• ESTAV.cz
• Architektura
• Škola, která z trosek vyrostla: Las Nieves Technical

Prohlédnout fotogalerii27 fotografií

Tehdy totiž udeřila síla skrytá pod zemí k povrchu silou sedmi stupňů Richterovy škály, a srovnala do hromady suti vše, co stálo na povrchu. Puente Alto, kde byla většina budov vybudována ve „zlatých časech” mezi rokem 1930-1940 se změnilo na ruiny. Na katastrofy jsou v Chile zvyklí, a tak se rozhodli vybudovat nové město krásnější, silnější a odolnější.

Jedním z rozsáhle zrekonstruovaných objektů je i vzdělávací ústav pro mládež Protectora de la Infancia, který bychom dnes podle starých fotek téměř nepoznali. Autoři z architektonického studia WRL Arquitectos se při svém projektu Las Nieves Technical Vocational School striktně drželi několika pravidel. Náplní jejich práce byla rekonstrukce původní budovy technické odborné školy (respektive toho, co z ní zbylo), ale současně budovali několik dalších nových a moderních objektů, jež se měly stát součástí areálu.

Zadání od nich tedy žádalo určitý respekt k existující staré zástavbě, jež představovala kulturní a památkově chráněné dědictví, a nové přístavby musely rámcově zapadat do daného kontextu. Brzdit se museli i v komplexnosti celého pojetí, tak aby příliš nezářilo do okolí.

Projektujte, ale s respektem

Ulice Avenida Concha Y Toro, na které areál stojí, je totiž pomyslným předělem mezi civilně vypadající částí města Puente Alto a chudinskou čtvrtí. A poslední co by si radní přáli, bylo, aby zde vznikl další výrazný bod předělu, optická bariéra budující hranice mezi dvěma světy. Puente Alto podle censu z roku 2012 hostí na ploše 88,2 kilometrů čtverečních 495 915 obyvatel, z nichž desetina žije pod hranicí extrémní chudoby.

Objekt školy se tedy neměl stát jakýmsi stavebním majestátem, ale spíše vyjádřit myšlenku, že vzdělání je společnou cestou pro všechny. Věru, být architektem a pracovat s takovým „hlubokým“ zadáním jistě není snadná práce. Lidé z WRL Arquitectos to ale zvládli na výbornou. Výsledkem je „obnovení kapacity“ zničené školy pro 800 studentů, její celková modernizace. Celý zemětřesením zničený areál se zvednul z trosek, a nyní bezezbytku naplňuje potřeby vzdělávací instituce 21. století.

Remodeling: Kouzlo z betonu a oceli

Z technického hlediska vyžadovala intervence architektů dva paralelní projekty. Tím prvním byla strukturní oprava a „remodeling“ starých budov (tak aby odpovídaly současným regulím na vzdělávací objekty). Po řadě inženýrských a provozně-správních studiích bylo rozhodnuto, že 30 % stojících částí bude demolováno, a komplexně přebudováno.

Zbývajících 70 % objektů a jejich součástí bylo intenzivně přestavěno, a strukturálně posíleno (zejména přidáním vnějšího železobetonového exoskeletonu). Druhým samostatně postaveným úkolem bylo znovu-vybudování infrastruktury, jež musela být demolována.

V praxi to znamenalo výstavbu dvou nových pavilonů, a jejich začlenění do areálu. Částečně k tomu přispělo užití materiálů - beton, kovové nosníky, glazované skleněné plochy – které byly aplikovány při přestavbě starších částí školy.

Zajímavosti a témata k řešení

V rámci simultánní realizace těchto dvou sdružených projektů architekti z WRL Arquitectos upozorňují zejména na několik bodů. „Ponechat navzdory renovaci to staré“ – bylo rozhodnuto, že nově přidávané strukturální elementy budou odhalené navenek, tak aby bylo vidět, kde zemětřesení napáchalo škody a jakého rozsahu. „Navzdory programové distribuci“ - dojde k funkční reorganizaci vnitřních prostor.

Administrativní záležitosti se přesunou do „staré“ budovy, zesílené a provozně rozdělené novými betonovými pilíři. A pochopitelně je tu stavba dvou nových pavilonů (zvažovala se původně výstavba tří), které obestupují starou budovu a tvoří nové uzavřené nádvoří. Oba nové objekty navíc vytvářejí externí fasádu celého kampusu a dodávají mu novou tvář. Fasáda je navíc jednolitá, otevřená a transparentní vůči okolí.

Z hlediska členění vnitřních prostor: většina tříd je situována do spodních podlaží a přízemí, tak aby studenti mohli po ukončení výuky bez dalších komplikací vyrazit na nádvoří na čerstvý vzduch. Prostorová skladba nádvoří a zanořených vstupů umožňuje studentům přesun mimo ostré sluneční záření do dílen, pracoven a knihovny.

Projektanti šikovně využili mírného sklonu terénu, takže se podařilo udržet napojení tříd v přízemí na vstupní lobby v hlavní budově. Zároveň se podařilo vytvořit -1 patro na odvrácené straně areálu, takže budova vypadá jako vyzvednutá do vzduchu.

Zajímavostí na okraj (ale pro samotnou realizaci zásadní) je, že škola nebyla po čtyřicet let svého provozu dotována z žádných fondů, a nepobírala formu státní rozvojové podpory. Tato cena za nezávislost je ale v případě rekonstrukce ukázala být až příliš velká. Škola a přidružené instituce přesto zvládly v rekordním čase uspořádat sbírku, a dvě třetiny nákladů uhradit formou dobrovolných darů, především od předchozích absolventů.

Technické parametry stavby

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata