„Není nad původnost, každý po ní touží; lidé chodí přes most, to já půjdu louží.“
Hlavní obytná místnost. Foto: BoysPlayNice
Autenticita a minimalismus jdou často ruku v ruce
Staré domy vám učarují anebo vás zarazí, někdy mohou i postrašit. V tomto případě je varianta učarování tou správnou. Je to o něčem mírně mystickém, něčem mimo naše vidění, kdy cítíte jisté historické sepjetí s dobou, kdy jste ještě nebyli na světě, případně tušíte, že místo je jakousi nepochopitelnou náručí či podanou rukou přes propast století. Je to o veliké míře autentičnosti, pravosti a jakési ryzosti místa. Pak si vzpomenete, že hovoříme o okřídlené souvětí genius loci neboli duše místa. Zapomeňte na to, že třeba neexistuje a my si něco namlouváme. Ano, je to ryze subjektivní vnímání, a tak trochu pocitová a estetická záležitost, ale opravdu existuje. Myslete si, že tam přežívá něco z historie, že je tam jakási karma, pozůstatek předešlého žití, geneze i historie místa.
Máme co dělat s městem Český Krumlov, apartmánem s renesančním stropem a historií přes 500 let starou. Co může být ryzejšího a původnějšího? Je to taková důkladná scénografie, dobová koláž s udržením krásy původního interiéru s nábytkem, který si nehraje na repliky, ale je doplněním, jež je samostatnou kategorií s jistou zdrženlivostí, odměřeností a distancí od „toho původního“. Pochopitelně, že výběr mobiliáře není zcela náhodný, je promyšlený, někde se s interiérem nehádá, jinde plní roli mírného akcentu. Nicméně to není barevný výkřik, ale promyšlená harmonie. V renesanční hudbě to byl výraz zvaný kontrapunkt, což je určité synonymum pro vytváření polyfonní hudby a její harmonie.
Průhled do ložnice. Foto: BoysPlayNice
500 let stáří, historie místa, to už je pane závazek
Původní dům byl zanedbaný a to velice, tudíž úkol o to obtížnější. Ale již několikrát jsme zde konstatovali, že takovéto peripetie jsou od toho, aby se vyřešily. To je přece doménou schopných a u architektů to platí dvojnásob. Jenom naivka se domnívá, že zadání bude snově na zelené louce s terénem tak akorát, rozpočtem nekonečným a k tomu osvíceným klientem. Pokud se některé tyto atributy setkají v nějakém projektu, lze hovořit o štěstí, ale to by bylo moc snadné. Nemyslíte? Studio ORA má ale pro strach uděláno. Setkali jsme se zde s nimi několikrát a bez diskuzí „umí“. Zkratka originální regionální architektura je promyšleným sloganem pro osvětlení názvu studia a taky pravdou o pojetí jejich práce. Ať už to byl nádherný projekt Kocanda Kravsko, Dům v ruině, Vinný bar Reisten, Lavičky do svahu ve Znojmě, nápaditý Gentleman Store a spousta dalších, vždy zde naleznete signifikantní rukopis a skvělé nápady užité s mírou a v kontextu daného projektu. Jedním z rysů je také minimalismus, což není ohraná písnička, ale vydařený přístup, jistá umírněnost a strohost, která se mi začíná líbit víc a víc. V případě tohoto interiéru je sytost barev inspirována původní výmalbou a vše je dotvořeno stropy s dřevěnými trámy. Osvětlení je promyšleně na konzolách nebo součástí mobiliáře, aby se nevrtalo do krásných kleneb a trámových stropů. Nábytek opravdu vytváří jakousi samostatnou separátní skupinku, bez úporné nevázanosti na stěny a stropy. Lůžko vytváří samostatné „hnízdo“ postavené více v místnosti s vlastními zády a bočnicemi, jež vytváří její jistou útulnost, včetně osvětlení uvnitř. Dochází vám, že je to možná parafráze na postele z tehdejší doby, kdy postele byly samostatným kusem mobiliáře, často hlouběji v místnosti, s čely a baldachýnem, případně závěsy pro udržení tepla a jisté intimity spáčů. V povídání naleznete trefný výraz pro výsledný efekt a estetiku celé věci a tím je „koláž“. Ano, je to jistá koláž, ale bez radikálních střihů a s citlivými přechody mezi původním a současným. Pokud přistoupíte na tuto hru, potom zjistíte, že řešení je zkušeně propracované a esteticky velice vydařené. Marně jsem hledal něco, co by mohlo být jinak. Ponořte se do fotografií řešení a výsledný pocit si uchopte podle vašich představ a naturelu…
Hlavní obytná místnost – kuchyně. Foto: BoysPlayNice
Základní popis
Návrh interiéru apartmánu s renesančním stropem. Hledáme v domě jeho původnost. K interiéru přistupujeme jako ke koláži motivů. Nábytek vkládáme jako samostatné objekty, které si drží odstup.
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Slovo investora
Masná 130 je více než 500 let starý dům v centru Českého Krumlova. Našel si nás vlastně shodou náhod, když jsme hledali projekt, který by po letech strávených prací pro firmy a instituce byl jenom náš. Dům byl v žalostném stavu, my v něm ale viděli potenciál, tušili jsme, že ta zanedbanost znamená i původní podlahy, dlažby a výmalby. Neměli jsme romantickou představu, že to bude snadné. I tak jsme ale postupně zjišťovali, že vzít si na starost i maličkou památku hraničí s šílenstvím. Dům byl po povodních staticky narušený, nebyl napojený na kanalizaci, střecha byla v havarijním stavu a krov historicky mnohem cennější, než kdokoliv tušil. Za pochodu jsme zjišťovali, co vše bude třeba opravit, učili jsme se domu naslouchat a sami získávali znalosti starých řemesel.
Chtěli jsme zachovat co nejvíce historických prvků, ale zároveň jsme si přáli dům otevřít současnému životu a doplnit historické interiéry něčím, co nás charakterizuje – záliba v současném designu a v minimalistickém stylu. Nechtěli jsme vytvářet historizující „muzejní“ interiér, ani showroom designu, přáli jsme si historickou a současnou vrstvu organicky propojit.
Začali jsme přízemím, kde do té doby fungoval bar s dost špatnou pověstí. Během prvních dvou let jsme prostor opravili s cílem ho pronajmout pro kavárnu nebo bistro. Další shodou náhod jsme nakonec kavárnu pod názvem Masná 130 otevřeli sami, i když jsme s provozem podobného podniku neměli zkušenosti. Další patro a podkroví jsme pak začali upravovat pro bydlení. Věděli jsme, že pro udržitelnost projektu bude muset patro sloužit i k pronájmu, ale nechtěli jsme dům dělit na hotelové pokoje. Rozhodli jsme se zachovat prostor celistvý, jak jej obývaly generace před námi a jak bychom ho rádi obývali i my sami.
Koncept Masné jde naproti „pomalému“ návštěvníkovi města, který jej nechce jen rychle proběhnout jako historický skanzen. Kavárna v přízemí se za pět let své existence stala živým místem setkávání. Snažíme se budovat místní komunitu, pořádáme v ulici sousedské slavnosti, hledáme možnosti, jak spolupracovat s blízkými podniky i s destinačními organizacemi města. Apartmán považujeme za svůj domov a jen občasně jej nabízíme pronájmu hostům, kteří si spojení historie a současnosti chtějí užít. Hodně přemýšlíme o udržitelnosti a zátěži, kterou overturismus pro město představuje. Hledáme rovnováhu.
Slovo architekta
Hned od začátku nám učaroval přístup investorů ke svému domu. Známe to velmi dobře, ten pocit, když se zamilujete do starého domu a sžijete se s ním. Také s ním zápasíte a zjišťujete, co by mu bylo milé. Staré domy mají své nálady. I nám naladění domu učarovalo. Zadání bylo vyřešit adaptaci prvního patra domu pro bydlení, v průběhu návrhu pro ubytování. Řešení proto vychází ze životního stylu majitelů.
Stavebně bylo cílem zachovat a odhalit původnost domu. Apartmánu dominuje hlavní obytný prostor, salon s vyřezávaným renesančním stropem. Místnost byla druhotně rozdělená příčkou. Příčku jsme zbourali a osvobodili tím původní prostor v jeho celkovosti. Odhalili jsme původní výmalby, které mají sytě karmínovou barevnost. Určující je zde tmavost povrchů. Trámový strop i výmalby mají temné syté tóny. Tmavé prostory člověka objímají, jeví se blížeji než světlé.
Druhým pokojem je ložnice, kde ponecháváme jen fragment původních výmaleb. Zbytek prostoru uklidňuje krémová výmalba.
Třetí neméně důležitou místností je prostor pro hygienu. Nejsvětlejší prostor z domu. Proto se zde uchylujeme k chladným tónům. Atmosféra salonu doléhá, atmosféra koupelny nadnáší.
K interiéru přistupujeme jako ke koláži motivů. Nábytek vkládáme jako samostatné objekty, které si drží odstup. Kuchyně je jako sekretář, který ukrývá vše potřebné. Postel spojená se skříní, stojí vprostřed místnosti a natáčí se ke světlu a k původním výmalbám. Spáč je směřován k pozorování detailů povrchu. V posteli se nezbytně nutně pouze nespí, taky se zde čte. A to je možné díky lampičkám přímo pro čtení stvořeným.
Většina nábytku je vyrobená na míru z temně mořené březové překližky, mosazné nohy zrcadlí okolí, splývají s ním, a ještě podporují separaci objektů. Svítidlo nad stolem, které je vynesené konzolou, aby se nevrtalo do stropu, stůl s integrovanými mísami, mosazné poličky, které vystavují knihy.
Doplňující informace
| Studio | ORA |
| Autor | Jan Hora Jan Veisser Barbora Hora Klára Mačková |
| Umístění projektu | Masná 130, Český Krumlov |
| Země projektu | Česká republika |
| Rok projektu | 2020–2023 |
| Rok dokončení | 2023 |
| Užitná plocha | 80 m2 |
| Klient | Petra Hanáková, Radek Techlovský |
| Fotografie | BoysPlayNice, info@boysplaynice.com |
| Spolupráce | Výroba nábytku na míru: CREATISA design |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
březová překližka – nábytek na míru
cementová dlažba |
| Značky | Seznam použitých značek
Bandaska Light – DECHEM studioOne floor light – Atelier Areti
Semiluna – LUCIS obklady System Trasparezne – Ceramica Vogue závěsný klozet Laufen Pro – Laufen umyvadlo Finion Suface – Villeroy & Boch baterie Essence – GROHE |
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – BoysPlayNice, info@boysplaynice.com, www.boysplaynice.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO ORA a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek