„I výrobce stínů potřebuje světlo.“
V našem miniseriálu rozebereme vše, co nás napadne ve spojení s přirozeným světlem v interiéru. Jako vždy se opřu o citát, který nás nenásilně přenese do nitra věci. My si chceme povídat o světle a pan Butulescu nám tam plete stíny? Stín je přirozenou součástí světla a teoreticky nás zde nezajímá. Ale pouze teoreticky. Řekněte profesionálnímu fotografovi, že dnes bude difúzní nebo rozptýlené světlo a žádáte nějaké pěkné snímky bez podpory blesku, světel a odrazných ploch. Můžete. Ale pak se nedivte, až vás samým nadšením přetáhne stativem. Takže se shodneme na tom, že citát má svoji hloubku, stejně jako světlo a stín v interiéru. Pro plnohodnotné vnímání světa ve všech třech dimenzích je tato hloubka potřebná. Oko je dokonalé, ale bez světel a stínů nepoznáte, kde je vpředu, kde vzadu, plasticita bere za své, vnímání se stává nedokonalé, ploché, s fádním až nevhodným výsledkem.
Které další atributy se nám zde přidají pro úplnost, aby dělaly společnost světlu (a tedy i stínu) v interiéru?
Bude to vysvětlení pojmů, jako jsou světlo či zdroje světla vlastní a nevlastní, přírodní a umělé. To umělé nás zajímá pouze okrajově, jako doplnění tématu, ale nebude předmětem našeho zájmu. U umělého osvětlení je na hraně našeho tématu umělé osvětlení simulující barvu a vlnové délky přirozeného světla. V noci, v zimních měsících a v zeměpisných šířkách se špatným poměrem délky noci a dne, kdy tělo člověka a jeho psychika trpí nedostatkem denního světla, je tento doplněk vítaný až nezbytný.
© karandaev - fotolia.com
Podíváme se na definici světla, jeho barvu apod. Pokud chceme dostat světlo do interiéru, potom musíme pracovat důsledně a promyšleně i s exteriérem. Bude nás zajímat prostředí a materiály, jejich průhlednost, čirost, průsvitnost - matnost, neprůhlednost nebo barevné zbarvení. Dotkneme se světových stran ve vztahu ke stavbě a místnostem, oslunění, odstupů mezi stavbami. Zavadíme o normy, které jsou legislativní částí tohoto tématu. Týkají se prostor s částečným či trvalým pobytem, prostor pro práci, odpočinek, hygienických kritérií tohoto prostředí, údržby osvětlovacích otvorů, oslnění, zaclonění, zatemnění.
Myslíte si, že je to vše? Ani omylem!
Vzhledem k tomu, že v interiéru trávíme více než tři čtvrtiny našeho života, je světelná pohoda s přirozeným světlem nezbytností. Vysvětlíme si význam denního světla pro lidský organismus, pro naše zdraví. Pokud budeme mít nedostatek denního světla, potom vzniká syndrom nezdravých či nemocných staveb, tzv. „sick building syndrom”. Tímto syndromem trpí 30 % budov a více než 85 % současné populace. Lékaři v této souvislosti hovoří o skupině závažných onemocnění, které se skrývají pod názvem SAD (SeasonalAffectiveDisorder), v češtině sezónní afektivní porucha. Líc k nemocnému rubu této mince je bydlení zdravé. Když zdravé bydlení, tak taky šetrné k životnímu prostředí, jako součást environmentalistiky.
S pojmem zdravého bydlení se pojí i snižování energetické náročnosti až po svébytnost domů a celků. Tisíce tun oxidu uhličitého, nevratné prohřešky na životním prostředí, světelný smog a další, naše planeta i my všichni určitě rádi oželíme.
© kevron2001 - fotolia.com
Pokud máme na mysli šetrnost k životnímu prostředí, pak by bylo dobré, aby toto řešení bylo zároveň šetrné i k naší peněžence. Pokud maximální, smysluplné využití přirozeného světla neušetří kýžený obnos při pořízení všech komponentů, které jsou ve hře, pak alespoň chceme rozumnou návratnost v čase. Energie spotřebovávaná v budovách tvoří více než dvě pětiny globální spotřeby energie. Pochopitelně ne vše lze vyčíslit penězi. Může být i věcí „prostého“ kvalitního zdravého bydlení pro nás a naše blízké. Věřte, že to je taky určitý typ návratnosti. Jen ji nevidíme okamžitě. A jako vždy se kruh uzavírá, tudíž už nemůže nikoho překvapit, že např. zmiňovaná SAD se léčí mimo jiného taky světelnou terapií.
V neposlední řadě je dalším atributem způsob řešení získání potřebné dávky přirozeného světla. Mám na mysli výplně otvorů - dveře, okna, světlíky, různá atria, bilaterální osvětlení, světlovody. Zde se musí konstruktéři vyrovnat s propustností ploch bez zkreslení barevného spektra (pokud nechceme docílit barevného efektu a emocionálního účinku u monumentálních vitráží kostelních oken), bez zbytečného přehřívání, kondenzace a dalších nevhodných jevů, vzniklých přechodem mezi vnějším a vnitřním prostředím. Dále jsou to různé odrazné plochy, uspořádání hmot, barev a částí exteriéru a interiéru s ohledem na maximální využití přirozeného světla. I zde jsou jistá omezení díky návaznosti otvorů na dispozici, hloubce místností, výškové uspořádání budovy, světové strany, zastínění okolním světem. Vzhledem k množství proměnných v této rovnici je velmi pravděpodobná i varianta kombinací některých zmíněných řešení mezi sebou.
© blankita_ua - fotolia.com
"Dát lidem slunce a světlo"
Původem švýcarský architekt a urbanista Le Corbusier, před více než padesáti lety, vyřkl základní krédo „moderní“ architektury. "Dát lidem slunce a světlo", což je jedno ze základních poslání tvůrců bydlení a životního prostředí s ohledem na jeho kvalitu. Je neoddiskutovatelné, že kvalita a množství přirozeného světla úzce souvisí s kvalitou našeho každodenního života, práce, odpočinku. Naše žití, chování a nálady jsou, mimo jiného, i odrazem takto formovaného a vytvořeného životního prostředí. Co všechno formuje kvalitní životní prostředí je obrovský kus vědy, umění, lidské alchymie, zkušeností, znalostí, rozumu, citu i srdce. Zdařilé využití přirozeného světla v každé denní době dělá prostředí proměnlivým, ale zároveň jedinečným, leckdy až mystickým skvostem. Ne marně některá místa mají specifický, někdy až magický, vliv na naše pocity a vnímání.
Tato určitá esoteričnost prostředí se nazývá latinským „Genius loci“, neboli „Duch místa“. Původní vyjádření znělo daleko přiléhavěji a poetičtěji „ochranný duch místa“. Za tuto interpretaci se osobně přimlouvám, protože více vystihuje formu i obsah prostředí, které drží pomyslnou stráž nad naším zdravím a životem.
© by-studio - fotolia.com
Příště nás postupně čeká:
- vysvětlení pojmů, jako jsou světlo či zdroje světla vlastní a nevlastní, přírodní a umělé
- definici světla, jeho barvu a podobně
- prostředí a materiály, jejich průhlednost, čirost, průsvitnost, neprůhlednost nebo barevné zbarvení
- orientace staveb a místností ve vztahu ke světovým stranám, oslunění, odstupy mezi stavbami.
- normy, legislativa
- význam denního světla pro lidský organismus, syndrom nezdravých či nemocných staveb, bydlení zdravé
- výplně otvorů - dveře, okna, světlíky, různá atria, bilaterální osvětlení, světlovody
- odrazné plochy, uspořádání hmot, barev a částí exteriéru a interiéru s ohledem na maximální využití přirozeného světla
Sdílet / hodnotit tento článek