„Člověk nemůže přetvořit sám sebe bez utrpení, protože je mramorem i sochařem zároveň.“
Pozdní baroko k nám promlouvá i v současné interpretaci
Toto sochařské okénko by se dalo nazvat „viděno pohledem Matyáše Chocholy“ nebo také určitá reminiscence na cyklus alegorií Matyáše Brauna. Ten, kdo navštívil Kuks, ví, o čem se hovoří. Barokní perla zvaná hospitál Kuks je nedílnou součástí a vlastně tak trochu synonymem špičkového barokního sochařství Matyáše Bernarda Brauna. Tento skvělý rakouský řezbář a sochař ve spojení hlavně s mecenášem hrabětem Františkem Antonínem Šporkem a taky tehdejší církví dokázal vytvořit nadčasové dílo pozdního baroka. Pokud jeho práce ovlivnila díla Berniniho nebo Michelangela Buonarrotiho a benátské sochařské školy 17. století, pak obdobné pojítko existuje mezi prací Brauna a sochami Ctností a Neřestí Matyáše Chocholy. Možná toto nadčasové spojení je předznamenáno společným křestním jménem Matyáš. Braun proslul sochami po celé naší zemi, od Prahy a Karlova mostu až po světoznámý Kuks. Většina jeho díla je logicky navázána za architekturu sakrální, morové sloupy, kostely, poutní kostely, katedrály, kláštery, ale i zámky, zámecké parky, paláce nebo špitál či hospitál, jako v Kuksu. Zajímavým místem jsou také poustevny nebo jeskyně, jako je kupříkladu Betlém u Kuksu. Vzhledem k jeho zručnosti nezůstalo jenom u soch z pískovce a kamene, ale také můžeme obdivovat nádherné dřevořezby nebo třeba sochy z pálené hlíny. Pochopitelně, že valná část díla byla součástí sdělení tehdejší doby, většinově tedy v gesci církve. Průvodním znakem byly biblické výjevy a alegorie, které však sdělovaly obsah neskutečnou dynamikou, iluzí pohybu, výrazovou nadsázkou zachycující určité citové rozpoložení a nebývalou dramatičnost sdělení. Zachycuje vlastně hmatatelným uměním určitou abstrakci, vnitřní rozpory, iluze a pocity. Jednu z nejznámějších alegorií Braunova díla sochy Ctností a Neřestí můžete vidět v Kuksu, kdy originály soch naleznete v lapidáriu hospitálu v Kuksu.
Průhled instalací. Foto: Vojtěch Veškrna
Alegorie Matyáše Brauna lze vcelku trefně aplikovat i na dnešní život
Je zajímavé sledovat vývoj a časovou posloupnost, kdy baroko vycházející z renesance, potažmo z manýrismu, hledá své místo na slunci a nachází ho. Stejně tak dnes Matyáš Chochola současnou tvorbou a současnými výrazovými prostředky hledá cestu od původního cyklu alegorií Ctností a Neřestí Matyáše Brauna k unikátní postmoderní interpretaci díla stejného jména. Není to pokus o okřídlené „vstoupení do stejné řeky“, což víme reálně i v alegorii, že není možné. Jedná se o zcela svébytné a originální dílo řešeno teď, v tomto čase, současnou moderní technologií 3D tisku. Pokud se vám do mysli vloudí nedávné povídání nazvané Zelená agora – sloupy pro Jabloneček, nejste až tak vzdálení od pravdy. Výrazové prostředky i určitá podobnost výsledku se zde nabízí. Pokud budete přistupovat k hledání souvislostí mezi oběma Matyáši a jejich dílem prvoplánově, nepochodíte. Každý z cyklů je produktem své doby s vlastním základem projevu, jedno je produktem necelé poloviny 18. století, druhé má základ v současnosti. Pokud chcete vyjít z názvu, tedy sochy Ctností a Neřestí, pak tato dvě determinující podstatná jména dnes i tehdy mají prakticky stejný význam. Nicméně jistá archaičnost původních výrazů a punc doby od sebe „Ctnosti a Neřesti“ tehdy a nyní částečně vzdaluje. To podle toho, co která doba vidí prizmatem těchto výrazů. Nicméně nápad a realizace je zde, tak zkuste potěžkat unikátní, současné, autorské vidění Matyáše Chocholy v provedení z vysokopevnostního 3D betonu, kovové konstrukce, bronzu, skla a pigmentů. Je zajímavé sledovat, jak se dnes promítá současné výtvarné dílo a sochařství do našeho života a architektury. Pochopitelně že i technika a technologie promlouvá do této interpretace. Jestliže Braun přinášel světu duchovní rozpoložení doby pomocí dramatického až patetického ztvárnění realistických skulptur, Chocholovu tvorbu provází určitý antagonismus projevu, barevná i materiálová pestrost, obecné geometrické tvary i ladnost reálných tvarů a křivek, abstrakce spojená s reálnými předměty doby a vytváří obraz takzvaného „harmonického chaosu“. Ďábelské slovní spojení, provokující k pozastavení a zamyšlení, ale paradoxně funkční. Prostě a jednoduše odraz a rozpolcenost současnosti. Krásný příměr zazněl na dílo Matyáše Chocholy, sochy v „totemickém a symbolickém duchu“ ve spojení s otázkami současnosti.
V konečném důsledku zde vznikají neotřelá řešení a často velmi nečekané výsledky.
Průhled instalací. Foto: Vojtěch Veškrna
Základní popis
Série 12 velkoformátových soch využívajících inovativní technologii tisku 3D betonu vyvinutou ve Voxell. Sochy jsou unikátním způsobem autorsky dotvořeny a navazují na cyklus původních soch Ctností a Neřestí barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna (1684-1738). V současnosti jsou prezentovány v Centru pro současné umění EPO1 v Trutnově, které získalo cenu Stavba roku 2023.
Popis projektu
Sochy Ctností a Neřestí od Matyáše Chocholy, aktuálně vystavené v Centru současného umění EPO1 v Trutnově, jsou postmoderní interpretací původního cyklu alegorií Ctností a Neřestí od Matyáše Bernarda Brauna (1684–1738), vytvořených pro nedaleký barokní areál Kuks.
Soubor 12 velkoformátových soch využívá atypickým způsobem inovativní technologii betonového 3D tisku, jejíž možnosti řadou experimentů posouvá a zároveň obohacuje o autorské ruční zpracování.
Celá série vychází ze základních sochařských archetypů Chocholovy tvorby a stylově osciluje mezi antikou, kubismem, postapokalyptickými motivy, sci-fi a brutalismem. Kompozice soch evokuje ruiny chrámu nebo šachovou partii.
Jednotlivé objekty odkazují na charaktery ikonických Braunových soch a prostřednictvím zkratky 3D tisku reinterpretují jejich význam pro naši dobu, která postrádá jasně definovaný kodex ctností a neřestí, jaký existoval v barokní éře.
Průhled instalací. Foto: Vojtěch Veškrna
„Sochy a jejich jedinečné charaktery, vztahy a odkazy na různé historické slohy, kultury nebo hodnoty, nemají jasnou návaznost, do soch jsou inkorporovány volně. Nesou jak kladné, tak záporné kvality, namíchané v originálním koktejlu. V tom jsou podobné nám, lidem,“ poznamenává jejich autor. Na každém z nás tedy Matyáš Chochola nechává, abychom si k jednotlivým alegoriím našli svůj osobitý vztah a objevili v nich jedinečný kryptografický význam. Dílo dotvoří až divák. Ovšem pracovní názvy sochy mají: Palcát I a Palcát II, Sasanka, Totem, Pneumatiky, Brutalista, Kubista, Čedič, Baobab, Picasso, Duch stromu a Meteor.
Každá ze soch je vysoká 3–4 metry a váží okolo 1 tuny protisknutého betonu. Návaznými ručními zásahy do hotového tisku s využitím dalších materiálů jako skla, pigmentů a bronzu, klade Chochola důraz na manipulaci s tiskem samotným a jeho řemeslné i tvůrčí zpracování.
Při návrhu jednotlivých soch ve spolupráci s týmem Voxell, který se specializuje na architektonické a designové projekty, byla věnována maximální pozornost využití potenciálu betonového 3D tisku a překonávání jeho hranic za běžně představitelné limity. Tento přístup vedl k řadě experimentů a inovací, které se přímo promítají do výsledné podoby soch.
Tvary, kterých nebylo možné dosáhnout v rozsahu tisknutelných úhlů, byly podsypávány keramzitem, který se vepsal přímo do struktury a povrchu soch. Jinde byly sochy rozdělené na jednotlivé segmenty, tištěné v horizontálních i vertikálních směrech, a následně dobroušeny a seskládány dohromady. K programování tiskových drah byly využity algoritmy simulující tiskové chyby a tzv. glitche, docházelo i k ručním zásahům a nekontrolovatelnému formování tvarů přímo během tiskového procesu.
V současnosti jsou sochy prezentovány v Centru pro současné umění EPO1 v Trutnově, jehož industriální architektura byla oceněna cenou Stavba roku 2023. Sochy jsou do budoucna určeny k trvalému umístění do kvalitního architektonického celku, který umožní komunikovat dialog mezi veřejným prostorem a architekturou.
Průhled instalací. Foto: Vojtěch Veškrna
Doplňující informace
| Autor | Matyáš Chochola |
| Rok dokončení | 2024 |
| Fotografie | Vojtěch Veškrna |
| Spolupracovníci a dodavatelé | Architektonická supervize: March Ing.arch.Ing Jiří Vítek Výrobce: Voxell Kurátorka výstavy: Danica Kovářová |
| Materiály | Seznam použitých materiálů
vysokopevnostní 3D beton, kovové konstrukce, sklo, bronz, pigment
|
| O studiu/autorovi | Bližší informace
Matyáš Chochola (*1986) absolvoval školu Vladimíra Skrepla na Akademii výtvarných umění v Praze. Strávil také semestrální stáž v ateliéru Thomase Zippa na berlínské Universität der Künste. V roce 2012 získal cenu Václava Chada, v roce 2016 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Prezentoval se na Manifestě 11 v Curychu ve spolupráci s Azem Maksutajem, několikanásobným mistrem světa v thajském boxu. V roce 2018 se zúčastnil 3měsíčního pobytu na prestižní Residency Unlimited v americkém New Yorku. Svou tvorbu představil v řadě výstavních institucí v Česku, ale také v Itálii, v Německu nebo ve Velké Británii. Jeho sochy a instalace charakterizují antagonistické formy, které využívají řady nezvyklých materiálů. V jeho kompozicích se často objevují křivky a geometrické tvary, abstraktní formy jsou kombinovány s každodenními předměty a jako celek utvářejí harmonický chaos, jehož nedílnou součástí je postava samotného autora. Jeho tvorba volně přesahuje do veřejného prostoru a architektury. |
Další informace
Projekt byl zrealizován díky finanční podpoře soukromých investorů, kteří svým vkladem pokryli náklady na výrobu jednotlivých soch, a kteří následně získají podíl z prodeje cyklu soch jako celku.
Použité podklady:
- Citáty – http://www.citaty.net
- Fotografie – Vojtěch Veškrna
- Část textů a tisková zpráva – Matyáš Chochola a Vendula Tůmová, LINKA NEWS s.r.o.
Sdílet / hodnotit tento článek