„Jednoduchost je nekonečná dokonalost. Dokonalost je nekonečná jednoduchost.“
Řešení jednoduché, čisté, a hlavně velmi zdařilé
Jednoduchost, kterou zmiňuje Leonardo da Vinci, je stále stejná jednoduchost, tehdy i dnes. Je vcelku lhostejné, zda s tímto konceptem přijdete dnes nebo v 15. století. O velikosti ducha všeuměla Leonarda da Vinciho netřeba diskutovat. Lépe je diskutovat o jeho odkazu, včetně tohoto citátu. Další nuance stejného zní: „V jednoduchosti je krása.“ Takže ta jednoduchost má svým projevem dozajista i estetické hledisko. Jednoduchost se dnes prolíná se staronovým výrazem pro stejné či velmi obdobné pojetí nazírání na věc. Tím výrazem je minimalismus. Stává se z něho v současné době mantra pro „uklizený“ pracovní stůl, architekturu interiéru i exteriéru, pro módu stran kombinace oblékání, barevné kombinace grafiky, ale i kupříkladu hudbu. Předesílám, že minimalismem není v architektuře myšlena minimální plocha použita danému zadání, ale minimalismus značí jednoduchost, věcnost a nekomplikovanost vyjadřovacích prvků daného konceptu v podstatě čehokoliv tvůrčího. Z toho se nám tudíž vyloupne další nuance minimalismu či jednoduchosti: „Méně je někdy více.“ To, co můžete ověřit ve všech našich činnostech, a ani nevíte, že se pohybujete v rovině minimalismu, když to nenapálíte barevně, když věcí kolem vás je méně než více, když přestanete schraňovat zbytečnosti, přestanete se zavalovat balastem a naleznete jistou harmonii v množství čehokoliv, v následném pořádku, a hlavně stabilním prostředí, které se uklízí snáze nebo se chová samo zrovna uklizené. Méně kolizních míst, méně věcí, jistá strohost, umírněnost přináší klid i vaší duši. Nebo je někdo rád za zdánlivě nebo skutečně neuklizený, nebo ještě hůře, nepokliditelný pokoj, byt, dům, zahradu, ulici, celek podle měřítka, které si zvolíte. Ten minimalismus není askezí, kdy rozdáte vše, co nazíráte jako nadbytečné. Pouze zvolíte barvy, nábytek, hudbu, věci okolo sebe i na sobě, jež vás těší, a jsou abstrahovány na ty skutečně hodnotné, krásné, podstatné, méně „barevné“, méně „hlučné“, méně „obtěžující“. Proč méně hlučné? Protože minimalismus naleznete všude, tudíž třeba i v hudbě. Ten byt nebo třeba dům je stále útulný, střízlivý, ale pocitově vyvážený. Zde je ta rovina, kde se to láme, protože i v tomto rozpětí si každý přece nalezne to svoje. Tudíž nemáme rozhodně na mysli nechtěnou unifikaci výsledného projevu, strohost, ztrátu osobitosti, nevýraznost řešení prostoru i barev v něm nebo ztrátu pestrosti a rozmanitosti řešení. To rozhodně ne. V této chvíli se ten trochu všeobjímající, ale nehmatný výraz minimalismus hodí nahradit tím krásným českým slovem „JEDNODUCHÝ“. Je tedy na každém z vás, jaké řešení vám navodí radostné pocity nebo zklamání, disharmonii nebo stres. Co vám přináší chaos a nadbytek vjemů, tvarů, barev a věcí, kterými se obklopíte? Popřípadě budete šťastní nebo budete strádat s minimem věcí, barev, vjemů, v prostředí více strohém proti předešlé variantě? Zde se hodí příměr: „Každému jeho nebe.“ Což nám sděluje pod řádkem, že jednoduchost nebo chcete-li minimalismus není zřejmě pro každého. Ale je zde, je k mání a každý si může zvolit svoje řešení, kdykoliv a kdekoliv.
Vstupní část chodby. Foto: Tereza Kabelková
Minimalisticky řešený prostor rekonstruovaného bytu
Proč zde rozebírám tohle spíše filozofické téma? Ono se totiž týká všeho okolo nás i v nás, a jak zde zaznělo i architektury. A jsme doma. Tedy v bytě z 30. let, který zde představujeme. Při jeho rekonstrukci totiž došlo k markantnímu zjednodušení a očištění půdorysu. Celý byt se zpřehlednil spojujícím prvkem, kterým se stala chodba či hala s bohatým prostorem. Propojením úzkých pokojů vznikl velkorysý obytný prostor. Jednoduchý mobiliář s posuvnými dveřmi (v ložnici) pohledově vyčistí a zjednoduší prostor a zbude v něm to podstatné a nezbytné. Stejně tak je účelně zařízená koupelna nebo kuchyně. Kuchyňské skříňky tvoří jednotnou a jednolitou plochu s dvojím typem dvířkoviny, která ukrývá obsah skříněk. Místnosti dominuje krásný jídelní stůl, židle a osvětlení na hrazdě nad stolem, společně s mobiliářem obývacího pokoje v propojené místnosti. To spojení místností je opět „jednoduché“, ale skvělé řešení, které posunulo byt do zcela jiných dimenzí. To je to méně, jež je někdy více. Byt si ale rozhodně nehraje na zrušení kontinuity s bývalými časy. Okna i dveře nás vrací do 30. let nebo do časů posléze. Jednoduchost řešení i projevu je rozhodně ve prospěch celého výsledku. Při pohledu na výsledek možná zaváháte, že kdyby… třeba… Pak vám ale dojde, že věci jsou přesně tak, jak mají být. Pochopitelně pokud přistoupíte na hru zvanou minimalismus nebo hezky česky, jednoduchost řešení. Vidíte sami, že ta jednoduchost rozhodně nepozbývá osobitosti ani výsledné zdařilé estetiky.
Kuchyně s jídelnou. Foto: Tereza Kabelková
Základní popis
Rekonstrukce bytu v Praze Bubenči inspirovaná jeho původními prvky.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Byt v Bubenči jsme kompletně rekonstruovali. Došlo ke změně dispozice, výměně podlahy, repasi oken i dveří. Ve výběru materiálů a barev navazujeme na původní prvky bytu. Inspirovali jsme se především bíle lakovanými dveřmi a okny s mosaznými kličkami nebo typickými dubovými parketami.
Očištěním půdorysu na nosné stěny jsme docílili definice velkorysé chodby, která je spíše spojujícím prvkem celého bytu než pouhým komunikačním prostorem. Výrazné zelené zádveří s kruhovým zrcadlem je bránou do bytu. Do chodby se zádveří otevírá velkorysou knihovnou, která poskytuje dostatek prostoru nejen na knihy, ale i na osobní předměty.
Kuchyně s jídelnou a obývacím pokojem. Foto: Tereza Kabelková
Původní úzké pokoje orientované do ulice jsme propojili širokým otvorem v jeden velký obytný prostor. Bílá kuchyně se stává součástí stěny, zato volně stojící nábytek navazuje na dubové podlahy. Výrazný masivní dubový stůl jsme navrhli bytu na míru. Dominantou obývacího pokoje se vstupem na balkón do ulice je velký obraz.
Koupelna svým drobným obkladem a oblými rohy navozuje pocit lázní. Výběr kulaté mozaiky byl inspirován stářím a velkorysostí bytu. V detailu jsme dbali na mosazné doplňky, niky s betonovými deskami a nepřímé osvětlení.
Ložnice je maximálně jednoduše řešená. Velká šatní skříň skýtá skryté pracovní místo. Zásuvné dveře skříně odhalí barevnou niku, kterou lze na noc zavřít a vyčistit tak prostor pro spánek. Ložnice má také přístup do soukromé koupelny.
Ložnice s vestavěnou pracovnou. Foto: Tereza Kabelková
Doplňující informace
| Studio | Studio COSMO |
| Autor | Ing. arch. Jiří Kabelka Ing. arch. Tereza Kabelková |
| Adresa studia | Biskupský dvůr 7, 110 00 Praha, Česká republika |
| Umístění projektu | Bubeneč, Praha |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2020 |
| Rok dokončení | 2023 |
| Hrubá podlahová plocha | 107 m2 |
| Fotografie | Tereza Kabelková, tereza@studiocosmo.cz, www.studiocosmo.cz |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
dubový masiv – podlahy, nábytek
lakovaná MDF – nábytek mořená překližka – nábytek |
| Značky | Seznam použitých značek
postel, konferenční stolek – Javorina
svítidlo předsíň a kuchyně, židle – Audo svítidlo ložnice – Pholc |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Jsme architektonický ateliér vedený architekty Terezou Kabelkovou a Jiřím Kabelkou. Spolu s naším týmem architektů se věnujeme rozmanitým měřítkům – od interiérů a expozic po rekonstrukce a novostavby. Věříme, že každý projekt si zaslouží silný příběh. U každého z nich se v prvních fázích projektu soustředíme na nosný koncept a respekt k okolí. Ve všech fázích projektu dbáme na naplňování vize do nejmenšího detailu. Hlídáme kvalitní realizaci za přispění stálého týmu našich spolupracujících specialistů. |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Tereza Kabelková, tereza@studiocosmo.cz, www.studiocosmo.cz
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – Studio COSMO a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek