Z poslední soutěže pak vzešel vítězný návrh budovy luxusního hotelu, který získal i stavební povolení. Od tohoto bývalého majitele ji před započetím stavby koupila firma Sebre a oslovila ateliér pana Fialy, aby změnil výslednou podobu i funkci budovy na kanceláře s občanskou vybaveností, ale zároveň dodržel regule určené platným povolením.
Autor: Ing. arch. Martina Dokoupilová
Nově navržená moderní organická novostavba se skleněnou fasádou ve svém urbanistickém kontextu doplňuje blok budov a dotváří nároží ulic Národní třídy a Mikulandské. Zároveň v jejím vnitrobloku vznikne veřejný prostor se zelení přístupný průchody z obou těchto ulic. I první dvě podlaží budovy budou přístupná veřejnosti, otevřou se zde obchody a restaurace. Ambicí tvůrce i investora je zapojit tento komplex do živého města a běžného života občanů, nikoliv ho separovat pouze pro nájemníky.
Součástí projektu je i rekonstrukce barokního paláce
Součástí projektu Palác Národní je rekonstrukce barokního Schönkirchovského paláce v Mikulandské ulici. K této historické památce přistupují s maximálním respektem a citlivostí. Vše původní, co je možné zachovat, se zachovává (restaurují se například malované stropy). Bohužel palác prošel v minulosti necitlivou rekonstrukcí, kdy bylo v interiérech mnoho původních prvků již odstraněno. Na stavbě se používají tradiční postupy jak při rekonstrukci, tak i u konstrukcí, které bylo nutné vložit nové, jako je například nádherný dřevěný krov v podkroví barokního paláce.
Novostavba paláce je pak v kontrastu ke starému čistě moderní konstrukce plná současných materiálů a technologií. Všechny nosné prvky jsou z monolitického železobetonu. Ve své pohledové podobě zde plní funkci i estetickou. V patrech se na stěnách používají vrstvy probarveného betonu, obtisky a tvary organické i geometrické, vytvořené z fragmentů staré budovy, jako jsou cihly a střešní tašky. Stropy pak zdobí novodobé rozety a také šachovnice obtisků různých druhů bednění od prkenného, dřevotřískového až po téměř hladké. Někteří si možná vybaví i letité grafity na někdejším štítu budovy paláce, které je zde také zachováno a zakomponováno jako ozdobný prvek. Po dokončení stavebních pracích budovu dále svými malbami dozdobí známý umělec Patrik Hábl.
Důležitým architektonickým prvkem tohoto návrhu je zeleň, objevující se jak v truhlíkách na fasádě ve formě vzrostlé trávy, tak jako střižený trávník na střešní terase určené k odpočinku. Sympatickým krokem pana architekta je to, že se vždy snaží vyzkoušet a prověřit si netradiční prvky v reálu tak, aby je mohl s jistotou použít v návrhu jako funkční. Zajímavou technologií použitou v této budově je pak systém kapilárního chlazení s využitím alternativního zdroje energie a principu rekuperace vzduchu. V části staré budovy nebylo možné kvůli poškození ponechat část krovu, ten architekt nově navrhl jako železobetonový, aby zároveň plnil statickou funkci, zároveň je i zvláštním architektonickým prvkem.
Jako každá nová budova musí mít i tato garáže pro nájemníky. Vzniklo tak čtyřpatrové podzemní parkoviště, jehož stavba byla sama o sobě značně technicky i časově náročná. Ztížením těchto prací byla také snaha zachovat původní konírnu v přízemí budovy. Prvnímu výkopu předcházel geologický průzkum a následně zde osm měsíců pracovali archeologové, kteří našli spoustu cenných artefaktů. Následně se začalo hloubit a vrtat až do skály. Pan Fiala k tomu poznamenává svým typicky skromným způsobem: "Tohle byla opravdu akcička".
Článek vznikl díky projektu Den architektury 2016 pořádaný občanským sdružením Kruh, které se věnuje propagaci architektury. Kruh vznikl jako dobrovolný spolek studentů pražské Akademie výtvarných umění na Škole architektury v roce 2001, v reakci na nedostatek informací o současné architektuře. Hlavním cílem projektu Kruh je pokusit se veřejnosti představit kvalitní a současnou architekturu, otevřít ji pro smysluplnou diskusi a umožnit dialogy mezi autory a obyvateli měst a obcí.
Sdílet / hodnotit tento článek