Potřeboval totiž vytvořit "alternativně pojatou kancelář", pracovnu využitelnou při nepravidelném home office režimu a k tomu víceúčelovou odpočívárnu v jednom. Prostě místo, kde si můžete v klidu posedět nad kávou a novinami nebo dobrou knihou a sklenkou vína, a přitom tu za hodinu můžete s přehledem vést krátké obchodní jednání, nebo klidně tvořit literární skvosty. Ostatně, s literaturou a spisovatelskou profesí je osoba zadavatele těsně spjata, byť si v rámci zachování soukromí přála v rámci prezentace projektu neuvádět své jméno.
Venkovské stavení se mění na moderní sídlo
Zmíněné "Stáje" se nachází v těsném sousedství obytného domu, který se je položen na velmi rozlehlém pozemku (8 hektarů) venkovského a dříve farmářského charakteru. Svému původnímu účelu dosloužily kolem roku 1900, a posléze byl tento přidružený domeček přebudován na velmi skromné bydlení pro nájemníky. "Stáje" obsahovaly dvě oddělené bytové jednotky, rozdělené tenkými podlážkami do dvou pater (přízemní místnost + pokoj v podkroví pro každý byt). K ubytování přitom tento objekt nesloužil už do osmdesátých let minulého století.
Architekti ze Studio Farris se rozhodli tento vysoce fragmentovaný prostor zbavit překážek a bariér vnitřního objemu, tak aby mohl člověk pocítit plnou otevřenost komplexního prostoru. Proto došlo k odstranění příček a podlahy, a vznikl volný prostor základní pětiúhelníkového profilu struktury domku. Demoliční práce byly snadné: vnější stěny totiž byly schopny unést celý objem vyprázdněného prostoru bez větších potíží, a ani statika objektu tak nebyla ohrožena.
Foto: Koen Van Damme
Jistě, vnější obvod byl jen pro jistotu zesílen betonovými rámy, ale původní fasáda z cihel zůstala zachována. Nová betonová podlaha se ukázala být nezbytností, kvůli možnému průniku zemědělských chemikálií zpod půdních horizontů. Jak ale naložit s touto prázdnou schránkou a dodržet nejednotné zadání klienta? Model „krabice v krabici" přispěl k zlepšení celkové energetické bilance objektu, a tak bylo možné šíře pracovat s ideou komplexity.
Dekorace i funkční prvek
Ve Studio Farris proto vytvořili zcela neotřelý návrh autonomního nábytku. Dřevěné struktury, která dokáže v prostoru zastat rozmanité funkce, a je právě tak funkčním prvkem jako dekorací. Tím vzniklo nekonečné a nikam nevedoucí (respektive ukončené mezonetem) schodiště, vytvořené z dřevěných trámů, sloupků a desek, které je v pravdě unikátní a šité na míru Stájím.
Toto "schodiště" je současně knihovnou, pracovní plochou, sedadly, stolem, tedy prakticky čímkoliv, co je v daný moment zapotřebí. I když roste vprostřed celé místnosti, nebrání v žádném úhlu výhledu na sdílený prostor. Vnímání "krabice" tak zůstalo bezezbytku zachováno.
Čistě z praktického hlediska tu nalezneme dvě místa pro výklopnou psací plochu a prostor vhodný k uspořádání pracovní schůzky (rámovaný výhledem na zemědělskou krajinu venku). Nahuštění dřevěné masy "Schodiště" uprostřed místnosti pak vytvořilo vlastní knihovnu, včetně vyvýšené čítárny. Zbývající volné úseky souvisí s odpočinkovým a relaxačním účelem místa.
Jednotlivé zesílené trámy slouží jako schody nestejné výšky, po kterých je možno "dopravit se" na izolovaná místa k sezení, a teoreticky i k jednomu pracovně - psacímu prostoru. Celá struktura ale není rigidní, a může se podle záměrů majitele různě proměňovat. Pokud je zapotřebí, je snadné několika pohyby odstranit (či spíše odsunout) celý mezanin schodiště a zasunout jej do struktury pilíře. Tím se může výrazně zvýšit využitelná plocha objektu, například při pořádání autorského čtení.
Foto: Koen Van Damme
Všechno má své místo
"Stáje" od Studio Farris jsou prostě v určitém nadneseném pojetí symbolikou ztělesněním hlavy velkého spisovatele. Jsou prázdným objemem, krabicí v krabici, ve které může vyrůst velmi důmyslná a dynamická konstrukce, která se může měnit v závislosti na potřebách majitele. Jednotlivé prvky tu spolu komunikují a jsou stále připraveny k použití.
Zachování originální cihlové fasády napomohlo zachování nenápadného dojmu objektu vůči svému okolí, v rámci programového plánu. K zásahům došlo jen na úrovni rozšíření stávajících oken (a prosklení boční stěny) které umožnilo maximalizovat prostup přirozeného světla do objektu. Velké posuvné dveře pak umožňují vpustit dovnitř čerstvý vzduch, se kterým může dovnitř proniknout i nečekaná inspirace.
Studio Farris Architects - Detaily tvoří celek
Studio Farris Architects (SFA) bylo založeno roku 2008 mladým italským architektem Guiseppem Farrisem, a sídlí v Antverpách. Cíl, který si SFA vytknul za své programové prohlášení, je "nalézt vnitřní potenciál v každém projektu. Činí tak cestou pokládání otázek o zjevném účelu, historii jeho místa i potenciálu kulturního dědictví. SFA se vždy snaží hledat harmonii mezi udržitelností a inovativním přístupem, mezi zachováním starého a tvorbou nového.
Konceptuálně se pak opírají o objem prostoru a hloubku prožitku klienta. Názor klienta přitom považují za zásadní, jeho vnitřní kladný prožitek z místa považují za zásadní účel moderní architektury. Studio Farris Architects se neváží jen zakázkami exteriérů a interiérů, ale úspěšně pronikají i na pole designu nábytku. Koncept autonomního nábytku přitom sehrává v jejich projektech nezastupitelnou roli.
Údaje o projektu
Název projektu: | Stable in West Flanders – „Stáje“ |
Lokalizace: | západní Flandry, Belgie |
Architektonické studio: | Studio Farris Architects |
Rozloha: | 80+20 m2 |
Rok dokončení: | 2016 |
Dodavatel stavby: | Vooruitzicht - Art |
Strukturální inženýring: | Brosens |
Klient: | Soukromá osoba |
Sdílet / hodnotit tento článek