Díky tomu, že nenastaly žádné komplikace, proběhla výstavba podle harmonogramu rychle a bezproblémově, což vykompenzovalo dlouholetou přípravu záměru a všechny byrokratické peripetie okolo, kdy trvalo 10 let od první studie, než se koplo do země.
„Zajímavostí je, že je to teprve pátý dům postavený jako knihovna v celé historii hlavního města Prahy. První dům, který byl postaven celý jako knihovna, je naše budova Ústřední knihovny na Mariánském náměstí a naposledy budova Národní Technické knihovny v Dejvicích, kde máme také pobočku,“ říká Tomáš Řehák, ředitel Městské knihovny v Praze.
Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Dále vysvětluje: „My jsme nedělali architektonickou soutěž, což nám od té doby již leckdo vyčetl, ale pro vysvětlení se musím vrátit v čase. V době, kdy jsme začínali řešit tento záměr, tak vrcholil malér s Kaplického budovou Národní knihovny a představa dělat architektonickou soutěž pro nás byla úplně děsivá. Tak jsme tehdy oslovili architekta, kterého jsme znali, protože byl jedním z hybatelů rekonstrukce Ústřední knihovny na Mariánském náměstí v polovině 90. letech, a to byl pan architekt Zavadil. Ten připravil první architektonickou studii, se kterou jsme šli na Prahu 6. Návrh jim ale úplně neseděl, tak oslovili ještě atelier monom a ve spolupráci těchto architektů vznikla finální podoba budovy.“
Nová budova knihovny na Petřinách chce být novým kulturním centrem pro městskou čtvrť
přečíst článekSoučasná stavba posazená do typizované výstavby 70. let
Architekti navrhli stavbu, která vychází z konceptu typizovaného sídliště, přitom působí zcela současným dojmem. Budovu dle návrhu od architektů Zavadila a atelieru monom realizovalo konsorcium firem Subterra a Chládek a Tintěra. Projektovou dokumentaci zpracovávalo studio Sieber + Talaš, které vyhrálo výběrové řízení i díky tomu, že má s podobnými realizacemi již zkušenosti. Finančně se na realizaci podílelo Ministerstvo kultury s příspěvkem 90 milionů korun z Národního plánu obnovy, zbytek bezmála čtvrt miliardy korun zaplatilo Hlavní město Praha. Aktuálně je to druhá největší budova Městské knihovny.
Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
V této čtyřpatrové budově slouží dvě spodní patra pro veřejnost jako klasická knihovna s kapacitou cca 9 000 svazků samozřejmě s možností posezení, vypití kávy nebo využití studoven či coworkových pracoven. Přízemní prostory jsou volně propojeny s klidnou zahradou ve vnitrobloku, která nabídne v teplých měsících příjemné posezení na terase. Částečně přístupné pro veřejnost je i 3.NP, kde jsou flexibilní učebny, které mohou využívat i externisté po předchozí rezervaci. V druhé části jsou oddělené kanceláře knihovního fondu. 4.NP je navrženo jako technické zázemí knihovny s pásovou třídičkou knih a dílnami, kde se opravují knihy pro celou městskou knihovnu. Druhá pobytová terasa je také na střeše knihovny.
V suterénu je pak ukryt multifunkční sál pro kulturní a vzdělávací akce pro 60 sedících (a až 90 stojících) diváků, kde se budou konat různé přednášky, promítání nebo koncerty. Umístění této funkce pod zemí vychází z logického požadavku ochránění sálu před okolními ruchy a zároveň aby projekce nebo hudební vystoupení nerušila okolní obytnou zástavbu. Také se myslelo i na vlastní samostatný vstup, aby program nemusel být závislý na otevírací době knihovny.
Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Součástí moderní knihovny je samozřejmě i možnost půjčit si knihy nebo je vrátit i mimo otevírací dobu pobočky prostřednictvím samoobslužných zařízení a nové služby Kniha do boxu. Jednoduchý krychlovitý tvar budovy s hladkou fasádou uvnitř ukrývá velkorysé atrium s točitým schodištěm. Dle původní studie mělo být atrium na celou výšku domu, nakonec bylo kvůli potřebám větší provozní plochy realizováno jen přes dvě patra veřejné části. I dispozice a konstrukce je řešena velmi pragmaticky, systém je založen na principu pole 3×3 čtverců o celkové délce strany 21 metrů. Nosná konstrukce z železobetonového skeletu se propisuje i do řešení dispozic.
Objekt nové knihovny je navržen s použitím tepelných čerpadel, která budou zajišťovat vytápění objektu a přípravu TUV. Likvidované dešťové vody budou využívány pro závlahu intenzivní zeleně.
Foto: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Knihovna není jen prostor pro knihy
„Je to knihovna pro 21. století. To je místo, kde se koná spousta vzdělávacích, kulturních a jiných akcí. Je to místo, kde si půjčíte knížky, kde si uvaříte kávu. Místo, kde si půjčíte obraz nebo kam si přijdete zahrát deskové hry. Knihovna pro 21. století je skutečně komunitní centrum komunity lidí, která ho spoluvytváří. My se těšíme na to, jak budeme s našimi uživateli a s občany knihovnu formovat, ne zvenku, ale to, co se tu bude dít uvnitř,“ říká ředitel Řehák v rámci slavnostního projevu a děkuje všem, co se na přípravě a stavbě budovy podíleli.
Dále dodává: „To, o co se víceméně úspěšně snažíme ve všech našich 46 pobočkách, tak tady se to zhmotnilo. Když máme pobočku, která má 120 m2 a je to bývalá prodejna se smíšeným zbožím, tak se tam člověk úplně nerozmáchne. Tady jsme měli možnost do toho betonu, skla a oceli vtělit to, jak vnímáme knihovnu pro 21. století a je to svým způsobem manifest toho, jak Městská knihovna v Praze vidí budoucnost knihoven. Chci poděkovat všem těm, kteří s námi můžou knihovnu tvořit, protože knihovna jsou ze všeho nejvíc lidi, ty před pultem i ty za pultem. Těšíme se na vás.“
Sdílet / hodnotit tento článek