Ačkoliv jde spíše o menší park (2 800 m2), vznikl zde velkorysý prostor, jehož význam pro kvalitu bydlení v okolí je obrovský. Původně zde byla neutěšená plocha s trávou, asfaltovou komunikací, pár lavičkami, několika stromy a pískovištěm obehnaným plotem. Do nového návrhu architekti z ateliéru Land05 zapracovali zadání investora i přání veřejnosti. Cílem bylo vytvořit klidový park promenádního charakteru s dominantními květinovými záhony, které zatraktivní místo během celého roku.
Záhony zde ožívají kvetoucími rostlinami lákajícími množství hmyzu – od brzkého jara kvetoucími cibulovinami, v létě trvalkami a okrasnými travinami. Stébla okrasných travin a suché struktury trvalek park zdobí dlouho do zimy. V parku byly vysázeny také nové listnaté stromy a keře, obnovou prošly i travnaté plochy. V krajní severní části se našlo místo i pro hry dětí – architekti zde navrhli dva oblé kopce pokryté pogumovaným povrchem a nerezovým tunelem uvnitř. Prostor je vymezen dřevěnými posedovými stupni. Místo nemá být klasickým rušným a hlučným dětským hřištěm, kterých je v docházkové vzdálenosti již několik, spíše je jeho cílem zabavit děti na chvíli při procházce s rodiči.
Světlé povrchy se nepřehřívají, dešťové záhony ochlazují vzduch
Centrální část parku je tvořena velkou mlatovou plochou, lemovanou velkoformátovou dlažbou v barvě pískovce. Díky světlé barvě obou těchto materiálů se v létě plochy tolik nepřehřívají. Důležitou součástí konceptu parku je také důraz na šetrné hospodaření s vodou. K tomu slouží tzv. dešťové záhony, do kterých je sváděna voda ze zpevněných ploch jednak přirozeným spádem povrchů, ale také pomocí úzkých vodních kanálků procházejících napříč celou zpevněnou plochou. Dešťové záhony fungují na principu modelace terénu, kdy se střídají rovné úseky s prohloubenými. To umožňuje zachycení velkého množství vody i při přívalových deštích a voda tak zbytečně neodtéká do splaškové kanalizace. Díky použití štěrkového substrátu se voda vsakuje postupně, tím pádem poskytuje déle závlahu rostlinám a při postupném odpařování zároveň ochlazuje okolí. Vybrané rostliny se dokáží přizpůsobit jak suššímu období, tak snesou i krátkodobé zamokření. Údržba těchto záhonů není nijak speciální, park prochází běžnou údržbou, jako každý jiný. Nejvíce práce je třeba provést po zimě, kdy se odstraňuje suché části rostlin, záhony se vyčistí, doplňuje se mulč a udržuje se dřevěné oplocení. Nezbytná je každoroční údržba mlatových povrchů po zimě.
Umění odstrčené do kouta je opět středem pozornosti
Ozdobou parku se stalo po letech opět sousoší Milenci od sochaře Miroslava Jiravy. V čele parku stálo od roku 1966, později však byla v jeho blízkosti postavena samoobsluha a tím došlo k degradaci jeho estetické funkce. Nový je samozřejmě veškerý mobiliář a veřejné osvětlení, podporující zvýšení bezpečnosti. Pro zpříjemnění pobytu v letních horkých dnech bylo v parku nainstalováno také mlžítko. Při umísťování laviček byl kladen důraz na jejich variabilitu (solitérní, po dvou, rohová), která napomáhá různorodosti sociálních interakcí v parku. Všechny lavičky mají područky, které usnadňují vstávání, což ocení především starší občané. Park je navržen jako celek, ale pomocí nízkých zídek je rozdělen do menších zón, které vytváří pocit útulnosti v jinak otevřeném prostoru. Zídky zároveň pomáhají vyrovnat mírně svažitý terén. Součástí autorského návrhu jsou i nové infopanely, které kromě provozního řádu poskytují informace o vysazených druzích rostlin včetně diagramu kvetení a také vysvětlením principu zasakování vody v dešťových záhonech. Stálí návštěvníci parku tak již mnoho rostlin dokáží rozeznat a vědí, kdy co pokvete.
Sousoší Milenci od M. Jiravy. Zdroj: Hana Connor
Nově vysazené stromy nejenže doplňují kompozici a v budoucnu vytvoří příjemný stín v letním období, ale zachytávají i polétavý prach a tím zlepšují ovzduší. Do parku bylo doplněno také keřové patro ve formě solitérních keřů komulí a muchovníků, které vizuálně odcloňují sousedící sportoviště ZŠ Chmelnice a slouží jako úkryt zejména drobnému ptactvu. Odclonění sportoviště napomáhají i popínavé rostliny na kovovém plotě hřiště. Habrový tvarovaný živý plot zase schovává objekt samoobsluhy, který není příliš vzhledný.
Takto revitalizovaný park má potenciál přilákat návštěvníky i z širšího okolí a poskytnout jim klidové místo v jinak rušném městě. Kvetoucí záhony nabízí místním obyvatelům možnost identifikace s místem, protože sledování proměnlivosti rostlin během roku a jejich znalost podporuje u obyvatel města jejich vztah k přírodě.
ESTAV.cz se ptá krajinářských architektů z atelieru Land05, odpovídá autorka projektu Ing. Martina Forejtová:
Můžete čtenářům prosím blíže popsat, co je to dešťový záhon a jak funguje?
Dešťový záhon v sobě skloubí hned několik zajímavých funkcí. Při dešti pojme velké množství vody, a když se vyčasí, tak ji postupně zase odpaří. Tím pomáhá bojovat se suchem a horkem, která panují uprostřed velkých měst. Záhon je obdélný a střídají se zde rovinaté části s terénními sníženinami. Celý záhon je kompletně osázen správně zvolenými trvalkami a okrasnými travinami. Díky sníženinám dokáže záhon pojmout velké množství dešťové vody a ta se zde postupně zasákne. Při dešti se tak odtok vody z území výrazně zpomalí, využijí ji rostliny, ale hlavně voda neodtéká zbytečně do kanalizace. Vodní kapacita záhonu je ještě navýšena použitím štěrkového substrátu a mulče. Tím nám v tomto záhonu vzniká zásobník vody velikosti přibližně jednoho zahradního bazénu (cca 24 m3).
Schéma dešťového záhonu. Zdroj: Land05, s.r.o.
Jaké konkrétní druhy rostlin jsou vhodné pro použití do těchto záhonů?
Je opravdu důležité vybrat pro takový záhon vhodné rostliny. Ve snížených místech záhonu se totiž střídá období vlhka s obdobím sucha. Potřebujeme proto vybrat rostliny, které oba extrémy dobře snášejí. Nejvíce se hodí druhy trvalek, které vytvářejí hustý kořenový systém, kde část kořenů je ztluštělá. Do těchto kořenů ukládá rostlina vodu a živiny, které pak může čerpat v časech, kdy jsou podmínky méně příznivé. Tyto trvalky jsou díky tomu dlouhověké a na stanovišti vydrží velmi dlouho jako např. denivky (Hemerocallis) a kosatce (Iris). Také se nám hodí některé okrasné traviny, které zase umí svými kořeny sahat velmi hluboko, a tak vlhko a sucho snášejí rovněž na jedničku, jako např. metlice (Deschampsia) či bezkolenec (Molinia).
Jak probíhala realizace, jak dlouho trvala a co vše bylo třeba provést? Narazilo se na nějaké komplikace?
Projekční část probíhala v letech 2017–2019, samotná realizace (stavba) pak v letech 2020–2021. Při realizaci bylo kvůli spádování vody do dešťových záhonů potřeba snížit původní terén, což se ukázalo jako problematické u stávajících stromů, u kterých se nedá zasahovat do kořenového systému. Snížením terénu by totiž došlo k odhalení kořenů. Proto jsme u stávající vzrostlé břízy vymysleli velký vyvýšený záhon se speciálním substrátem, který původní terén zachovává. Záhon je osázen nízkými trvalkami a ve zpevněné ploše tak krásně vyniká. Ke zlepšení životních podmínek i ostatních zdejších vzrostlých stromů jsme navíc použili technologii air-spade (vzdušný rýč), kdy se postupně vyfouká původní zemina od kořenů a nahradí se substrátem umožňujícím výrazně lepší přístup vody a vzduchu.
Průběh realizace. Zdroj: Land05, s.r.o., Ing. Martina Forejtová
Bylo použití dešťových záhonů a šetrné hospodaření s vodou požadavkem investora nebo vznikly na základě Vašeho doporučení? Je to běžný prvek používaný v krajinářské/zahradní architektuře, nebo záleží na architektech a požadavcích investora, zda mají více ekologické smýšlení?
Udělat dešťové záhony byl náš nápad. My s prvky modrozelené infrastruktury (MZI) pracujeme už dlouho – cca od roku 2015. Zasakování dešťové vody, prokořenitelné buňky pro výsadbu stromů, strukturální substráty, protierozní opatření atd. Máme o tom článek i na našem webu. Standardem to ještě zdaleka není, ale města i soukromí investoři už pomalu s těmito požadavky přicházejí. Akorát to často skončí na tom, že to je „moc práce a moc peněz“, protože často je potřeba měnit sklony povrchů, překládat inženýrské sítě apod. A každopádně musí se to umět, je to technologicky náročné, takže záleží i na zkušenostech.
Potřebují tyto záhony nějakou speciální údržbu?
V prvním roce je potřeba štěrkové záhony zalévat zhruba dvacetkrát za rok o vydatností 25 l/m². Zálivka se musí dávkovat pomalu a postupně tak, aby se nevyplavila a neporušila mulčovací vrstva a všechna zálivková voda se vsákla do zalévaného prostoru. V následujících letech se četnost zálivky postupně snižuje (na desetkrát ročně).
Kdo byl iniciátorem myšlenky přihlásit park do soutěže Adapterra Awards?
Do Adapterry jsme tento projekt přihlásili my na základě jejich výzvy. Město zase park přihlásilo do soutěže Park roku, kde jsme získali 2. místo. To nás potěšilo i vzhledem k tomu, že tento park je dost malé území a často vyhrávají spíše velké parky, které ohromí už jen svou rozlehlostí.
První jaro po realizaci. Zdroj: Land05, s.r.o., Ing. Martina Forejtová
ESTAV.cz se ptá investora – Městské části Praha 3, Odbor ochrany životního prostředí:
Jak vznikla myšlenka revitalizace tohoto parku?
Myšlenka zrála samozřejmě nějakou dobu, ovšem samotná realizace byla započata v roce 2016 a akce byla dokončena v roce 2020. V parku bylo před revitalizací jedno nevzhledné betonové pískoviště, velká asfaltová plocha a neatraktivní plochy se vzrostlými stromy.
Jakým způsobem byly do zadání projektu zapojeni občané a jaké měli největší přání?
Projekt obnovy parku vznikl ve spolupráci s občany, kteří si přáli hezké místo, kde by mohli trávit volný čas. Vytvoření klidové zóny pro krátkodobou rekreaci. V rámci proměny zde byl navržen i malý koutek pro děti, kterého se občané báli kvůli zvýšenému hluku, ale dnes je toto místo nejnavštěvovanějším v parku.
Máte nějaké odezvy od občanů, jak jsou s výsledkem spokojeni?
Lidé mají většinou tendenci spíš poukazovat na to, co je špatně než na to, co se povedlo. Nicméně ohledně parku U Kněžské louky jsme nezaznamenali negativní odezvu, což považujeme za dobré znamení. Proměnlivost barev a struktur v květinových záhonech u lidí odpočívajících v parku umocňuje a vyvolává pozitivní energii.
Za nás se přeměna parku velmi povedla. Park přispívá k ochlazování města, zachování biodiverzity, koloběhu vody v přírodě a má pozitivní vliv na obyvatele.
Foto původního stavu. Zdroj: Land05, s.r.o., Ing. Martina Forejtová
Jaké jsou zkušenosti z provozu parku po několika letech, chystají se nějaké změny nebo se vše osvědčilo?
Záhony jsou dnes zcela zapojeny. Výborně plní ekologickou a estetickou funkci. Navržený rostlinný materiál si prozatím ponechal svoji zamýšlenou skladbu, dosud jsme nemuseli řešit žádné velké výpadky a v průběhu prvních 4 let nebylo potřeba obnovovat záhony dosadbou rostlin. Záhon je vysoce estetický od brzkého jara do podzimu. Již nyní začínají postupně rozkvétat cibuloviny (jak v záhonech, tak v trávníku), které pak co se týče atraktivnosti, zastoupí například pivoňky nebo kosatce. Uprostřed léta hraje záhon mnoha barvami. Na podzim zase dominují trávy a astry. Celá kompozice je podržena i přes zimu, suchá rostlinná hmota se odstraňuje na jaře, než začnou rašit cibuloviny.
Esteticky a funkčně jsou samotné záhony zvládnuty výborně. Největší problém nám činí mlaty, ze kterých je dešťová voda sváděna do záhonů. Při silném přívalovém dešti se nám mlat splavil do záhonu, a tak jsme záhony opravovali a od mlatu vyčistili. Fungují, ale skvěle dál. Momentálně se, jako ve většině parků potýkáme hlavně s vandalismem, a to ve formě poškozováním oplocení záhonů, nebo poškozením sochy Milenci, autora Miroslava Jiravy, která je umístěna v centrální části parku.
Jak byl projekt financován, je na takovéto projekty možnost čerpat nějaké dotace? (např. díky šetrnějšímu hospodaření s dešťovou vodou?)
Celkové náklady na realizaci projektu činili 16,2 milionu Kč (vč. DPH). Celý projekt byl financován z prostředků městské části Praha 3. Na podobné projekty lze čerpat i dotace, ale záleží, zda jsou v daném roce vypsané adekvátní dotační programy.
Chystáte na Praze 3 nějaké podobné projekty? (nebo možná už za ty roky od realizace vzniklo?)
V loňském roce byla dokončena úprava Žižkova náměstí horního parteru, kde byla původní rozbitá část náměstí přestavěna na prostorný moderní parter s okrasnými štěrkovými záhony, mobiliářem a novou toaletou pro veřejnost.
Momentálně jsou v řešení následující akce: Posílení potenciálu parku Židovské pece, Obnova náměstí Jiřího z Lobkovic, Výstavba retenční nádrže a rekonstrukce zpevněných ploch náměstí W. Churchilla, Městská zahrada Pod Kapličkou a revitalizace ulic s výsadbou stromořadí aj.
V posledních letech jsme zrealizovali výsadbu několika stromořadí v ulicích MČ Praha 3 s využitím prvků modrozelené infrastruktury. Vysadili jsme nová uliční stromořadí v ulicích Na Ohradě, Hraniční a Na Hlídce. Na jaře pokračujeme s dosadbou stromořadí v ulici Za Žižkovskou vozovnou.
Sdílet / hodnotit tento článek