Obuv se může pro mnohé jevit jako to nejnudnější téma k rozhovoru pod sluncem. Ale to, že Waalwijk je ekvivalentem našeho Zlína, stejně popřít nelze. A z mnoha hledisek je to nizozemské město pro obuvnický průmysl ještě zásadnější, protože jeho historie dalece předchází ten náš národní baťovský fenomén. S výrobou bot – jejich šitím – tu ve formátu manufaktur začali už ve 13. století. Vyráběli tu obuv pro celé Holandsko. V pestrosti a rozmanitosti velikostí, tvarů a stylů jinde nebývalé.
Barokní areál stále žije. Funkce měnil od zájezdního hostince přes keramičku až k zážitkové turistice
přečíst článekTehdy tu také vznikla ucelená obuvnická čtvrť, Schoenenkwartier. Z níž se později staly dílny a malé fabriky. Ten největší boom zaznamenal Waalwijk až s tím průmyslovým nástupem zpracování kůže. A konec jeho slávy pak vymezovala léta „nástupu plastů“ do obuvnické produkce. Dnes už se tu ve velkém kožené boty dávno nešijí, a celá ta slavná čtvrť, památkově chráněná, pozbyla svůj smysl. Místní na ty slavné časy ovšem zapomenout nechtějí, a své město toužili znovu dostat na mapu. Proto tu také svolili k realizaci poměrně odvážného projektu, obuvnického muzea.
Jedno takové, mnohem menší a významem silně regionální, tu stálo už od roku 1954. Tohle ale mělo být nové a mnohem větší. Už proto, že mělo postihnout celý areál Schoenenkwartier. Čtvrti, do níž se ve třicátých letech promítl um architekta Alexandera Krophollera. Ten projekt měl být odpovědí na nutnost údržby a konzervace památkově chráněných objektů, které byly ovšem bez smysluplného využití odsouzeny k chátrání.
Jako součást trvalé muzeální expozice ale přežít mohly.
Kus historie starého města
Schoenenkwartier Museum je nové a inovativní centrum, které postihuje komplexním způsobem znalosti výroby a pro designu obuvi. V jeho budovách se nyní nachází sbírka 12 000 předmětů, několika stálých expozic, vzdělávací a naučné centrum – doplněné o badatelskou knihovnou – spolu s dílnami a posluchárnou. Na to navazuje nezbytné provozní zázemí a muzejní kavárna, a též skutečné vědecké instituce, laboratoře pro design a prototypování nové obuvi. Není to tedy pasivní model ochrany památkově hodnotných staveb, ale jejich přetavení v něco „živého“.
Exteriér a interiér budov tu mapují minulost, ale současně vykreslují novou inspirativní budoucnost pro průmysl, město a komunitu, postavenou na hodnotách poctivé obuvnické práce. A znovu, není to „jen“ o muzeu, je to projekt záchovný, komplexní revitalizace historického jádra města. Obuvnické muzeum se totiž nachází přímo v srdci zástavby, v doteku s náměstím Raadhuisplein, kde v minulém století sídlila radnice a radnice. Úpravy objektů tu přispívaly ke zkvalitnění života uvnitř města a řada prostor zahrnutých do projektu je určena lidem (místním i z okolí), kteří výstavy muzea přímo nenavštěvují.
Z toho plyne i ona pohostinná veřejná komunitní atmosféra, která je z výsledku patrná. Architekti ze studia Civic Architects měli pochopitelně nemálo práce s tím, aby ten industriální design a cihlové haly trochu polidštili. Ale se zapojením „prvků umocňujících otevřenost“ – například s renovovanými historickými arkádami, výrazně prosklenými dílnami a s velkorysými otočnými a posuvnými dveřmi se jim podařilo vytvořit kompozici, která zve hosty a návštěvníky už na pohled. Celek, Schoenenkwartier Museum, je tak jakýmsi zastřešeným městem ve městě.
Muzeum, které je vlídné
Tón tomu komplexu udávají důvěrně známé materiály – cihly, ocel, beton a dřevo. Jde o záměrnou volbu: materiály posilují atmosféru sbírky a historické budovy, tvoří jedno společné umělecké dílo. Zajímavého architektonického efektu je tu dosaženo kombinací starého a nového. Cihly původní, oprýskané a ohlodané zubem času, navazují na cihly hladké a nové. Konstrukce z oceli, velké nosníky, překryté rzí a sloupaných vrstev barvy, jsou tu doplněny elegantní novou ocelí. A to, jak staré stojí vedle nového, jedno pokračuje v druhém, je na pohled velmi inspirativní.
Architekti nebyli od reality odtržení snílci. Byli si vědomi toho, že Muzeum obuvi není na první (ani na druhý) poslech podnikem, na který by lidé zvědavě stáli fronty. Proto se expozice pokoušeli vytvářet originálně, nově. „Přišlo nám, že někteří návštěvníci se mohou v abstraktních muzejních prostorách cítit nepříjemně nebo nevítaně, a proto je nenavštěvují tak často,“ popisují. „Proto jsme chtěli, aby tohle ‚naše‘ muzeum bylo otevřené co nejširšímu publiku.“
Volba reálných materiálů a použité geometrické tvary tak v Schoenenkwartier Museum přesahují cílovou skupinu v tom smyslu, že apelují na univerzální prožitky lidských smyslů; od zraku ke sluchu, od doteku k čichu. Materiály jsou také vybírány s ohledem na udržitelnost. Na jedné straně to znamená, že musí být schopné odolat hrubému zacházení a dobře stárnout, a na druhé straně, že musí pocházet z udržitelných zdrojů a znovu používat, kdekoli je to možné.
Prostor, který si obuje každý
Budovy tohoto muzea tak mají ve srovnání s tradičními muzei jinou dispozici a atmosféru. Kolekce obuvi je velká, rozsáhlá a speciální, ale zamýšlené cílové skupiny – od mezinárodních módních expertů až po rodiny ze sousedství – mají různé očekávání, potřeby a rozsah pozornosti. Proto je budova navržena tak, aby si každý mohl určit svou vlastní cestu a tempo. Zcela otevřené přízemí spojuje všechny funkce, od kavárny po výstavy, a centrálně přidaná zahrada poskytuje flexibilitu a výběr pro veřejné trasy.
Velkolepé nové velké kulaté otvory, vyříznuté z odizolované staré fasády kancelářského křídla z 80. let, vám umožní nahlédnout odsud na výstavy. Chytře rozmístěná schodiště a trasy umožňují jít zkratkami a navštívit pouze to nejlepší a podrobně si prostudovat jednu výstavu, pokud si budete přát, ale muzeum můžete navštívit i klasicky a projít si celou krásně promyšlenou trasu. Otevřené uspořádání muzea znamená, že přes interiér vede mnoho výhledů. To uvolněným způsobem propojuje sbírky a lidi. Díky tomu je obuvnické muzeum živé místo pro inspiraci.
Vstřícné je i to, že občas se také můžete podívat ven do některé ze zahrad, navazujících na areál, anebo nahlédnout historických budov. Je tu klid a tak můžete zpracovat své dojmy, nechat usadit načerpané informace anebo se prostě pokochat krásným místem. Boty nosí každý a proto je i tohle muzeum, zachovávající kus historické čtvrti, určené všem.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Schoenenkwartier Shoe Museum |
| Typ projektu: | rekonstrukce, renovace, refubrishment |
| Architektonické studio: | Civic Architects |
| Lokalizace: | Waalwijk, Nizozemsko |
| Hlavní dodavatel stavby: | Archimedes Bouwadvies |
| Strukturální inženýring: | Nelissen Ingenieursbureau |
| Řízení projektu: | BBN |
| Restaurátorské práce: | Planemos, Cor Unum Ceramics, Lensvelt |
| Poradce pro kulturní dědictví: | Lotte Zaaijer |
| Stavební dozor: | Wam and van Duren |
| Trasy a naučné cesty: | The invisible party |
| Design exhibic a identita výstavy: | Tinker Imagineers |
| Osazení interiérů: | Kloosterboer |
| Odborný poradce: | Van Dijnsen installatietechniek |
| Design interiérových zdí: | La-Di-Da |
| Klient: | město Waalwijk |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
Sdílet / hodnotit tento článek