REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Přestavba venkovského domu bolela. Pak přišli architekti

Představu o ideálním bydlení nosí v hlavě asi každý. A každý taky zvládne postavit anebo vybourat pár zdí. Stejně jako nahodit omítky, přitesat či namořit trámy anebo podříznout vlhkou stěnu. Návodů je k tomu plný internet. A co nezvládnete sami, to udělá firma. Takže k čemu jsou vlastně dobří architekti? O tom se přesvědčili mladí majitelé venkovského domu, když se poněkud zbrkle pustili do zásadní rekonstrukce.
Foto: Mariela Apollonio

Mít vlastní dům se zahradou, někde na klidném venkově. To je sen, který si v okolí španělské Valencie můžete splnit relativně snadno. Alespoň papírově, formou vlastnictví objektu. Farem, statků a vůbec domů, které tu ochotně nabízí realitní makléři, neztenčeně sytí zdejší nabídku nemovitostí už řadu let. A nejsou vůbec drahé. Má to ovšem svůj důvod.

Většina z těch stavení je už dlouho „po záruce“ a jejich momentální stav přináší z toho hezkého snu velmi nehezké probuzení. Bez práce to zkrátka nepůjde. To ostatně zjistili i klienti, mladý pár v očekávání příchodu prvních potomků, kteří si v regionálním katalogu nemovitostí našli takové hypotetické bydlení snů. A možná poněkud neuváženě se pustili do dobrodružství, které je málem stálo zdraví a všechny peníze. Ta zápletka je vlastně už klasická, a přestože se odehrála ve slunném Španělsku, z Česka ji známe jako přepsanou přes kopírák.

Foto: Mariela Apollonio

Mladí majitelé nemovitosti žili v bytě ve Valencii, kde měli zaměstnání. A na víkendy si jezdili „na venkov“ rekonstruovat. K rekonstruování toho ale bylo mnohem víc, než čekali. Utáhnout ze dvou platů (přičemž se z jednoho brzy stala mateřská) dvě nemovitosti bylo dlouhodobě neúnosné. A to pojetí střídavé práce, prokládané občasnou prodlouženou dovolenou na Maltě a Písku, zkrátka na stavbě, k požadovanému výsledku nevedlo.

I když mladí měli vůli dělat většinu prací svépomocně, ničili se na tom finančně, fyzicky i psychicky. Za ruční brzdu naštěstí zatáhli včas.

Foto: Mariela Apollonio

S čím poradí architekti?

Ke svému projektu si přizvali na pomoc a architekty ze studia mmarq (arquitectura y urbanismo). Ti jim pomohli, radou i skutkem. Velmi zjednodušeně řečeno jim profesionálové poradili, jak správně vytvořit harmonogram rekonstrukčních prací. Respektive ukázali na to, co je třeba udělat nejdřív, a co třeba ještě chvilku počká. I proto, aby se některé stavební úkony zbytečně neopakovaly, neduplikovaly.

Další rada architektů pak byla ryze lidská, praktická. Dodali klientům odvahu k tomu, aby se odpoutali od svého momentálního bydlení ve Valencii, a přestěhovali se do rekonstruovaného, ještě ne zcela hotového domu na venkově. Prodej bytu ve městě jim zajistil potřebné prostředky na stavbu, a přestěhování jim pomohlo získat více času na průběžné úpravy přímo v místě, bez dojíždění. A do třetice jim architekti poradili, na jaké práce je lepší přizvat řemeslníky.

Foto: Mariela Apollonio

Chuť dělat si to po svém sice docenili, ale v některých oblastech je to zkrátka kontraproduktivní. Tesařem se člověk uvyklý pracovat za klávesnicí počítače nestane přes noc, a je lepší, když se střecha udělaná pořádně hned napoprvé. Z návodů na internetu zkrátka všechno nevyčtete.

Je třeba také doplnit, že v objektu rekonstrukce, onom venkovském stavení, nalezli zalíbení i sami architekti. Zkušeným okem v něm viděli velký potenciál.

Nachází se totiž v oblasti Alquería, přezdívané L'Horta. Jsou tu farmy, doprovázené sady a oranžériemi. A tato konkrétní stavba, sice už bez sadu, byla jednou z nich. Svým vznikem se objekt dal přiřadit k první polovině 19. století, byť některé jeho části byly prohlášeny na tzv. BRL.

Znamená to Bienes de Relevancia Local, tedy památky místního významu. Ty pocházely ze století třináctého. Je to hezké, ale pro majitele domu s takovým BRL to též znamená, že ty konkrétní památkové prvky musí vlastními náklady udržovat (aniž by na to pobíral nějakou dotaci), a pokud tak neučiní, dostane od stavebního úřadu pokutu. Rekonstruovat dům s BRL tedy není nic snadného. Je snadné přestřelit. A i v tom spočíval další přínos architektů, kteří mohli poradit, jak na to.

Foto: Mariela Apollonio

Pro stromy nevidět les

Architektonická hodnota domu spočívala v zajímavě provedené fasádě, a z toho, že zdi obytné části jsou postaveny z obnaženého kamene, jež má odlišný charakter od zbytku zástavby. Architekti také dokázali pro klienty vytvořit něco jako „komplexní vizi“ celého projektu. Znáte to sami. Někdy pro jednotlivé stromy nevidíte les a lidé, kteří plní jeden rekonstrukční úkon za druhým občas zapomenou na to, jak má vlastně vypadat výsledek.

Jistěže bylo cílem zobytnění objektu, ale až architekti dodali, že cílem téhle stavební rehabilitace je zachovat ducha sadového domu, posílením jeho nejcharakterističtějších tradičních prvků. Tedy začleněním současných prvků pro dosažení komfortu. Jakého komfortu? Toho, co roste z dobrého komplexního projektu a udržuje se bez dalších nákladů, sám.

Foto: Mariela Apollonio

Proto také rekonstrukci pojali jako nepřímou podporu bioklimatického designu, hodnoceného na základě ekologických a energetických kritérií. Vnitřní uspořádání domu bylo přizpůsobeno současným potřebám obyvatel, a vytváří ucelený program současného funkčního bydlení, aniž by byla obětována jeho původní BRL historická podstata.

Obydlí jsme navrhli tak, aby netrpělo nedostatky, kterými tyto domy často trpí,“ vypráví Pilar Martí Rodrigo, vedoucí architekt. „Typicky jde o nedostatečnou izolaci, absenci klimatizace a vysokou vlhkost.“

Prostory jsou jasně vymezené, ale zároveň jsou o dost otevřenější a světlejší, než byly původně. V domě bylo třeba vyřešit několik problémů, zvláště pak v postranních křídlech budovy, které byly v opravdu špatném stavu. Vysoká vlhkost ve stávajících stavbách si vyžádala instalaci několika pasivních regulačních vysoušecích a provzdušňovacích systémů pro její zmírnění. Vyřešit a kompletně znovu udělat se musela i kanalizace, k níž byl přidán kombinovaný systém koloběhu vody.

Současně si ale architekti dali práci s tím, aby obyvatelé mohli mít v domě stejné vybavení a pohodlí, jako když bydleli v městském moderním bytě. Vyšší kvalita života totiž nemusí být venkovským bydlením nějak kompromitována, když se ví, jak na to. Architekti ze studia mmarq tohle naštěstí všechno uměli, a dokázali tím spasit rekonstrukci, která by jinak nejspíš vyústila v nějakou katastrofu. Rekonstrukci, která se třetím rokem prakticky nehýbala z místa, dokázali za dvě sezóny dotáhnout ke kolaudaci. Které mohli úředníci, dohlížející na BRL, jen zatleskat. Tady totiž vstoupili architekti do děje ještě včas.

Foto: Mariela Apollonio

Údaje o projektu

Název projektu: House Refurbishment Alquería
Typ projektu: rekonstrukce
Architektonické studio: mmarq arquitectura y urbanismo
Lokalizace: L´Horta, Valencia, Španělsko
Vedoucí architekt: Pilar Martí Rodrigo
Technický poradce: Carlos Muñoz Alfonso
Hlavní dodavatel stavby: Gradolí Obras y Reformas
Dodavatelé materiálu: Kerakoll, Pamesa
Klient: soukromá osoba

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Foto: Lourenço T. Abreu, João Guimarães

Ze staré farmy, kterou pohltilo město, vznikla komunitní ubytovna

Města na svém území často nesou řadu objektů, připomínajících dobu před tím, než se městy staly. Názorným příkladem je portugalský Lisabon, kdysi obklopený vesnicemi. Co tu dělají se starými „venkovskými“ budovami v novém plánu? Nebourají je, ale přestavují k novému využití!

REKLAMA