Hrabství Somerset v Anglii je legendární. Kvůli své nebývale zachované architektuře je totiž jedním velkým živým skanzenem. Ne že by se tedy ve skanzenu dalo „jen tak“ žít, žádá si to invenci a cit pro renovace starých budov. Jak přesně? Ukázku jedné takové rekonstrukce budovy, zařazené do seznamu stavebních památek II. stupně, nyní předvedli architekti v Pitcombe.
Pitcombe je s pěti sty stálými obyvateli jednou z vesniček v Somersetu, kterou najdete jen na podrobné mapě a při návštěvě hrabství ji nejspíš objevíte tak, že o ní zakopnete. Pamětihodnostmi k sobě turisty přímo neláká, byť jich samozřejmě pár má. Starý kostel, železniční stanici, viadukt. A také, téměř zapomenutou, starou školu. Která už tedy dávno jako škola nefunguje. Vystavěna byla v roce 1864, a po třiceti letech provozu byla přestavěna na rodinný dům.
Škola základ života. Bere si inspiraci z vesnice a myslí na budoucnost. Vyrostla ze dřeva
přečíst článekPůvodní objekt si ponechal nemálo ze svých rysů, ale stačilo to jen na vyhlášení památkového statutu II. stupně. Ne tedy úplně super-hodnotné zboží, byť s vážením architektonické hodnoty objektu pohnulo nejspíš to, že stojí v Somersetu. Jinde by se prosadila silněji, ale tady existují i cennější budovy.
Snad proto, že někdejší škola v Pitcombe nepatřila k zásadním památkově chráněným objektům, byli úředníci slepí i ke dvěma rozšiřujícím stavebním úpravám, které prodělala v 70. letech minulého století. O nichž se dnes dá bez pochyb říct, že původní kráse jen ublížily. Šlo především o špatně naplánované ložnicové křídlo, které velmi těžce a nesympaticky dosedalo na původní budovu.
Poté, co dům změnil v roce 2018 majitele, byli sem přizváni architekti ze studia Bindloss Dawes. Přáním nových obyvatel bylo zachovat parametry objektu, ale navrátit jim ten celistvý charakter a autentičnost. Laicky řečeno: to původní bylo hezké, ale potřebovalo to renovovat. Zato to nedávno přistavěné bylo velmi ošklivé a říkalo si o nějakou zásadní úpravu. Metry výměry zastavěné plochy ale měly zůstat zachovány.
Někdy je lepší začít znovu
Bindloss Dawes to rozvažoval poměrně dlouho – mezi anglickými architekty je znám jako „purista venkova“, chvalně proslulý je svými přísnými detaily a materiálovými kompozicemi, které vyvažují městské a venkovské cítění – a ve spolupráci s kolegy z Farrow & Ball, kurátory muzea navrhl radikální přístup. To, že nejlepším řešením bude odstranit tu vadnou přístavbu a začít s ní znovu, lépe.
Tím k projektu pochopitelně přitáhl pozornost teď už bedlivých úředníků, protože ti jakékoliv demoliční zásahy do památkově chráněných objektů zpravidla nevítají. Návrh, který ale k projektu podal, je oslovil. Kombinuje totiž původní charakter se současnou architekturou a naplánovaná nová dřevěná přístavba je ukázkou oddanosti regionu řemeslné zručnosti.
Architekt se pro návrh inspiroval původní budovou školy a navrhl celodřevěnou přístavbu, která je výrazná a zároveň citlivá ke staré struktuře. Díky tomu, že nová přístavba odpovídá hmotě a tvaru stávající střechy a navazuje na půdorys původní budovy, zapadá do svého prostředí pohodlně a přirozeně.
Návrh je však zároveň neokázale současný a upozorňuje na to, že není jen oslavou dědictví původní budovy, ale současným obydlím. Zahrnuje čisté linie, pečlivě promyšlené detaily a rovněž současné principy udržitelné výstavby.
Nová přístavba je postavena z vysoce izolované a úsporné dřevěné rámové konstrukce, která je celá obložena anglickým kaštanovým dřevem. Kaštan byl vybrán pro svou udržitelnost, stabilitu a elegantní strukturu. Ale také kvůli tomu, jak přirozeně stárne. To znamená, že během několika příštích let bude celá přístavba pomalu splývat do světle stříbrošedé barvy, která v pohledu doplní zvětralý kámen hlavního domu.
Fasáda jako estetický i praktický prvek
Bindloss Dawes spolu s kolegy zkoumal různé návrhy dřevěného obložení, a na modelech a maketách testoval různé vertikální a horizontální kompozice. Zvoleno nakonec bylo uspořádání vertikální, otevřené uspořádání na úrovni střechy a prvního patra. To totiž umožňuje dešťové vodě procházet obložením a odtékat skrytými žlaby. Na úrovni přízemí je obložení horizontálně uspořádáno širšími uzavřenými deskami, které tak vizuálně pomáhají rozbít měřítko a hmotu celé přístavby.
Velmi důležitým prvkem návrhu přístavby jsou okna, promyšleně umístěná tak, aby vytvářela harmonickou kompozici s původní školní budovou a poskytovala co nejlepší výhled do krajiny. V horním patře přístavby byla hlavní ložnice navržena jako klidné útočiště s okny umístěnými tak, aby nabízela panoramatický výhled na kopce v okolí Pitcombe. Ve spodním patře má každá místnost jiný aspekt, se zachycováním slunečního světla v různých denních dobách.
Žlutý krokodýl. Dřevěná mateřská škola pobaví na první pohled. Přesto není infantilní
přečíst článekZajímavě řešené bylo i napojení. Starou a novou budovu spojuje menší prosklený krček, tvořený patinovanými pozinkovanými ocelovými dveřmi, které směřují do údolí. Spolu s propojením staré budovy a nové stavby poskytuje vzniklý prostor prostup do zahrady. Z propojovacího úseku se také do nové přístavby vstupuje do patra, po volně plynoucím schodišti, které je osvětleno vysoko umístěným oknem orientovaným na východ, jež zachycuje ranní světlo.
Spodní části podlahy a schodiště jsou zhotoveny z mikrocementu, zatímco horní část je vyrobena z hrubě řezaného kaštanu, který odkazuje na vnější fasádu. Udržitelnost byla klíčovým aspektem celého projektu a nová přístavba se vyznačuje vysokou úrovní izolace, která snižuje tepelné ztráty.
Tepelné oddělení stávající památkově chráněné školní budovy a nové budovy zajišťuje, že je lze vytápět nezávisle na sobě, což se shoduje s programem každodenního střídavého využívání. Na konstrukci i vnější obklady bylo použito udržitelné dřevo z místních zdrojů, které snižuje ztělesněnou energii a využívá dovedností místních řemeslníků, s nimiž architekt na realizaci úzce spolupracoval. Z hlediska interiéru si dal rovněž záležet na designu barev, který zdůrazňuje vysoké stropy a doplňuje nábytek.
Díky kombinaci pečlivého propracování detailů a současných stavebních metod je ona přístavba budova dobová a zároveň citlivá ke svému prostředí a kontextu. Celodřevěná přístavba k objektu staré školy – rodinnému domu – je důkazem, že se současný design do historického prostředí dá úspěšně integrovat. A je velkou inspirací pro celé hrabství Somerset, kde o architektonicky zajímavé odkazy minulosti nouzi nemají, ale ve skanzenu žít nechtějí.
Bydlet tam, kde se vlní moře, duny i vegetace. Dřevěný dům rozdělený do tří částí se v místních extrémech neztratí
přečíst článekÚdaje o projektu
| Název projektu: | Pitcombe’s Old School House Renovation |
| Typ projektu: | celodřevěná přístavba k památkově chráněnému objektu |
| Architektonické studio: | Bindloss Dawes |
| Lokalizace: | Pitcombe, Somerset, Anglie |
| Vedoucí architekt: | Bindloss Dawes |
| Projektový tým: | George Dawes, Fawn Ma |
| Strukturální inženýring: | Momentum |
| Hlavní dodavatel stavby: | Gregory Renovations |
| Dodavatelé materiálu: | Andrew Cooke, English Woodland Timber, Farrow and Ball, Oakwrights Joinery |
| Klient: | Joa a Andrew Studholmovi |
| Rok dokončení (finalizace): | 2023 |
| Užitná plocha: | 120 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek