První zmínky o domě na tomto místě pochází už z období pozdního středověku. Následně byl často přestavován, vystřídalo se zde mnoho majitelů mnoha řemesel. Svůj název, který mu zůstal dodnes, získal v roce 1611, kdy dům koupil rytíř Bohuchval Valkoun z Adlaru. Ten požádal o výmaz domu z městského práva a zapsání do desek zemských. Po několik desetiletí pak dům zůstával majetkem rodiny Valkounů, než ho získal od jednoho dědice jako vyrovnání za prokázané služby Jiří Schwalbe ze Schwalbenfeldu, v té době císařský rada. Od něj měšťanský dům, dříve v Ostruhové ulici, dnešní Nerudově ulici, zakoupil roku 1705 pro svojí rodinu architekt Jan Blažej Santini.
Původně gotickou řadovou stavbu na hluboké parcele s dvorkem, později přestavěnou do renesanční podoby, nechal Santini přestavět podle svého návrhu do třípatrové stavby s výrazným barokním průčelím. V dolní části domu byly dva portály, vstup do domu a do krámku. Mezi nimi byla plastika hlavy Medúsy a i nároží byla plasticky zvýrazněna. Štukové dekorační prvky nad obdélnými okny v prvním a druhém patře jsou obdobné jako na nedalekém Morzinském paláci. V patře pod korunní římsou jsou okna menší, čtvercová. Ze Santiniho návrhu vychází i vrcholový štítový nástavec trojúhelníkového tvaru s vloženým vikýřem, který po stranách uzavírá dvojice rokokových váz.
Valkounský dům spolu s Morzinským a Kolowratským palácem a také theatinským kostelem patří mezi přední Santiniho díla na Malé Straně. Je památkově chráněn od roku 1958.
Po Santiniho smrti jeho žena prodala dům malostranským zlatníkům. Majitelem se stal František Diespach, který zároveň vlastnil i dva sousední domy. Od roku 1740 byl dům opět několikrát přestavován. Nástěnné malby Panny Marie a Nejsvětější trojice jsou až z této pozdější doby. Fasáda byla ještě upravena pozdně barokním dekorem a v této podobě se víceméně dochovala dodnes. Po dvou zlatnických rodinách byla v domě třeba i pekárna. Při opravách fasády v roce 1846 magistrát povolil v přízemí změnu dosavadního obloukového okna o shodné výšce i šířce za menší s krámskými dveřmi klasicistního typu, tedy skládacími z dřevěného masivního dřeva.
Po 2. světové válce dům převzal OPBH, který prováděl jen nejnutnější údržbu s úpravami dle potřeby jednotlivých nájemníků (topidla, koupelny a záchody, úpravy ateliérů v přízemí a ve 3. patře). V roce 1988 proběhla v domě přeměna elektroinstalace na 220 V a o dva roky později byla povolena instalace WAW kamen v nádvorním křídle. Po revoluci byl dům restituován rodinou Svačinových a následně prodán dalšímu majiteli.
V domě bydleli nájemníci až do roku 2002, kdy byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy související s přestavbou na hotel. Fasáda a interiéry byly citlivě restaurátorsky opraveny. Barva fasády byla obnovena na původní světle hnědý odstín. Vnitřní dvůr byl však zastřešen nevzhlednou prosklenou konstrukcí zimní zahrady. Je obdivuhodné, že i přes všechny poměrně velké stavební zásahy zůstaly dodnes v interiéru hodnotné umělecké prvky jako jsou například kachlová kamna, nástěnné fresky nebo renesanční rostlinné malby na trámových stropech, které byly renovovány. Při této rekonstrukci byly restaurovány i nádherné detaily na fasádě – reliéf Medúsy nad levým vchodem, domovní znamení č. 211, oválné kartuše s obrazy nad okny druhého patra a také funkční sluneční hodiny. Ubytování s názvem Hostel Santini zde fungoval až do pandemie covidu, kdy byl uzavřen a začal pomalu chátrat.
V roce 2022 převzali Valkounský dům dnešní majitelé, kteří zde provozují luxusní hotel s názvem Hotel Nerudova 211 včetně příjemné kavárny No.211 Café & Wine ve vedlejším vchodu. Při této poslední rekonstrukci dostal interiér elegantní modernější vzhled s historickými prvky. Barvy se z dřívější výrazné červené a zlaté typické pro přelom tisíciletí změnily na jemnější bílou a béžovou, které nechají více vyniknout barevné malované stropy a nástěnné fresky. Tato světlá paleta barev je doplněná dubovým dřevem na schodišti a krásných vykládaných parketách. Pokoje a chodby jsou vybaveny kombinací moderního a starožitného nábytku. Vše tak spolu vytváří velmi příjemnou atmosféru.
V článku byly využity informace z akce Den architektury a z podkladů poskytuntých majiteli hotelu.
Sdílet / hodnotit tento článek