„Koupil bych si pustý ostrov, někde ve středu města.“
Regulativy, které zdánlivě děsí, jsou vlastně skvělé
Pokud se architektonické studio mimo běžnou práci architekta specializuje na rekonstrukce rodinných domů a bytů, pak je jasné, že se práce stane zároveň koníčkem, pro sebe sama. A pokud rodině autorky učarovalo setrvalé podnebí a krása vulkanického ostrova Lanzarote, jako nejsevernější části Kanárských ostrovů, pak je zaděláno na celoživotní lásku. Území Španělska, tedy EU a ostrovní země nedaleko Afriky v Atlantském oceánu, nádherné pláže lemované útesy z lávy, sukulenty, bohatá historie sahající až k Féničanům do roku 1100 př.n.l., to vše jsou atributy pro lásku trvalou. Architektura se od původní postupně prokousává k novější díky cestovnímu ruchu, který je základem obživy ne moc bohatých vulkanických ostrovů. Naštěstí se zde ale velmi pregnantně řídí regulativy, což sice neovlivní předešlé excesy výstavby, ale nyní alespoň ovlivní současné přírůstky tak, aby byly adekvátní obsahem, který zapadá do kontextu a je jeho součástí. Mluvíme o výšce staveb, hustotě zástavby i o barevnosti. To je přece to, co vás uchvátí kdekoliv, kde se jakýsi jednotný ráz dodržuje a pokud vychází z kulturních a historických základů, pak je to místo „jako vymalované“ či „jako od tam“. Není důležité, kde se zrovna nacházíme, je-li to malebná rakouská nebo švýcarská vesnice pod horami, rybářská vesnice v Řecku nebo třeba nádherná architektura na Kostarice, o které jsme zde také psali. Ty atributy tam buďto jsou nebo ne. Jakékoliv řeči okolo jsou už pak jenom nadbytečný balast.
Vstupní pasáž. Foto: Romana Ella Plaček
Závazné, a hlavně vymahatelné, zákony jsou základ
Jak to může vypadat, když se dbá na danosti, a hlavně na ně myslí jasné zákony a ty se pak vymáhají, byť třeba na regionální, či obecní bázi, najdete ve zmíněných případech. Jak to vypadá, když si každý vykládal zákony po svém, normativy ohnul, uplatil kompetentní lidi a postavil si v rezervaci dům, nedodržel výšku hřebene, barvu převážně užitou v lokalitě, výšku okapu a další věci, které mohou být místo od místa různé, leč závazné. Že vám to zní nesmyslně a bouří se ve vás krev a demokracie vám velí tohle neakceptovat? Přesně tak to u nás bylo za normalizace, krásně se tohle „ohýbání“ vžilo, a přešlo volně do současnosti, tudíž přežilo do dneška. Už víte, co se může skrývat pod slovem přežitek? Ne vždy a všude, ale bohužel stále v takové míře, až nám to milé není. Pak vidíte mírně řečeno nesoulad, když ne anarchii, divoké skládky, divoké stavby a excesy, smutek pohledět. Co má třeba společného dům, který vypadá jako trubičky od toaletního papíru, s architekturou a regulativy Prahy opravdu netuším, ale minimálně tuším, že je to pekelně hnusné, nesourodé a ulítlé. Pokud pominu, že nábytek v oblých stěnách, police, regály, místnosti nebo garážové stání je v Takešiho hradu dozajista oříšek, představuji si, jak majitel běhá do zatáčky okolo stěn jako křeček v bubnu. Tohle zkusil skoro každý architekt ve svých začátcích, aby se tak popasoval s metodou slepých uliček. Nic proti, pokud přistoupíme na hru, že vše bude rádoby rozmanité, pestré, tvarově rozdílné, výškově neomezené, esteticky nevázané, případně korumpovatelné řešení a rozhodnutí, bez povolení, bez dokumentace, pak jsme zde správně. Ale opravdu to tak chceme? Každému přeji jeho nebe, nicméně takové nebe nemusí nutně zasahovat do mých svobod. Estetické cítění je disciplína špatně měřitelná, ale nemá neomezené mantinely. Minimálně se shodneme, že dívat se dlouhodobě na něco nevkusného a nevydařeného je minimálně omezující a frustrující, když ne přímo nevhodné. Nejsem purista ani zastánce starých časů, ale v takovém prostředí opravdu žít nechci. Znám vesnice v Rakousku, kde jsou rekonstrukce či nová stavba jasně dané, projekt je závazný, jasný a povolený, kdy vstupní dveře do objektu jsou opravdu požární, výška okapu je taková, výška hřebene taková, počet pater maximálně takový, barvy dle výběru z palety regulativů, sklon střechy takový, krytina pálená, ale pouze taková, včetně závazné barvy, oplocení nějaké. Zdá se vám to jako za Rakouska-Uherska? Možná, ale raději věci jasně dané než vágní popis, kde v ústavě bez skrupulí kličkovala i hlava státu. To je pak ale špatný příklad a chybná interpretace demokracie i „nové doby“.
Zahrada od bazénu. Foto: Romana Ella Plaček
Zpátky na Lanzarote
Zde se notnou oklikou dostáváme k vysvětlení, že závazné normativy třeba na Lanzarote jsou vlastně skvělý rámec vítané akvizice. Chápu útěk některých lidí z našich zeměpisných šířek. To není útěk k moři, jiné krajině, kultuře a naturelu a jisté zákonnosti. Je to i o bílých stěnách, zelených palmách a sukulentech, dřevu, barvě písku i lávy. To vše v lokální provenienci, až na část nábytku, je doménou tohoto domu, který je sice v intencích zdejších staveb a celé kultury, ale zároveň dostatečně osobitý, atraktivní, zajímavý a jedinečný. Jednoduchá řešení, přírodní materiály, neskutečná estetika spjatá s historií i současností místa. Berete to? No, já všemi deseti.
Bazén se zahradou. Foto: Romana Ella Plaček
Architektonickovýtvarné řešení a ideový záměr projektu
Autorská zpráva
Zadáním (resp. naším přáním) bylo najít a zrekonstruovat některý z lanzarotských domů s dodržením „národní“ barevnosti Lanzarote, tedy bílé a zelené. Na tomto kanárském ostrově panují velmi přísné regulativy týkající se výšky zástavby, hustoty zástavby, a především její barevnosti. Díky tomu působí celý ostrov velmi harmonicky – pouze bílá architektura zasazená do lávově černé krajiny a do zeleně v podobě palem. Tato barevnost se stala ústředním motivem celého interiéru.
Autorem původního projektu je místní kancelář DISEÑO LANZAROTE. Rekonstrukci vily z roku 2000 jsme pojali jako částečnou úpravu dispozice s cílem vytvořit více ložnic. Původně vila sloužila samotnému páru a všechny prostory byly až nesmyslně prostorné. Zároveň jsme se omezili na jednoduché zásahy z důvodu opatrnosti. Koupelně jsme dodali vzdušnost velkoformátovým zasklením a průhledem do zahrady. Obytný prostor jsme zmenšili a spojili obývací pokoj s kuchyní a jídelnou. V horním patře se nachází studio na jógu a střešní opalovací terasa s venkovní sprchou. Vnitřní obytný prostor jsme propojili s venkovní terasou, kde jsme vybetonovali dlouhý jídelní stůl a sezení s pergolou u lávové zdi. V této části vznikla i venkovní barbecue kuchyně. Obytná terasa navazuje na zahradu s bazénem.
Uliční pohled shora. Foto: Romana Ella Plaček
Rozhodli jsme se změnit všechny původní povrchy podlah i stěn. Odstranili jsme nevhodné povrchy jako dřevěné podlahy, kterým místní prostředí naprosto nevyhovuje a dřevo vlhne. Dlažbu jsme vyměnili za bílé betonové podlahy s bílým nátěrem. Pro stěny koupelen jsme zvolili zelené obklady. Na akcenty jsme použili místní lávové kameny, jako podporu pultu v koupelně nebo jako pohledovou stěnu na terase. Nově jsme vystavěli příčky z betonových tvárnic proti větru na obou terasách, které zároveň slouží jako optická bariéra pro koupelny.
Energeticky je dům velmi výhodný, nemá žádné zvláštní nároky pro vytápění ani chlazení. Klima ostrova je během roku téměř konstantní. Vytápění je pouze doplňkové v podobě krbu v obývacím pokoji. Chlazení po většinu roku není nutné a dům přirozeně větrá, pouze pro extrémní teploty, které se na ostrově vyskytují výjimečně, jsou ložnice vybaveny klimatizací. Ohřívání vody je zajištěno solárním ohřevem na střeše domu. Všechny stavební materiály jsou lokální výroby, většina nábytku, zejména velké kusy, byla zakoupena přímo na ostrově. Pro všechny práce jsme využili lokální dodavatele, což mělo za následek neskutečnou sérii dobrodružných příhod. Pouze vintage nábytek a některé doplňky byly dovezeny z ČR, jelikož nabídka je na ostrově velmi omezená.
První ložnice. Foto: Romana Ella Plaček
Doplňující informace
| Studio | OOOOX |
| Autor | Radka Valová |
| Adresa studia | Osadní 35, 170 00 Praha, Česká republika |
| Umístění projektu | Calle Tara 3, Tiagua, Lanzarote, Las Palmas |
| Země projektu | Španělsko |
| Rok projektu | 2023 |
| Rok dokončení | 2024 |
| Zastavěná plocha | 300 m2 |
| Plocha pozemku | 2 000 m2 |
| Klient | Radka a Jakub Valovi |
| Fotografie | Romana Ella Plaček, www.romanaellaplacek.com |
| Spolupráce | Dodavatel osvětlení: Severské světlo |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
betonové tvárnice – vyzdívky, pódia postelí, příčky, zástěny proti větru
litý beton – pulty pod umyvadla v koupelnách, jídelní stůl na terase, barbecue kuchyně lávový přírodní kámen – obklad zdi na terase, největší kus použitý jako podpora pultu s umyvadlem v koupelně sádrokarton – knihovna v obývacím pokoji, podhled ve sprše hliník – zábradlí schodiště dřevo masiv – vstupní a vnitřní dveře, jídelní stůl, židle lakovaná mdf – pohledové plochy kuchyně umělý kámen – pracovní deska kuchyně keramické obklady – koupelny nátěry – podlahy, sprchy, bazén textil – zastínění, čalouněná čela postelí, nábytek |
| Značky | Seznam použitých značek
svítidla Furiko, Stay – Nordlux
svítidlo Asteria – Umage židle – bazar Eterle houpací křeslo Manner (Marcel Brauer) – bazar Iconic Czech Design obklady Fayenza – Ape Grupo postele, stolky – Kave sofa Eternity – Conforama |
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Architektonické studio OOOOX se specializuje na rekonstrukce rodinných domů a bytů. |
Další informace
Celý proces od výběru nemovitosti ve Španělsku, přes vyřízení španělské hypotéky po samotnou realizaci rekonstrukce detailně popisujeme na vlastním blogu na webu OOOOX.
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Romana Ella Plaček, www.romanaellaplacek.com
- Fotografie, část textů a tisková zpráva – STUDIO OOOOX a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek