• ESTAV.cz
• Architektura
• ReUrbano: Moderní apartmánové bydlení v historické lokalitě

Prohlédnout fotogalerii52 fotografií

Novostavba ve starém městě? Netušená omezení, netušené možnosti

Projekt Cordoba-ReUrbano Housing Building, přesněji řečeno Edificio Córdoba-Reurbano v městské části Colonia Roma Norte, je unikátní hned z několika důvodů. Původní myšlenkou je totiž zprostředkovat podmínky pro moderní bydlení v domě s bohatou historií. Architekti ze studia Cadaval & Solà-Morales museli vytvořit „něco lákavého“ pro budoucí nájemníky, ale přitom chtěli pracovat s respektem vůči staré zástavbě. Výsledek se může zdát trochu rozpačitý: na úrovni ulice projdete kolem staré fasády domu, který už něco pamatuje, ale od třetího patra jste konfrontováni s vysoce účelnou moderní architekturou. Jak to jde dohromady? Nechme promluvit Claru Solà-Morales:

„Celý projekt vznikl jako volné rozšíření iniciativy Urban Recycling. Je to ve své podstatě start-up iniciativa, která si předsevzala za cíl vdechnout starým městským čtvrtím v metropolích celého světa nový život. V případě Mexico City a Colonia Roma to představuje hned několikanásobnou výzvu. Už dopředu jsme totiž měli seznam historicky hodnotných budov, se kterými bychom měli pracovat, a které jejich prvky jsou nosné a hodné uchování. Další problém – všechny tyto domy byly bez parkovacích míst. Může se to zdát jako banalita v Kodani nebo Londýně, ale auta celému Mexico City kralují."

Bez aut a parkovacích míst máte jen málo šancí potenciální nájemce zaujmout. Co víc, na úrovni přízemí bylo zapotřebí vytvořit podmínky pro vybudování komerčního zázemí, pro restauraci, bistro nebo aspoň obchod. Proč je tohle komplikace? K tomu je zapotřebí trochu znát zdejší kulturní klima. Většina lidí má totiž krámky v přízemí spojené spíše s životem nižších společenských vrstev, a nejsou chápány jako nenahraditelná podmínka rozvoje kvality městského prostředí. Nakonec ReUrbano identifikovalo starý dům s historickou hodnotou, který byl opuštěn po úmrtí posledního osmdesátiletého obyvatele, a požádalo nás o zpracování projektu na vytvoření moderního bydlení.

Colonia Roma - Hnízdo alternativců

Kousek Říma ztracený v metropoli na úplně jiném kontinentu? V Mexico City je možné všechno. Colonia Roma, přesněji řečeno rušnou třídou Coahuila rozdělená Roma Norte a Roma Sur, je hlavním kulturním centrem čtvrti Cuauhtémoc. Jen na dohled historickému centru se zde nachází „kulturní epicentrum“, tedy místo zasvěcené alternativcům, hipsterům, veganům. Narazíte tu na módní kluby, zdravé eko-občerstvovny, procházíte územím zasvěceným uměleckým performancím a pouličním divadlům, míjíte petiční stánky bojující za práva jinosexuálů a zvířat. Stará Colonia Roma slouží jako dokonalá kulisa k tomuto každodennímu pestrému představení.

Kde se tu ale vzal ten trochu nepochopitelný a přepestrý shluk historických a moderních budov? Podle jaké evoluční strategie se tu budovalo, že zde narážíme na kostely ze 17. století, secesní mnohapatrové domy vedle přisedlých krámků, prostřídaných prosklenými obchodními domy? Tato čtvrť vznikala postupně od přelomu devatenáctého a dvacátého století jako první „volné“ rozšíření přebujelého historického centra. To se promítlo do pravidelné ortogonální sítě bulvárů a širokých ulic, a na svou dobu „moderní“ zástavbou.

Jenže časy, kdy v Colonia Roma hledala únik před shonem a ruchem městská smetánka, jsou nenávratně pryč. V padesátých letech minulého století obyvatelé Mexico City přešli k životu na předměstích (napomohlo k tomu zlepšení dopravní infrastruktury, a především výrazně lepší ceny pronájmů a celých domů na předměstích), a tak se kdysi tolik lákavá Colonia Roma začala rychle vylidňovat.

Poslední tečku za bývalou slávou této čtvrti pak učinilo katastrofální zemětřesení v roce 1985. „La Roma“ totiž z větší části stojí na zazeměném povrchu bývalého jezera Texcoco, a její podložní substrát je velmi nestabilní. To se projevilo už při prvních otřesech, které velkou část této čtvrti srovnaly se zemí. Demolice neměla plošný, ale spíše selektivní charakter. S tím, jak přibližně 30 % stojících budov padlo k zemi, došlo v důsledku i k ohromnému společenskému rozkladu.

Mezi ruinami a dosud stojícími domy bujela kriminalita, lidé se zde necítili bezpečně. Městská rada proto investovala nemálo času a energie do obnovy Colonia Roma, už proto že stojí v těsném sousedství historického centra. Na parcelách stržených domů vznikaly moderní stavby, cíleně se zvyšovala obslužnost, rostly tu nové obchody, bistra a bufety. Není divu, že místní patrioti rádi připomínají, že: „Projít Colonia Roma, to znamená projít se historií celého mexického hlavního města.“

Cordoba-ReUrbano Housing Building

Projekt zahrnuje vytvoření celkem devíti apartmánů různé velikosti a konfigurace. Součástí je i vytvoření komerčního prostoru v přízemí, ze strany od ulice. Architekti museli konfrontovat realitu architektonické hodnoty objektu s potřebou napojení moderního bydlení na funkční městskou síť, a najít způsob jak intervenovat v zájmu historického dědictví a obyvatelnosti. „Nakonec jsme se rozhodli pro „diskrétní, oddělený“ model, který umožnil zachovat původní prvky, nad které umístil novostavbu, která ale respektuje prostorovou strukturu a celého „ducha místa“ existujícího domu,“ říká Eduardo Cadaval, jeden z vedoucích architektů. Ten ke genezi celého návrhu dodává:

„Projekt Reurbano zachoval téměř celou stávající budovu beze změny, a to v míře nad rámec požadavku konzervace objektu. Hodně práce jsme měli s původní fasádou, která v sobě nesla asi největší díl té podstatné historické hodnoty. Budova sama zabírá výraznou část pozemku, i proto jsme ponechali původní dispozice téměř beze změny, jen jsme na ně navázali nový, téměř nezávislý obytný prostor. Vycházeli jsme přitom z pečlivé analýzy každého stávajícího prvku, abychom mohli generovat novou realitu celého domu. Výsledkem je koexistence starého a nového, vzájemný respekt dvou zcela odlišných architektonických typologií (které reagují na dva různé historické okamžiky). Edificio Córdoba-Reurbano zůstal jednou nohou v minulosti, druhou ale pevně stojí na území moderního, ekonomicky a sociálně příhodného bydlení.“

Jako most mezi dvěma věky

Klíčem k celému projektu je práce s materiálem, který dodává významnost jednotlivým částem. Původní historický dům je vystaven z cihel, a proto byla část cihel využita v přístavbě zadní části budovy. Cihlu tady chápeme jako „žijící hrubý materiál“, plný identity a historie. Nová přístavba se liší už tím, jak průmyslově je vystavěna, z ocelí a těžkých prvků. Prakticky celá horní část má svou vlastní identitu, ale tím že je zachován horizont zůstává zachováno i napojení. „V devíti apartmánech jsme originální strukturou vytvořili podmínky pro individuální životní styly,“ popisuje Morales. Místo zde naleznou rodiny s dětmi, tvůrčí lidé žijící sami, přátelé a studenti. Dispozičně jsou přitom standardní, jsou tu pokoje, ložnice, kuchyně a koupelny, ale každý apartmán je utvářen pro jiného uživatele.

Stávající nádvoří, které poskytuje vstup do původní části je stavebně replikováno i v zadní části domu. Celá obytná jednotka má tak dvě jádra. Vstoupit přitom můžete dovnitř z obou stran, a spojení mezi starou a novou částí umožňují průchody a kryté terasy. Terasy vytváří také celou sérii mezilehlých napojení mezi starou a novou částí. Některé slouží i jako malé zahrady, jiné jen jako zastřešené venkovní posezení. Dominantní a přesto neutrální barvy jsou tu černá a bílá. Prosklení přístavby má opticky snížit „hmotový přírůstek“. Interiér je členitý, transformován napříč třemi výškovými patry, ale bez ohledu na vodorovnost.

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata