

Vždy přemýšlíme o udržitelnosti a odpovědnosti za vstup do prostředí, ve kterém žijeme. Energetický a enviromentální koncept jsme řešili v čase, kdy nebylo toto téma ještě tak celospolečensky aktuální. Stavba díky tomu obstála i v době současné energetické krize.

Objekt má sloužit jako vzorová realizace a inspirace pro veřejnost. Veřejná stavba by měla jít příkladem v oblastech udržitelnosti, práce s obnovitelnými energiemi, standardu vnitřního prostředí i použitých materiálů.

Vnitřní komunikace mezi kójemi. Foto: Alex Shoots Buildings.

Díky zapuštění do terénu si nevytápěná technická část udržuje stabilní teplotu a nepromrzá. Vytápěná část je zateplena v pasivním standardu, zdrojem vytápění je tepelné čerpadlo. Fotovoltaická elektrárna s bateriovým úložištěm zajišťuje provoz domu i vybavení údržby. Dešťová voda je akumulována a znovu využívána pro provoz údržby a zálivku. Zelené střechy zlepšují mikroklima, zadržují vodu a zjemňují stavbu. Všechny vnitřní prostory jsou osvětleny přirozeným denním světlem a všechny pobytové plochy mají vysoký standard vnitřní akustiky. Variabilita provozního uspořádání a použití trvanlivých materiálů prodlužuje životní cyklus.

Detaily realizace. Foto: Alex Shoots Buildings.

Základní popis

Studio PROGRES architekti
Autor Jan Kalivoda
Vojtěch Kaas
Projekční tým Michal Svoboda
Tereza Soubustová
Umístění projektu ul. Květová, Praha-Lysolaje
Země projektu Česká republika
Rok projektu 2019–2020
Rok dokončení 2022
Zastavěná plocha 437 m2
Rozměry 31×10 m
Klient Městská část Praha-Lysolaje
Fotografie Alex Shoots Buildings
Spolupráce Statické řešení: Losík statika
Generální dodavatel stavby: PSP – GDS

Technické zázemí garáží. Foto: Alex Shoots Buildings.

Ing. arch. Petr Brandejský

Prošel projekcí BVV, pracoval na „volné noze“, následně ve firmě zabývající se komplexními službami v oblasti návrhů kancelářských celků a realizací logistického uspořádání. Od r. 2008 pracoval jako hlavní architekt nadnárodní společnosti v oblasti investiční výstavby. Po návratu na „volnou nohu“ se zabývá mimo zmíněných činností i inspekcí nemovitostí a odbornými recenzemi. Od roku 2014 píše, jako externí redaktor pro Moravu, pro internetový portál zabývající se stavebnictvím a úsporami energií TZB-info.cz a pro internetový portál určený široké stavební veřejnosti ESTAV.cz.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

REKLAMA