Stavební zákon (§ 2 odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, s účinností do konce roku 2023, dále jen „StavZ“, ale s přechodným obdobím od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 u zákona č. 283/2021 Sb., (nového) stavebního zákona, kdy se kromě vyhrazených staveb bude postupovat dle současného StavZ) neužívá pojem rekonstrukce, ale údržbu stavby a změnu dokončené stavby, za kterou považuje:
- nástavbu, kterou se stavba zvyšuje,
- přístavbu, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou (např. dveřmi nebo oknem),
- stavební úpravu, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Autorská práva architekta na váš dům. Pozor při rekonstrukci. Architekt může požadovat i odstranění stavby
přečíst článekÚdržby stavby
Pro údržby stavby spočívající v zabezpečení jejího dobrého stavebního stavu tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost (§ 3 odst. 4 StavZ), nepotřebujete žádat u stavebního úřadu o vydání rozhodnutí o umístění stavby, ani oznamovat záměr, aby byl vydán územní souhlas (§ 79 odst. 5 StavZ).
Udržovací práce pak nevyžadují ani vydání stavebního povolení, ani ohlášení stavebnímu úřadu, pokud jejich provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou (§ 103 odst. 1 písm. c) StavZ). Pokud nejde o tyto udržovací práce (§ 103 odst. 1 písm. c) StavZ), je třeba jejich ohlášení stavebnímu úřadu (§ 104 odst. 1 písm. j) StavZ).
Může stavebník prodat projektovou dokumentaci po stavbě rodinného domu? A co studii od architekta?
přečíst článekStavební úpravy
I pro stavební úpravy není třeba rozhodnutí o umístění stavby, ani územní souhlas (§ 79 odst. 5 StavZ), protože se jejich provedením na rozdíl od nástaveb a přístaveb zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Pokud stavebními úpravami nezasáhnete do nosných konstrukcí stavby, nezmění se jimi vzhled stavby ani způsob jejího užívání, nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou, dále není-li vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby, pak nemusíte žádat ani o stavební povolení, ani to ohlašovat stavebnímu úřadu (§ 103 odst. 1 písm. d) StavZ). V opačném případě musíte dle § 103 odst. 2 StavZ svůj záměr ohlásit stavebnímu úřadu, nebo zažádat o stavební povolení.
Pro realizaci stavebních úprav vedoucích ke změně v užívání části stavby, kterými nezasáhnete do nosných konstrukcí stavby, nezměníte vzhled stavby a kdy není vyžadováno posouzení vlivů na životní prostředí (§ 104 odst. 1 písm. k) StavZ), si musíte opatřit souhlas stavebního úřadu s jejich provedením (§ 106 odst. 1 StavZ), vydávaný na základě ohlášení. Dokumentace, kterou budete přikládat k ohlášení stavebnímu úřadu (§ 105 odst. 8 StavZ), není vybranou činností ve výstavbě (§ 158 StavZ), a proto ji může kromě projektanta vypracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.
Autorské právo ve stavebnictví: Projektová dokumentace ze dvou pohledů. Co na to soukromé a veřejné právo?
přečíst článekNástavby a přístavby
Pro umístění nástavby, nebo přístavby musíte stavebnímu úřadu oznámit záměr, aby byl vydán územní souhlas (§ 96 odst. 2 písm. c) StavZ). Pro oznámení záměru musíte mimo jiné doložit jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy (§ 96 odst. 3 písm. e) StavZ). Protože nejde o vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 StavZ), může ji zpracovat kdokoli. Musí však mít určitou přiměřenou kvalitu, aby měl stavební úřad dostatečný podklad k posouzení záměru.
Pokud u samotné stavby postačovalo ohlášení stavebnímu úřadu, pak i v případě přístavby či nástavby můžete svůj záměr pouze ohlásit stavebnímu úřadu, ale jen za předpokladu, že nedojde k překročení parametrů daných v § 104 odst. 1 StavZ pro ohlašované stavby (například nebude překročen rozsah o dvou nadzemních podlažích).
Zpracování projektové dokumentace patří mezi vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 odst. 2 písm. a) StavZ), a proto musí být vypracována osobou, která k tomu získala oprávnění dle autorizačního zákona (zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů), tj. architekt či stavební inženýr.
Pokud budou přístavbou či nástavbou překročeny parametry dané stavebním zákonem pro ohlašované stavby, musíte zažádat o vydání stavebního povolení (§ 104 odst. 2 a § 115 StavZ). Pro zpracování projektové dokumentace platí to stejné.
Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby (dle § 104 odst. 1 písm. a) až e) StavZ) nebo pro vydání stavebního povolení stanoví vyhláška o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb. (příloha č. 12). Jako podklad pro práci stavební společnosti či jednotlivých řemeslníků pak slouží projektová dokumentace pro provedení stavby, která je zpracována detailněji.
Autorské právo ve stavebnictví: Je projektová dokumentace stavby chráněná autorským zákonem nebo ne?
přečíst článekRekonstrukce stavby z pohledu autorského práva
Z pohledu autorského práva je třeba si před samotnou rekonstrukcí nejprve vyjasnit, zda by nemohlo dojít udržovacími pracemi, stavebními úpravami, nástavbou či přístavbou k zásahu (či případně k ohrožení) do autorským zákonem (zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „AutZ“) chráněného díla, tj. architektonického díla upraveného v § 2 odst. 1 AutZ.
Každé architektonické dílo chráněné AutZ musí splňovat tzv. pojmové znaky díla, tj. musí se jednat o dílo literární, umělecké nebo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, není vyloučeno z autorskoprávní ochrany kvůli dichotomii myšlenky a vyjádření myšlenky a není dílem úředním z důvodu zvýšené ochrany veřejného zájmu (§ 3 písm. a) AutZ).
Autor má k architektonickému dílu dvojí práva autorská, a to majetková a osobnostní. Majetková práva autorská trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti ('§ 27 odst. 1 AutZ), osobnostní práva autorská jen po dobu autorova života (§ 11 odst. 4 AutZ). Autorských práv se autor nemůže vzdát a jsou nepřevoditelná (§ 11 odst. 4 a § 26 odst. 1 AutZ).
Z autorskoprávního pohledu se stavbou rozumí trojrozměrná rozmnoženina architektonického díla (§ 13 odst. 2 AutZ). Jde-li o značně starou stavbu, u které již uplynula autorskoprávní ochrana k architektonickému dílu, nebo která nevybočuje (dle německé judikatury) z řady běžných děl (není originální, ani kreativní), pak můžete rekonstruovat bez dalšího. V prvním případě však musí být respektována postmortální ochrana díla a nesmí dojít ke snížení architektonické hodnoty díla. Náš autorský zákon je postaven na paradigmatu, že architektonickou hodnotu je třeba vnímat objektivně, nikoli z pohledu samotného autora architektonického díla.
Zákonná licence umožňující rekonstruovat bez souhlasu autora
Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (dle § 104 odst. 1 písm. a) až e) StavZ) nebo pro vydání stavebního povolení může představovat rozmnoženinu architektonického díla (kupříkladu u stavebních úprav), nebo zcela nové, odvozené autorské dílo, které vznikne zpracováním díla původního (§ 2 odst. 4 AutZ) a musí stejně jako originální dílo splňovat pojmové znaky díla. V obou případech je třeba, nevyplývá-li z licenční smlouvy či z AutZ jinak (viz níže), mít souhlas původního autora, a to buď k vytvoření rozmnoženin, nebo k vytvoření odvozeného díla (a následné trojrozměrné rozmnoženiny) a zároveň svolení k zásahu do osobnostních práv autorských pro vyžadované změny nebo jiné zásahy do díla (§ 11 odst. 3 AutZ). Projektová dokumentace ke změně dokončené stavby tedy nemusí být pro absenci pojmových znaků díla autorskoprávně chráněna vůbec.
Udržovací práce nebo změnu dokončené stavby můžete provést i bez sjednání licence a svolení ze strany původního autora (ohledně osobnostních práv autorských ve smyslu § 29 odst. 1 in fine AutZ) na základě tzv. zákonné licence upravené v § 38d písm. b) AutZ, podle které je užití architektonického díla vyjádřeného stavbou, výkresem nebo plánem oprávněné k těmto účelům v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla. Je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na vlastníkovi spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.
Nejvyšší soud ve svém recentním rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 23 Kdo 2655/2022) dospěl k závěru, že: „Nezbytně nutná míra zásahu do stavby architektonického díla ve smyslu § 38d písm. b) autorského zákona by nicméně měla být posuzována zejména z hlediska toho, o jakou konkrétní stavbu jde (včetně účelu, ke kterému byla určena) a o jaký konkrétní stavební zásah do ní se jedná, jak je zásah (udržování či změna stavby) významný a rozsáhlý, jaký je účel (potřeba, cíl, opodstatněnost) zásahu do stavby a jaká je intenzita tohoto zásahu, zda zásah (udržování či změna stavby) logicky souvisí se sledovaným účelem, zda tohoto účelu nelze dosáhnout jiným způsobem (a to buď bez samotného zásahu do stavby či alespoň v menším rozsahu či šetrnějším způsobem). Nezbytnost změn proto může vyplývat např. z faktického stavu stavby (nutnost oprav, přizpůsobení změnám v obvyklém užitném standardu v důsledku běhu času apod.) nebo z nutnosti vyhovět předpisům veřejného, zejména stavebního práva.“
Rekonstrukce stavby z pohledu německých soudů
Z hlediska posuzování oprávněnosti míry zásahu do architektonického díla, je možné za použití eurokonformního výkladu odkázat i na bohatou judikaturu Spolkového soudního dvora Německa.
Ten ve věci přístavby školní budovy (rozsudek BGH ze dne 31. 5. 1974, sp. zn. I ZR 10/73) při vyvažování zájmů na straně vlastníka stavby a zájmů autora architektonického díla zjišťoval, zda takovým zásahem do architektonického díla nedošlo ke změně v jeho podstatných, autorskoprávně silných rysech a dále se zabýval účelem, ke kterému má stavba sloužit. Protože stavba měla pouze nízkou úroveň uměleckého ztvárnění, kdy se její zvláštní individualita odrážela pouze v malé míře, a to zejména ve struktuře fasády, měly plánované změny pro celkový umělecký dojem díla jen malý význam, a proto byly oprávněné. Podle soudu nebylo bezpodmínečně nutné zdůvodňovat, zda bylo možné provést zásah i v mírnější podobě.
V dalším případě, který rozhodoval Spolkový soudní dvůr Německa, se jednalo o přestavbu interiéru kostela (rozsudek BGH ze dne 19. 3. 2008, sp. zn. I ZR 166/05), kterou došlo ke zmenšení oltářní části ve prospěch zvětšení místa pro sezení a většího zapojení návštěvníků kostela do dění při bohoslužbě. Tyto změny byly vyvolané změněným přístupem ve vedení liturgie. Přestože došlo k zásahu do podstatných rysů díla interiérové architektury upřednostnil Spolkový soudní dvůr liturgické zájmy, zahrnující právo církve na sebeurčení a na svobodu vyznání, nad zájmy autorskoprávními. Církevní obec využívá místo pro své bohoslužby, a proto musí tvůrce interiéru kostela počítat s tím, že měnící se přesvědčení ohledně podoby bohoslužeb může vyvolat potřebu odpovídajícího přepracování interiéru kostela. Nicméně se jednalo o průměrnou úroveň díla interiérové architektury, kdy soud vzal také v úvahu, že renovační práce byly provedeny více než 50 let po výstavbě kostela a více než 35 let po smrti otce žalobce.
Dále je možné odkázat na zajímavé rozhodnutí německého soudu OLG Stuttgart. Ten se jako odvolací soud ve věci stuttgartského vlakového nádraží v rozsudku z roku 2010 (sp. zn. 4 U 106/2010) vyjádřil tak, že je důležité zohlednit spjatost autora s daným dílem, resp. oprávněnost změn je třeba posoudit s ohledem na vloženou míru kreativity autora do samotného díla. Čím větší míru kreativity autor do díla vložil, tím méně by mělo být do takového díla zasahováno. Jinými slovy je-li změnou dokončené stavby zachován celkový koncept díla, je možné takový zásah tolerovat.
Odepření souhlasu autorem architektonického díla
Nepřiměřené požadavky ze strany autora architektonického díla, pokud by nebyly naplněny znaky zákonné licence § 38d písm. b) AutZ, by mohly v některých případech spočívat ve zjevném zneužití jeho autorských práv, které nemohou dle § 8 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ObčZ“ požívat právní ochrany a naopak mohou případně vést ke způsobení škody. Stavby by totiž neměly zaostávat v modernizaci a v přizpůsobení se požadavkům státních orgánů a v naplnění zákonných norem pro úmyslné odepírání poskytnutí souhlasu ze strany autora, ale mělo by docházet ke spravedlivému vyvažování vlastnických a autorských práv.
Prodej rodinného domu s projektovou dokumentací schválenou na stavebním úřadě k rekonstrukci
Nyní se podíváme na situaci samotného prodeje rodinného domu s projektovou dokumentací schválenou na stavebním úřadě. Pokud dílo v podobě projektové dokumentace (odvozené dílo dle § 2 odst. 4 AutZ) určené pro rekonstrukci spadá pod autorskoprávní ochranu a bylo vytvořeno na objednávku dle § 61 odst. 1 AutZ (nebo dle § 2634 ObčZ), dospěl Nejvyšší soud k závěru (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 4. 2021, sp. zn. 27 Cdo 2857/2019), že: „Účel vyplývající ze smlouvy o dílo například může vyžadovat, aby objednatel disponoval oprávněním poskytnout třetí osobě podlicenci, popřípadě též postoupit licenci na třetí osobu (například je-li autorem vytvořené dílo svou povahou předlohou k dalšímu zpracování). V takovém případě je nutné dovodit, že autor s podlicencí (s postoupením licence) vyslovil souhlas (z povahy věci se v tomto případě neprosadí zákonný požadavek na písemnou formu souhlasu uvedený v § 48 odst. 2 autorského zákona, resp. v § 2364 odst. 1 o. z.).“
Není-li dílo v podobě projektové dokumentace určené k rekonstrukci autorskoprávně chráněno, pak by se měl nový stavebník u prodávajícího ujistit, zda měl dán souhlas a (ohledně osobnostních práv autorských) svolení (kdy většinou dochází k souběhu obou autorských práv) původního autora architektonického díla k rekonstrukci, nebo je takový souhlas dán ex lege dle zákonné licence upravené v § 38d písm. b) AutZ.
Je stavební povolení k rekonstrukci závazné i pro nového vlastníka?
Pravomocné stavební povolení je ve smyslu § 73 odst. 2 in fine zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, závazné i pro právní nástupce účastníků. I podle Nejvyššího správního soudu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2012, sp. zn. 1 As 73/2011): „Územní rozhodnutí je vázáno k pozemku, jehož se týká (tzv. správní akt in rem), a spolu s převodem vlastnického práva k pozemku přechází na jeho nabyvatele.“
Závěr
Bylo by nespravedlivé a s ohledem na veřejný zájem také nepřípustné, kdy se v čase mění jak funkce dané stavby, tak potřeby vlastníka, případně společnosti na zachování hmotného kulturního dědictví, aby architekt s ohledem na svá autorská práva k architektonickému dílu bránil v provedení nezbytné rekonstrukce. Zároveň se domnívám, že by bylo vhodnější, aby se oprávněnost zásahu do architektonického díla posuzovala zejména z pohledu, zda je zasahováno do silných (autorskoprávně jedinečných) či slabých (autorskoprávně nechránitelných) prvků díla, jako tomu je v Německu, nikoli (pouze) z pohledu intenzity samotného zásahu do díla.
Sdílet / hodnotit tento článek