Organizátoři představují výstavu jako „čirou radost z řeky“, neboť, jak říkával proslulý architekt Karlína Ricardo Bofill, město, které nemá řeku, je velmi ošklivé… Nejčastěji dával za příklad Kodaň, kde lidé s vodou žijí, dovedou smysluplně využít břehy řek, potoků a jezer k nejrůznějším společenským akcím a propojit je promyšleně s městskou architekturou, parky, cyklistickými stezkami, bary a prostorami pro umělecké a kulturní projekty.
Není to jenom řeka Vltava
Zájem o řeky, potoky a říčky projevují i sami občané, což byl hlavní záměr k uspořádání výstavy. Nabízí veřejnosti aktuální trendy v územním rozvoji říční krajiny na příkladech dvaceti pěti konkrétních projektů, které se na Vltavě či v jejím bezprostředním okolí chystají k realizaci; škála projektů je široká a začíná velkými veřejnými realizacemi, jako je příměstský park na soutoku Vltavy a Berounky, první svého druhu v ČR, či komplexní proměna Trojské kotliny.
„Expozice rovněž prezentuje menší projekty od úprav koryt přítoků Vltavy – Rokytky, Botiče nebo Motolského potoka – přes infrastrukturní stavby, reprezentované třeba novým Dvoreckým mostem a lanovkou v Podbabě, až po významné veřejné budovy na břehu řeky v podobě nového koncertního sálu Vltavské filharmonie,“ dodává Petr Hlaváček, náměstek primátora pro oblast územního rozvoje a územního plánu a ukazuje na model řeky, která protéká metropolí.
Návštěvníci se takto mohou projít po obou březích Vltavy od Zbraslavi až po Podbabu. Model řeky v měřítku 1:1 000 a v délce dvacet pět metrů se vine celým výstavním sálem, jehož podlaha se pod paprsky UV světla dokáže proměnit v obří mapu pražského vodstva. Prostoru sálu vévodí obří laminátová labuť, která za pomocí brýlí pro virtuální realitu přenese návštěvníky na konkrétní místa u břehů Vltavy. Mohou se tak ocitnout třeba na pilíři rozestavěného Dvoreckého mostu, nebo na veřejnosti nepřístupné špičce Císařského ostrova.
Dobrým průvodcem jim bude propagátor architektury Adam Gebrian. Širokoúhlá projekce zve na cestu do minulosti Vltavy i Prahy pomocí historických rytin, map, fotografií i archivních záběrů. Analogová část výstavy pak shrnuje základní informace a „vltavská nej“, kolem nichž možná prozatím bez zájmu chodíme. Návštěvníci se například dozví, že nejhlubší (až 9 m) je Vltava pod Vyšehradem, nebo že její celkovou délku v Praze (zhruba 30 km) připadá 20 km protipovodňových opatření.
Rohanský ostrov aktuálně
Zdá se, že nejvíce diskusí ohledně „řeky a města“ vyvolává nová podoba Rohanského ostrova. Proto výstava podrobně představuje výsledky soutěžního dialogu na Rohanský ostrov, který spojí rekreační využití s přirozenou protipovodňovou ochranou. Vítězem se stal česko-belgický tým složený z ateliérů OMGEVING+FISER+VRV+SINDLAR. Na území 56 hektarů navrhl povodňový park, který propojí člověka s řekou, zachová tamní biodiverzitu a efektivně přispěje k protipovodňové ochraně města.
„Vítězný tým nabídl ve svém konceptu sníženého terénu a vzniku promenády podél řeky opravdu cenný přístup k vodě. Park rozděluje do jednotlivých zón, které ubytují rozličné aktivity od kultury přes sport po prostor pro děti. Zároveň však nechává dostatečně volného prostoru pro nerušený pobyt v přírodě. To je třeba zvláště ocenit,“ chválí koncept Michal Hroza, pražský radní pro technickou infrastrukturu, podrobněji seznamuje s výsledky soutěže a nabízí k prostudování zdařilé vizualizace.
Komise dále ocenila mimořádnou práci s rozhraním města a parku, v návrhu je cyklostezka povýšena na zelenou promenádu, která nabízí návštěvníkům a místním obyvatelům množství aktivit a zároveň chrání tamní pestrou faunu a floru. Vítězné řešení přináší do lokality nové kvality a možnosti jejího využívaní, zodpovědně pracuje s pamětí místa i místními aktéry a střídmě a logicky na sebe navazuje jednotlivé etapy prací. V neposlední řadě projekt přichází s překvapivě efektivním a hospodárným přístupem k protipovodňové ochraně, kterou řeší pouze na pozemcích vlastněných městem, čímž předchází případným problémům při realizaci.
„Projekt Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova bude dalším střípkem v mozaice pražských ostrovů a krásně doplní již velmi poctivě revitalizovanou část Prahy. Jsem rád, že projekt přišel s inovativním řešením celé realizace, jenž zaručí vysokou míru protipovodňové ochrany pro celou lokalitu Libně, Karlína a Holešovic. Navrhované řešení skvěle kombinuje veřejný prostor, zeleň a bezpečnost vodního hospodářství,“ dodává Michal Hroza.
„Rohanský ostrov je v současnosti neutěšený brownfield a přispívá neblaze k efektu tepelného ostrova ve své lokalitě. Naším cílem je nejenom tenhle efekt rozbít, ale také vrátit tohle místo do Prahy jako příjemnou součást života města a jeho obyvatel. A přesně to od budoucího řešení očekávám a těším se na jeho konečnou podobu,“ doplňuje jeho výklad Jana Komrsková, náměstkyně primátora.
„Vítězný tým nás přesvědčil tím, jak pracuje s terénem. Umožní rozšíření celkového využitelného území. Velmi dobře také zpracovává přístup k vodě, což je jednou z největších devíz každého území u řeky. Během celého procesu soutěžního dialogu jsme kladli důraz na zapojení místních obyvatel i stakeholderů. Naše vzájemná spolupráce výběrem vítěze nekončí. I dopracování návrhu bude provázet komunikace s místními a odborníky městské části Praha 8. Jako městská část máme z první ruky informace o daném území a potřebách našich obyvatel. Budeme usilovat o to, abychom se stali správcem území a nového parku,“ říká Radomír Nepil, místostarosta Prahy 8.
Do mezinárodního soutěžního dialogu na vznik Studie Parku Maniny a Koncepce Rohanského a Libeňského ostrova se přihlásilo 13 multidisciplinárních týmů z celého světa. V létě 2022 odborná komise vybrala čtyři, které paralelně navrhovaly budoucí podobu území mezi cyklostezkou a řekou od Hlávkova mostu až po špičky Libeňských kos. V užším výběru se spolu potkaly tři nizozemsko-české týmy a jeden belgicko-český. Vítězem se stal již zmíněný tým složený z ateliérů OMGEVING+FISER+VRV+SINDLAR, druhé místo získalo LOLA+M2AU+de Architekten Cie., třetí místo obsadil tým Delva+pespektiv, na čtvrtém se umístili New Park Maniny Consortium – DS+VenhoevenCS+MOBA+Aquatis. Budoucí podoba Rohanského ostrova vzniká ve spolupráci s místními aktéry, jako je veřejná správa, majitelé pozemků, kulturní a sportovní spolky, neziskové organizace a další. Nicméně ani vítězný návrh nemá ještě finální podobu, tým jej dopracuje na základě dalších setkání a diskuzí s místními aktéry. Detailní představení těchto návrhů již proběhlo. Výstava s bohatým doprovodným programem potrvá v CAMPU do 17. prosince 2023.
Vizualizace a informace k projektům: Centrum architektury a městského plánování (CAMP) a Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR)
Sdílet / hodnotit tento článek