Zbavovat se totiž funkčních a designově jen lehce zastaralých domů se stěží dá považovat za něco hospodárného, nebo dlouhodobě udržitelného. Přesto je tu skoro normou, že stavba nového bydlení začíná úplnou demolicí toho starého. Proti této praxi, která je v Dánsku už docela zažitá, se proto rozhodli svým novým projektem vymezit. Chtěli ukázat, že i dům staršího data vzniku může posloužit jako velmi solidní materiál k úpravě a rozšíření, modernizaci.
Projekt svého Domu v domě přitom chápal jako nezbytnost. Protože jen řeči nestačí, chtělo to názorný příklad. „Lidé totiž vnímají nákup starého domu jako cestu k pořízení pozemku, a následnou demolici vnímají jako procesně jednodušší a levnější způsob, jak se dobrat modernějšího bydlení,“ vysvětlují architekti. „Ale není tomu tak. Demolice je málokdy udržitelná. Produkuje stavební odpad, znehodnocuje užité, již jednou pracně vyrobené materiály“.
Smysl dává tam, kde je stav původní nemovitosti katastrofální, ale to je u zabydlených obydlí v zemi jen zřídkavým případem.
Místo toho tedy architekti ukázali, jak se dá takové starší stavení, rodinný dům, přehodnotit a re-konfigurovat, aby splňovalo dnešní potřeby a představy o bydlení. Kde to ale nejlépe demonstrovat? Svůj ideální objekt pro takovou práci našli s klienty v Birkerød.
Šlo o klasický dům pro jednu rodinu, navržený a vystavěný v roce 1967 architektem MAA Steffenem Hougaardem.
Domy, o kterých něco víme předem
Což je další aspekt, který se hodí vzít do úvahy. Při rekonstrukci, přestavbě anebo jiné stavební proměně takového staršího bydlení jen málokdy narazíte na nečekaná překvapení. Nevykouknou na vás staré vepřovice, stropy z rákosové rohože, duté zdi anebo jiné vychytávky. Nemusíte opatrně zkoušet, jaké zdi jsou vlastně nosné a kde a z čeho jsou dělicí příčky.
K domům z šedesátých až osmdesátých let – které se v Dánsku odepisují k demolicím nejčastěji – jsou k dispozici stavební plány. Které se dají bez obtíží vyhledat v archivech. Není to jako řešení staveb předválečných, anebo domů vystavěných ještě v předminulém století. Teoreticky můžete ještě narazit na jejich žijícího architekta, a prakticky vždy víte, s jakými materiály a v jakém stylu měl ve zvyku pracovat. I to je faktor, který prospívá snazší úpravě.
Stavební přerod domu v Birkerød se tak podařilo hladce naplánovat a bylo zřejmé, jak k dílu přistupovat. V Jesper Kusk Arkitekter to v první fázi pojali tak, že rekonstrukcí získal dům novou střechu, dodatečnou izolaci a střešní okna, která přivádějí světlo do interiéru. Tím odrušili právě ty věci, které nám na starších domech vadí nejčastěji. A ve fázi druhé na to navázali tím, že k domu přidali přístavbu.
Ta je inspirována původní geometrií a celkovým designem původního domu. S tím, že lehce atypicky zeleně natřená dřevěná fasáda jí dodává vlastní jedinečný charakter. Je to nový dům, který se z poloviny překrývá s domem starým. Zkrátka, Dům v domě. Který šetří práci, materiál i životní prostředí. Protože ke stavbě takového obydlí mnoho nového materiálu vlastně zapotřebí nebylo. Renovovaná plocha zabírala 149 metrů čtverečních, rozšíření se postaralo o dalších jednasedmdesát metrů čtverečních.
Ubrat na spotřebě materiálu
Architekti se přitom snažili uhlíkovou stopu celé přestavby stlačit co nejníž. Třeba tím, že sáhly po tzv. biogenních materiálech. Tedy těch odvozených z přírodních materiálů. Všechny byly vybrány tak, aby se snížila celková CO2 stopa projektu. Jako primární materiál rozšíření/přístavby bylo použito dřevo.
Podlahy jsou vyrobeny z bambusu, zatímco na stěny v obytných částech přístavby byla použita březová překližka. Dům se dočkal řady inovativních zásahů. Kromě optimalizace spotřeby energie v domě byla zřízena zakopaná nádrž na vodu pro shromažďování dešťové vody, která se nyní používá na splachování toalet. Princip zachytávání vody a její další využití zhodnocuje potenciál toho, co se v místě samo nabízelo.
Plán Domu v domě měl i tu výhodu, že mohl pracovat už s tím, že předchozí obydlí prověřilo funkčnost některých rysů, včetně základní orientace a návaznosti na okolí. Původní obydlí dobře fungovalo v souladu se zahradou, a nebyl důvod tu vazbu nějak narušovat. Tým Jesper Kusk Arkitekter ji tedy jen posílil. Denní světlo a výhled do zahrady zůstaly základními principy návrhu při vytváření světlého a otevřeného půdorysu s výrazným kontaktem s přírodou.
Lacinější řešení. Už z principu
Ne každému musí sedět – ale obyvatelům se to líbí – že uvnitř má každá místnost šikmý strop. Navozuje to prý více pocit „domu vsazeného do jiného domu“. Střešní světlíky zajišťují denní světlo a vytvářejí zdravé vnitřní klima, interiér si plně vystačí s přirozeným větráním. Dál už to byly jen drobnosti. Několik vestavěných kusů nábytku optimalizuje prostor, velké okno směrem do zahrady obsahuje vestavěnou lavičku, která zprostředkovává zážitek z přírody hned na zápraží.
Součástí práce architektů byl i návrh a provedení zahradního domku, víceúčelové konci na konci zahrady. I ta byla realizována s fasádou ze dřeva se zeleným nátěrem, takže se celý ten komplet hezky barevně i materiálově usadil.
To, co českého čtenáře trochu zamrzí, je vyčíslení nákladů. Do tiskové zprávy z projektu je tahle drobnost nezahrnuta. Jde o soukromou, neveřejnou informaci. Zmíněno je jen to, že realizace přišla na násobně nižší sumu, než o kolik by si říkal ten dánsky nešetrný model s demolicí a novostavbou. Nicméně bude platit, že starší dům již stojící vyjde o dost laciněji modifikovat a modernizovat, než jej strhnout a postavit místo něj nový.
O udržitelnosti si můžete myslet ledacos, ale v tomhle podání je výhoda přístupu architektů ekonomicky jasně patrná. Dům v domě je příkladem toho, jak lze při změně koncepce stávajících domů sladit moderní bydlení s odpovědností k životnímu prostředí, a představuje tak určitý vzor pro budoucí stavby rodinných domů. Nejen v Dánsku.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Houses Within the House |
| Typ projektu: | přestavba a rozšíření rodinného domu |
| Architektonické studio: | Jesper Kusk Arkitekter |
| Lokalizace: | Birkerød, Dánsko |
| Vedoucí projektu: | Jesper Kusk |
| Spolupráce: | THKR Therkelsen/Kristiansen |
| Hlavní dodavatel stavby: | Steen Lauth og Jesper Krøg Holt. |
| Dodavatelé materiálu: | DS Stålprofil, In-Sign, Krone, Krone Vinduer A/S, Lindab |
| Strukturální inženýring: | Regnestuen |
| Krajinářský návrh, zahrada: | LoBe Landskab |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2024 |
| Užitná plocha: | 220 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek