REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Západní brána Bělehradu – ikona balkánského brutalismu

Impozantní symbol ambicí bývalé Jugoslávie, takzvaná západní brána srbského Bělehradu rýsující se na horizontu při příjezdu do města, je dodnes symbolem Bělehradu a oslavou brutalismu. Navštivte s námi tuto brutalistní ikonu jugoslávské architektury 70. let.
Foto: Tomáš Kovařík

V roce 1948 položil základní kámen Nového Bělehradu na levém břehu řeky Sávy Program na revitalizaci Bělehradu. Součástí plánu bylo vybudovat zcela nové město plné obytných bloků s rozsáhlou sítí infrastruktury. Do této mozaiky poté v roce 1979 přispěl i věhlasný jugoslávský architekt Mihajlo Mitrović.

Mihajlo Mitrović

Mihajlo Mitrović (nar. 1922) začal studovat architekturu již před druhou světovou válkou a stejně jako mnoho jiných architektů nejprve pracoval v Ústavu pro rozvoj měst v Bělehradě, přičemž často odkazoval na počátek svého působení jako na velmi omezující a bez možnosti kreativního vyjádření. V roce 1950 však získal stipendium od Organizace spojených národů na cestu do Francie a Dánska. Tato zkušenost dále definovala jeho kritický postoj k postavení architektury v Jugoslávii, který vyvrcholil v polovině 50. let, kdy inicioval založení nového architektonického ateliéru „Projektbiro“. Také návštěva indického města Čandígarn ovlivnila Mitrovićovu tvorbu, a to zejména v práci s přiznanými materiály.

Zlomová byla pro Mitroviće stavba obytné budovy na ulici Bratří Jugovičů 14 v Bělehradě (1964–1967). Projekt pro něj byl otevřeným protestem proti omezující „architektuře vyššího standardu“, oficiální normě prefabrikovaných systémů, v níž byla postavena většina obytné architektury.

Mitrović se rozhodl omezení překonat tím, že nakombinoval všechny dostupné typy prefabrikovaných dveřních a okenních rozměrů, čímž dosáhl dynamiky, a použil masivní prismatické betonové prvky oživující cihlovou fasádu. Po dokončení nebyla stavba přijímána příliš kladně, nicméně představovala oficiální vstup brutalismu do jugoslávské architektury.

S výškou přesahují 124 metrů se budova tyčí nad Novým Bělehradem, konkrétně blokem 33. Foto: Tomáš Kovařík

Mitrovićova architektura se během let stala odvážnější a méně předvídatelnou. Vrcholem jeho práce je bezesporu Západní brána Bělehradu, polyfunkční stavba s ambicí být s výškou 124 metrů nejvyšší budovou v Jugoslávii. Kromě názvu, který naznačuje symboliku vstupní brány do města, je tak archetypální forma budovy zdůrazněna také její velikostí.

V roce 1970 navrhl koncept pro budovu, která byla kombinací kancelářské a obytné věže spojené ve vrchní části dvoupodlažním mostem a fasádou tvořenou surovým betonem s prvky strukturalismu a konstruktivismu. Stavba trvala téměř 10 let a když byla v roce 1979 dokončena, stala se rázem ikonickou dominantou Nového Bělehradu.

Ambiciózní návrh pro ambiciózního investora

Budova byla postavena pro významného investora, největší státní korporaci v Jugoslávii, Generaleksport. Odtud také zlidovělý název budovy „Geneks“ či „Genex“.

Nižší komerční věž o 26 podlažích sloužila svého času jako kancelářské prostory navrženy jako open space. Hlavním motivem budovy je bezesporu rotunda, do které umístil Mitrović luxusní restauraci s panoramatickým výhledem na Nový Bělehrad. Restaurace měla také rotovat, avšak nikdy nedošlo k instalaci rotačního systému. V současnosti jsou využívány pouze dvě podlaží, zbytek, včetně restaurace, zeje prázdnotou a věž dlouhodobě slouží jako prostor pro velkoplošnou reklamu, která je již nesmazatelnou součástí vizuální podoby stavby.

V době svého vzniku šlo o nejvyšší budovu v Jugoslávii. Foto: Tomáš Kovařík

Žijící budova s nejasnou budoucností

Stavba neprošla od svého dokončení rekonstrukcí. Snad i proto se na fasádě stavby dodnes dochovaly nástěnné malby z roku 1979 od malíře Lazara Vujakliji. I přes patinu času budova neztrácí nic ze své velkoleposti a vytváří výraznou městskou dominantu. Na piazzettě, na které je stavba umístěna, se však zub času již podepisuje. Opadané dláždění, rozbité sklo a poházené reklamní plachty dávají tušit, že období největší slávy má budova již za sebou.

Rezidenční věž s 30 obytnými podlažími je však i dnes plně užívána ke svému účelu a svá každodenní dramata v ní prožívají desítky obyvatel. Na jednom podlaží se nachází 8 bytů přístupných ze dvou oddělených domovních vchodů schodišťovými tělesy s výtahy v tubusech na vnějšku stavby. Středem obytné věže poté probíhá po celé výšce centrální větrací šachta, do které ústí ventilace.

Piazzetta a vstup do kancelářské věže s krytým přístavkem. Foto: Tomáš Kovařík

Navzdory omšelému zevnějšku se v okolí i uvnitř stavby odehrává čilý ruch obyvatel. Stejně tak náhodná setkání u výtahu působí vřele a zdá se, jako by obyvatele a budovu spojovala sounáležitost, pozitivní vztah ke kontroverzní budově, která nebyla společností nikdy zcela přijata, ale je pro obyvatele synonymem domova. Setkání s místními střídají setkání s jinými architektonickými nadšeni, kteří se v Genexu ubytovali a kteří se stejným zájmem procházejí budovu odshora až dolů.

Uvnitř domu šramotí provoz výtahů, které se jako bijící srdce budovy ozývají zpoza zdí, a z centrální větrací šachty se linou ozvěny z kuchyní bytů, jejichž okna jsou do šachty situovány. Atmosféru domu dokreslují detaily jako původní rámy oken, vypínače či elektrické zásuvky.

Při výletech po okolí se může člověk vždy ohlédnout a ujistit se, že věž, kterou nazývá domovem, na něj stále shlíží a vytváří paradoxní pocit harmonie s budovou, jejíž ambice byly mnohé, jen ne být líbivou.

Po svém dokončení budova vyvolala vlnu emocí a někteří kritici Mitrovićův koncept odsoudili. Současně se Genex stal symbolem jugoslávského progresivismu, ale také nevyužitého potenciálu. A ačkoli byla Mitrovićova architektura v mnoha ohledech avantgardní, jeho architektonický projev nebyl v socialistické Jugoslávii cenzurován.

Státní podnik Generaleksport po privatizaci postupně ztrácel na významu a od roku 2015 je společnost v úpadku. Od roku 2021 je budova na seznamu kulturních památek Srbska a v roce 2023 byla kancelářská věž prodána za přibližně 20 milionů euro novému, kontroverzně vnímanému vlastníkovi. V létě 2024 probíhaly v kancelářské věži vyklízecí práce a odvoz sutin, další osud stavby je však nejasný.

Obyvatelé Bělehradu mají k této budově vztah plný lásky i nenávisti. Probíhající kontroverze a soudní spory, do kterých je komerční věž zapletena, jsou vnímány jako ztělesnění širších společenských problémů – korupce a nepotismu období privatizace. Jiní naopak vnímají budovu jako památník lepších časů, další jako smutné memento socialismu.

Ať už je však názor místních na budovu jakýkoliv, stala se symbolem Bělehradu a jednou z nejikoničtějších obytných brutalistních staveb, jaká kdy vznikla. Je metaforou neustálé proměnlivosti, ve které však mohou stavby přetrvat desítky let, a také vroucnosti, s jakou představuje domov.

Pohled z 30. poschodí na obytné bloky Nového Bělehradu. V pozadí polyfunkční výšková budova Kula Beograd, která je se svými 168 metry v současnosti nejvyšší stavba Bělehradu. Foto: Tomáš Kovařík

Použité prameny:

  1. Putnik, V. (2017). From Socialist Realism to Socialist Aestheticism: Three Contrasting Examples of State Architects in Yugoslavia. The State Artist in Romania and Eastern Europe. The Role of the Creative Unions, Dostupné z: https://www.academia.edu/32122395/From_Socialist_Realism_to_Socialist_Aestheticism_Three_Contrasting_Examples_of_State_Architects_in_Yugoslavia
  2. Alfirevic, D., Alfirevic, S. (2017). Brutalism in Serbian Architecture: Style or Necessity? [Brutalizam u srpskoj arhitekturi: stil ili nužnost?]. Facta universitatis – series Architecture and Civil Engineering. 15(3). Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/322581088_Brutalism_in_Serbian_Architecture_Style_or_Necessity_Brutalizam_u_srpskoj_arhitekturi_stil_ili_nuznost
  3. Republic of Serbia, Ministry of Economy (2015). GENERALEKSPORT [online]. Dostupné z: https://privatizacija.privreda.gov.rs/Ministry-of-Economy/80/GENERALEKSPORT-DP.shtml/companyid=738
  4. Wang, X. (2022). The Tower. [online]. In PhMuseum.com. Dostupné z: https://phmuseum.com/projects/the-tower#b-avLKVV
  5. García, A., Bajo, H. (n/a). OBSCURED BY CLOUDS: Genex Tower. [online]. In HiddenArchitecture.net. Dostupné z: https://hiddenarchitecture.net/obscured-by-clouds-building-genex-tower/
  6. Tomek, M. (2021). Dvojice mrakodrapů Genex Tower, brutalistní symbol Bělehradu, získala památkovou ochranu. [online]. In wave.rozhlas.cz. Dostupné z: https://wave.rozhlas.cz/dvojice-mrakodrapu-genex-tower-brutalistni-symbol-belehradu-ziskala-pamatkovou-8615080
  7. Dulović, V. (n/a). Western City Gate. [online]. In NONUMENT!. Dostupné z: https://nonument.org/nonuments/western-city-gate-2/
  8. GREYSCAPE (n/a). Genex Tower aka Western City Gate. [online]. In GreyScape.com. Dostupné z: https://www.greyscape.com/architects/genex-tower/
  9. Richter, D. (2017). Life in the High-Rise: My Brutalist Holiday in Belgrade’s Genex Tower. [online]. In Exutopia.com. Dostupné z: https://www.exutopia.com/brutalist-genex-tower/
  10. N1 Belgrade. (2023). Serbian capital’s landmark building sold amid controversy. [online]. In N1info.rs. Dostupné z: https://n1info.rs/english/news/serbian-capitals-landmark-building-sold-amid-controversy/
  11. Alfirevic, D., Alfirevic, S. (2017). [obrázek]. Dostupné z: https://www.researchgate.net/publication/322581088_Brutalism_in_Serbian_Architecture_Style_or_Necessity_Brutalizam_u_srpskoj_arhitekturi_stil_ili_nuznost

Tomáš Kovařík

Ztotožňuje se s citátem H. Holleina „všechno je architektura“. Možná proto, navzdory ekonomickému vzdělání, má k architektuře blízko, často ve spojitosti s fotografováním, které ho naučilo rozhlížet se kolem sebe. Tyto dvě záliby daly v roce 2018 vzniknout výstavě fotografií zobrazující významné stavby z let 1948 až 1989. Středobodem jeho zájmu jsou stavby ve stylu brutalismu, technicismu, konstruktivismu a funkcionalismu. Zajímá ho problematika brownfields a skandinávská architektura, za kterou také rád cestuje.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Mohlo by vás zajímat

Zdroj: Tomáš Kovařík

Transformační stanici přestavují na centrum umění. Brzy se otevře veřejnosti. Navštívili jsme ji

Sedmý ročník festivalu Open House Praha 2021 otevřel návštěvníkům 79 běžné nepřístupných prostorů, kterými je provedlo na 350 dobrovolníků. Během festivalového víkendu 7. 8. – 8. 8. 2021 bylo možné navštívit mimo jiné i nově vznikající centrum umění Kunsthalle na Klárově v budově bývalé trafostanice. Nahlédněte s…

kotelna

Kotelnu pro nemocnici navrhl architekt Karel Prager. Hurá dovnitř!

První říjnový týden již tradičně patřil architektonickému svátku, festivalu Den architektury, který stihli ještě organizátoři uspořádat před zákazy hromadných akcí. Díky akci Hurá dovnitř! bylo možné navštívit několik desítek jinak nepřístupných budov. Jednou z nich byla také nenápadná technická stavba na pražském…

REKLAMA