„Když jsme tohle místo poprvé navštívili, v terénu byla patrná pouze silueta někdejší stodoly, a pokroucené kmeny stromů v sadu,“ popisují Sandra Mudronja a Pierre Vadi. Tohle byla přesně ta exotika, kterou si představovali. Viděli, jak tu staví své venkovské sídlo, které bude navázané na okolní krajinu, a bude se jím prolínat těch několik letitých olivovníků a citroníků, které tu rostly.
Mladý pár si tedy s chutí pořídil rozsáhlý pozemek s ruinami zemědělských hospodářských staveb, a pustil se do jejich demolice. Dělali místo pro své nové bydlení. Kámen i dřevo zužitkovali materiálovou recyklací v budovaném domě, a přitom zvelebovali okolní pozemky. Zelení pokrytá terasovitá políčka, na nichž vznikala „divoká“ okrasná zahrada.
Všechno šlo podle očekávání, až do června 2017.
Ohněm poznamenaný sen
Tehdy totiž celý region zasáhla vlna ničivých požárů. Ničivý živel se bohužel nevyhnul ani pozemku, kde stavěli. A z domu, který měl téměř před kolaudací, nezůstalo po devastujícím požáru prakticky nic. Dramaticky se také proměnila okolní krajina.
Co bylo dříve svěží a zelené, změnilo se na vypálené a zuhelnatělé zbytky, překryté popelem. Terasy, vypečené žárem do tvrdých hliněných stupňů, pozbyly veškerou romantiku. Z Pedrógão Grande vznikla krajina zkázy. A lidé, kteří tu pro sebe stavěli bydlení, měli pořádný důvod ke skepsi. V předchozí vypálené stavbě totiž minuli většinu finančních prostředků. Přišli skoro o všechno, aniž by to ještě měli.
Vypadalo to jako hodně smutný žert, jehož se stali terčem. Jenže Portugalci mají ve vínku nezdolnost. Proto ani mladí majitelé požárem poničeného pozemku nepodlehli chmurám. I příroda kolem, pohnojená požárem, znovu ožívala. Proto se dali znovu do práce. A s pomocí šikovných architektů navrhli mnohem úspornější – a přesto funkční – variantu bydlení. Která má v sobě, mimo jiné, naprogramovanou odolnost vůči ohni.
Jak to dělali dříve?
Architekt Miguel Marcelino k celému projektu přistoupil velmi odpovědně, a nastudoval si, jak se s ničivými požáry vypořádávaly obytné stavby dříve. Nejen v Portugalsku, ale prakticky v celém Středomoří. A odpovídající předlohu pak nalezl v požáry neméně sužovaném Řecku. Jeho funkčním vzorem se stal tzv. hypostyl.
Jde o typ stavby, v níž strop nad centrální síní podepírají sloupy či pilíře. Hypó stýlos znamená řecky „pod sloupy“. A byť si tento stavební archetyp podvědomě spojujeme spíše s ohromnými egyptskými chrámy v údolí Nilu, ve starořecké praxi se s nimi shledáme u civilněji laděných projektů.
Model sloupové síně totiž chytře definuje fluidní hranici mezi vnitřním a vnějším prostředím, a vytváří přechodovou zónu, jíž plameny už neproniknou. Vnější kamenné sloupořadí odolá ohni, dlážděná plocha je bariérou ohni a vlastní dům tak zůstává nedotčený. Nápad s obytným objektem, jehož strukturu budou spoluvytvářet sloupy, onu řeckou inspiraci, pak posílila ještě jedna drobnost.
Plameny totiž v Pedrógão Grande odhalily, že část teras – jež vypadaly jako kompaktní záseky do hliněného svahu – byly podpírány nezpevněnými kamennými zídkami. Při očištění na tento kamenný podklad vypadala celá scenérie bezprostředního okolí stavební parcely „o dost víc řecky“ než třeba portugalsky. Mezi kamenem teras a kamenem sloupořadí by se utvářela zajímavá vizuální vazba.
Až překvapivá otevřenost
Jak vysvětluje Miguel Marcelino: „Bylo jasné, že nový projekt by se měl opírat o tyto terasy. A že si vzhledem k zásahům do průběhu topografie pozemku místo neříká o tradiční dům z archetypálního hlediska, ale spíše něco méně definovaného. Abstraktní konstrukce z bezpočtu sloupů uspořádaných do nepravidelné sítě, s proměnlivou hustotou – moderní vyjádření starověké hypostylové struktury – se jevilo naprosto odpovídající.“.
Nápad si chválili i majitelé pozemku. Nápad se sloupořadím totiž nahrával jejich představám o dosažení prostorové plynulosti a trojrozměrné filtrace mezi soukromými prostory a venkovní krajinou, snadným prostupem mezi interiérem a exteriérem.
Těch sloupů je tu nakonec pětašedesát, a jsou hlavním konstrukčním prvkem celého domu. Tyto sloupy vycházejí z betonového soklu, a tvoří domov připomínající hypostylovou halu. Sloupky jsou tenčí než opora starých chrámů a starořeckých venkovských domů. I to je záměr, protože jsou tak vizuálně bližší například sloupům v portugalských vinicích, kterých tu také bylo nemálo. A po požáru se jistě vrátí na místo též.
Dům pravidelného půdorysu, vedený v jedné úrovni, doplňuje poměrně bohaté prosklení. Do svého interiéru přenáší venkovní prostředí a naopak. Stavba, usazená mezi kamennými terasami, tak vypadá velmi působivě. Je to příklad autonomní architektury, která je velmi otevřená venkovnímu prostředí, ale je na něm nezávislá.
Připraveni na budoucnost
Architekt Miguel Marcelino upozorňuje, že podoba domu dnes – svou neotřelostí působící pořád možná trochu rušivě – dozná změny poté, co se údolí Pedrógão Grande znovu celé zazelená, a stavbu i s terasami překryje baldachýn divoké vegetace. Tedy vegetace „divoké“, ale pečlivě udržované tak, aby případným dalším požárem a naakumulovanou biomasou neohrozila vlastní stavbu.
Opatrnost vůči ohni se tu projevuje i štěrkem vysypanými plochami v okolí domu, a vodosběrnou trojúhelníkovou nádrží. I ta je zamýšlena jako prvkem užitný, pro závlahu, tak i jako bariéra proti šíření ohně. Dům, inspirovaný hypostylem, vypadá dočista jinak, než měl mladý pár před lety v plánu. Ale plány se zkrátka mění, osud někdy umí zapracovat v náš neprospěch.
Důležité je, co si z takové bolavé lekce dokážeme vzít a jak na ni dokážeme zareagovat. Sandra Mudronja a Pierre Vadi jsou s realizací velmi spokojení. Jejich bydlení je exkluzivní a splňuje všechna jejich přání. A dosáhli na něj i přes to, že je ničivý požár před lety připravil o většinu prostředků.
Údaje o projektu
Název projektu: | Hypostyle House |
Typ projektu: | rodinný dům |
Architektonické studio: | Miguel Marcelino |
Lokalizace: | Pedrógão Grande, Aldeia das Freiras, Leiria, Portugalsko |
Vedoucí projektu: | Miguel Marcelino |
Spolupráce: | Maria Rivas, Endika Campo, Miguel Coutinho, Nicola Bruno |
Klient: | Sandra Mudronja a Pierre Vadi |
Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
Výměra užitné plocha: | 1 071 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek