Dojde převodem vlastnického práva k pozemku současně i k převodu vlastnického práva k 2D papírové architektonické studii a projektové dokumentaci, včetně poskytnutí podlicence k užití architektonického díla k dalším vývojovým fázím, tj. k postavení stavby, resp. z pohledu autorského zákona (zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AutZ“) k rozmnožení architektonického díla stavbou (§ 13 odst. 2 AutZ), případně k postoupení majetkových autorských práv, a to bez dalšího?
Jak naznačuje samotná otázka, je třeba rozlišovat právo vlastnické (k pozemku a zvlášť k 2D papírové projektové dokumentaci – k tomu viz níže) od práva autorského (k architektonickému dílu). Obě práva působí erga omnes, nicméně právo autorské se odlišuje mimo jiné tím, že majetková práva autorská nelze převádět. Právo autorské zařazujeme mezi práva duševního vlastnictví, kdy samotný pojem duševní vlastnictví náš právní řád explicitně pozitivněprávně nevymezuje. Z pohledu právní ochrany předmětu duševního vlastnictví se rozlišuje, zda se jedná o absolutní právní ochranu takového předmětu (architektonické dílo), zda existují případy jiné právní ochrany, nebo zda žádná právní ochrana není a pak je třeba si práva k takovému předmětu ošetřit smluvně (inter partes).
Autorská práva architekta na váš dům. Pozor při rekonstrukci. Architekt může požadovat i odstranění stavby
přečíst článekV současné době se architektonická tvorba tolik neodehrává na papíře, jako tomu bylo v minulosti, ale dílo vzniká již od prvopočátku na počítači. Pokud má mít výsledek činnosti podle vůle stran smlouvy o dílo nehmotnou podstatu, bude se aplikovat úprava § 2631 a n. občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ObčZ“). Stěžejní roli tak zde nepředstavuje hmotný nosič (architektonická studie, nebo projektová dokumentace vygenerovaná do 2D podoby na papír), na kterém je zachyceno samotné dílo s nehmotným výsledkem. Podle Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1060/2017) spočívá hodnota projektové dokumentace ve výsledku výkonů architekta či projektanta a v jeho duševní práci. Mezi díla s nehmotným výsledkem řadíme jak díla autorská, tak jiná díla s nehmotným výsledkem, která nenaplňují znaky pro autorskoprávní ochranu.
Účel vyplývající ze smlouvy o dílo
Smlouva o dílo se v oblasti architektury a stavitelství běžně uzavírá jako smlouva smíšená, kdy obsahuje jak ujednání o vytvoření architektonického díla jako díla s nehmotným výsledkem (případně zároveň ujednání ohledně provedení hmotného výsledku, stavbou architektonického díla), tak i licenční ujednání. U díla chráněného autorským zákonem,architektonického díla (§ 2 odst.1 AutZ), pak nabytím vlastnického práva k věci, jejímž prostřednictvím je architektonické dílo vyjádřeno, nedochází dle § 9 odst. 3 AutZ automaticky k nabytí oprávnění k výkonu práva dílo užít, není-li dohodnuto či nevyplývá-li z AutZ jinak.
Zdroj: AdobeStock – Burdun
Takovou výjimku představuje tzv. zásada účelovosti pro dílo vytvořené na objednávku (§ 61 odst. 1 AutZ), podle které autor poskytl nevýhradní licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo (s nehmotným výsledkem dle § 2631–2635 ObčZ) v případě, není-li tedy mezi autorem a objednatelem uzavřena licenční smlouva, nebo nejsou licenční ujednání součástí smlouvy o dílo (s nehmotným výsledkem), případně je poskytnutá licence neúplná.
Podle nevyvratitelné právní domněnky v § 61 odst. 1 AutZ proto není možné, aby licenci poskytl kdokoli jiný než autor architektonického díla, přičemž autorem architektonického díla může být dle autorského zákona (§ 5 odst. 1 AutZ) pouze fyzická osoba (architekt, projektant), nikoli osoba právnická (např. architektonická, nebo projekční kancelář v právní formě s.r.o. apod.).
Autorské právo ve stavebnictví. Co je předmětem ochrany autorského práva? Stavební dokumentace nebo studie?
přečíst článekObdobnou úpravu najdeme i v § 2634 ObčZ, která se vztahuje obecně na práva duševního vlastnictví (jak autorská práva, tak práva průmyslová a jiná), nicméně dle základní zásady pozdější obecná právní úprava není způsobilá založit neaplikaci dřívější speciální úpravy (lex specialis per generalem non derogatur). Zhotovitelem zde může být i osoba právnická. Je-li zhotovitelem díla osoba odlišná od autora, například zaměstnavatel v případě zaměstnaneckého díla (§ 58 odst. 1 AutZ), pak se použije právní úprava obsažená v občanském zákoníku (§ 2634 ObčZ).
Příklad: Objednatel si nechal na základě smlouvy o dílo u architektonické kanceláře A1, s.r.o. vytvořit architektonickou studii. Žádná jiná smlouva nebyla uzavřena a součástí smlouvy o dílo nebyla licenční ujednání. Architektonické dílo v podobě architektonické studie vypracoval zaměstnanec architektonické kanceláře. V takovém případě vykonává majetková práva autorská dle § 58 odst. 1 AutZ architektonická kancelář. Pro tento případ se aplikuje § 2634 ObčZ, kdy zhotovitel poskytl objednateli quasilicenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo (pro další fáze architektonické tvorby).
Ustanovení § 61 odst. 1 AutZ jako lex specialis se použije vždy, uzavírá-li smlouvu autor architektonického díla; úprava občanského zákoníku, i když se také vztahuje na autorská díla, se pak aplikuje v ostatních případech dle § 2634 ObčZ. Ustanovení § 61 odst. 1 AutZ se tak přijetím nové, obdobné právní úpravy v § 2634 ObčZ nestalo nadbytečným.
Podle Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2021, sp. zn.: 27 Cdo 2857/2019) může objednatel architektonickou studii užít nejen k rozmnožení „stavbou, nýbrž i všemi ostatními způsoby, jež jsou pro realizaci stavby vzhledem k její povaze obvyklé (nebo vzhledem k úpravě veřejného práva stavebního i nutné),“ a to na základě quasilicence vyplývající z § 61 odst. 1 AutZ.
Je pravdou, že bez objednatele a jeho vynaložených finančních prostředků a důvěry by nikdy architektonické dílo vytvořené na objednávku nevzniklo, a proto omezení absolutních majetkových práv autorských ve prospěch objednatele dává smysl. Zásadu účelovosti a potažmo zásadu ochrany vynaložené investice je třeba vždy poměřovat se zásadou ochrany autora, kdy navíc ve většině případů architekt, či projektant netvoří tzv. do šuplíku, ale právě na přání, na objednávku pro objednatele. Z pohledu zásady vynaložené investice bude situace jiná v případě, kdy objednatel vynaloží jen malou část finančních prostředků pro vytvoření architektonické studie z celkových investičních nákladů na postavení celé stavby a jiná v případě, kdy bude muset investovat peníze pro vytvoření architektonického díla vznikajícího metodou BIM jako součást informačního modelu stavby (kde však ale bude vstupovat mnoho osob a nebude třeba možné vždy aplikovat zásadu účelovosti viz níže).
Autorské právo ve stavebnictví: Je projektová dokumentace stavby chráněná autorským zákonem nebo ne?
přečíst článekOprávněné změny architektonického díla
Autorský zákon přiznává autorovi dvojí autorská práva, a to majetková a osobnostní. Majetkovým právem je dle § 12 a n. AutZ právo dílo užít, jak o tom bylo shora referováno. Nicméně objednatel by si měl být vědom i autorových osobnostních práv autorských. Podle Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2857/2019) je možné užít dílo „i v podobě přiměřeně pozměněné či přetvořené, zařazené do souboru či ve spojení s dílem jiným.“ Quasilicence upravená v § 61 odst. 1 AutZ se nevztahuje na případy, kdy by došlo k užití díla snižujícím jeho (architektonickou) hodnotu dle § 11 odst. 3 AutZ.
Poskytnutí podlicence
Podle Nejvyššího soudu je součástí takové licence zásadně i podlicence „v takovém rozsahu, aby pořízení těchto rozmnoženin mohlo být zhotoveno na podnět objednatele třetími osobami, jež jsou k tomu vzhledem k obvyklé hospodářské praxi (nebo dokonce právními předpisy zejména z oboru veřejného práva stavebního) povolány.“
Příklad: Objednatel si nechal na základě smlouvy o dílo u architekta, který nemá autorizaci pro vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb, vypracovat architektonickou studii. Součástí této smlouvy nebyla licenční ujednání a objednatel si s architektem ani neuzavřel licenční smlouvu. Objednatel se poté obrátil na projekční kancelář o vytvoření projektové dokumentace. Na tento případ se bude aplikovat § 61 odst. 1 AutZ, kdy součástí quasilicence je i ze strany objednatele poskytnutí podlicence zhotoviteli k rozmnožení architektonického díla v podobě architektonické studie do podoby projektové dokumentace.
Postoupení licence
Od poskytnutí podlicence (ke konkrétním způsobům užití díla) je třeba odlišovat postoupení licence, kdy původní nabyvatel licence zcela pozbývá oprávnění k užití díla a namísto něj má právo dílo užít nabyvatel postoupené licence. Podle obecného ustanovení k licenci, § 2364 odst. 1 ObčZ, může nabyvatel licenci postoupit třetí osobě zcela nebo zčásti jen se souhlasem poskytovatele. Souhlas vyžaduje písemnou formu. Poté má podle druhého odstavce nabyvatel povinnost poskytovateli bez zbytečného odkladu sdělit, že licenci postoupil a osobu postupníka.
Jde-li však o dílo vytvořené na objednávku dle § 61 odst. 1 AutZ, dovozuje Nejvyšší soud v tomtéž rozsudku, že: „Účel vyplývající ze smlouvy o dílo například může vyžadovat, aby objednatel disponoval oprávněním poskytnout třetí osobě podlicenci, popřípadě též postoupit licenci na třetí osobu (například je-li autorem vytvořené dílo svou povahou předlohou k dalšímu zpracování). V takovém případě je nutné dovodit, že autor s podlicencí (s postoupením licence) vyslovil souhlas (z povahy věci se v tomto případě neprosadí zákonný požadavek na písemnou formu souhlasu uvedený v § 48 odst. 2 autorského zákona, resp. v § 2364 odst. 1 o. z.).“
Zdroj: AdobeStock – Tiko
Autonomie vůle stran má přednost
Každý právní případ je třeba posuzovat samostatně, nikoli automaticky, byť účel velkého množství takových smluv bude směřovat k postavení stavby. Objednatel zpravidla neoslovuje architekta proto, aby si vytvořenou architektonickou studii pověsil na stěnu jako obraz, ale smlouva může kupříkladu vést k užití díla pro výstavní účely (například vytvoření vlastního modelu stavby ze strany studenta architektury). Tedy je třeba rozlišovat účel samotné smlouvy od účelu, ke kterému samotné dílo slouží.
Nebude-li účel ve smlouvě o dílo (nebo smluvním standardu) určen a ani nebudou ujednána licenční ujednání, pak je třeba při výkladu právního jednání nejprve vycházet ze zjištění, jaká byla skutečná vůle stran při sjednávání smlouvy o dílo s ohledem na základní zásadu občanského zákoníku, kterou je autonomie vůle stran.
Autorské právo ve stavebnictví: Projektová dokumentace ze dvou pohledů. Co na to soukromé a veřejné právo?
přečíst článekPodle § 556 odst. 1 ObčZ: „Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět.“ Nepodaří-li se zjistit úmysl jednajícího, pak přichází na řadu normativní objektivizovaný výklad, jak se to může jevit adresátovi při předpokladu poctivého jednání prostřednictvím různých pomůcek v neprospěch té strany, která to poprvé navrhla (§ 557 ObčZ). Podle Ústavního soudu (nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/2003), který se k výkladu právního jednání vyslovil již před účinností ObčZ takto: „… má shodná vůle účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu jimi formulované smlouvy. Vůli je nutno dovozovat z vnějších okolností spojených s podpisem a realizací smluvního vztahu, zejména z okolností spojených s podpisem smlouvy a následným jednáním účastníků po podpisu smlouvy.“ Nejvyšší soud v této souvislosti zároveň zdůrazňuje, že výkladem lze pouze zjišťovat obsah právního jednání, ale nelze jím projev vůle nahrazovat či doplňovat (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2019, sp. zn. 32 Cdo 3573/2018, nebo dříve usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 1998, sp. zn. 1 Odon 110/97 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 11. 2000, sp. zn. 29 Cdo 81/2000).
V případě výkladu samotného projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami, co právnímu jednání předcházelo, nebo jak strany daly následně najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 odst. 2 ObčZ).
Další věcí je skutečnost, že právní forma smlouvy o dílo nemusí být písemná, neboť může být uzavřena i ústně.
Zdroj: AdobeStock – Rawf8
Pravomocná rozhodnutí jsou vázána k pozemku
Bude-li mít stavebník pravomocné územní rozhodnutí, nebo stavební povolení (případně dle NStavZ rozhodnutí o povolení záměru), pak ve smyslu § 73 odst. 2 in fine zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, jsou tato pravomocná rozhodnutí závazná i pro právní nástupce účastníků. I podle Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 1 As 73/2011): „Územní rozhodnutí je vázáno k pozemku, jehož se týká (tzv. správní akt in rem), a spolu s převodem vlastnického práva k pozemku přechází na jeho nabyvatele.“
Závěrem má doporučení
Věc, kterou rozhodoval Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku, se týkala prvopočáteční fáze tvorby architektonického díla (architektonické studie) a jednoduchého vztahu mezi autorem a objednatelem, do kterého nevstupovalo více osob, jak je v dnešní době čím dál častější, kupříkladu nárůstem využívání metody BIM ve stavebnictví a z toho vyplývající nutné spolupráce mezi různými osobami (někdo jako OSVČ, zaměstnanci různých zaměstnavatelů atd.).
Tyto a jiné složitější otázky však nebyly předmětem sporu, a proto doporučuji se nespoléhat (ze strany investora) na zmíněnou quasilicenci a nechat si vytvořit licenční ujednání na míru právníkem odborně zaměřeným na tuto složitou oblast práva.
V opačném případě by měl být ve smlouvě o dílo (s nehmotným výsledkem) dostatečně srozumitelně a určitě popsán její účel, přestože nejde o podstatnou obsahovou náležitost smlouvy o dílo a zároveň by mělo být pamatováno nejen na odměnu za vytvoření samotného architektonického díla v podobě architektonické studie, ale zároveň na odměnu za další (quasi)licence (za rozmnožení díla) poskytnuté dle § 61 odst. 1 AutZ.
Sdílet / hodnotit tento článek