Historie
Huťský (Dolní či Všehrdský) mlýn čp. 449/III (Mlýn Huť) leží na levém břehu Čertovky. V pramenech je zmiňován už ve 13. stol., kdy patřil s přilehlými parcelami klášteru v Chotěšově. Časté přestavby však zcela setřely jeho starobylý původ.
Před r. 1779 byl mlýn nákladně přestavěn. Do této přestavby lze klást části některých vnitřních dělících zdí (tehdy byl totiž v patře zřízen byt mlynáře). O pár let později (1786) bylo upraveno i mlýnské zařízení včetně mlýnského kola. Na počátku 19. stol. se v mlýně přestalo mlít. Objekt byl používán dále jednak pro bydlení, jednak jako skladiště. V letech 1905 a znovu 1947 vyhořel a nadále sloužil jen k bydlení, naposledy byl takto upraven po dvojím požáru podle plánu z roku 1953. Tehdy připadl Institutu tělesné výchovy a sportu. Mlýnské kolo je novodobé s použitím starších kovových prvků. Dnes je tu Mlýnská kavárna. 1
Mlýnská kavárna – specifickým prvkem je unikátní barový pult
Tato kavárna kombinuje alternativní vzhled mlýna z 12. století s novodobým alternativním vzhledem. Interiér kavárny slouží k prezentaci individuální tvorby, určitou dobu zde bylo možné najít kopie plakátů, které „Změnily náš život“, tyto plakáty vznikly pro úmysl vybuzení českého národa před Sametovou revolucí, o vytvoření většiny z nich se postaralo Občanské fórum.
V současné době zde můžete najít výstavu knihy českého politika Dominika Feriho: Tak jsme lajkovali, křest knihy zde probíhal 30.11.2016. Kniha provází současnou dobou, radí, jak se jí přizpůsobit, pro přiblížení zákoutí sociálních sítí, jsou zde přizvány internetové osobnosti, které zde představí obory ve kterých se pohybují hledá spojení mezi obory, tvořena je spíše formou otázek, které jsou čtenáři kladeny.
Mlýnská kavárna
Zajímavým designovým prvkem je originální barový pult, vytvořený výtvarníkem Davidem Černým, který do prostoru kavárny často zavítá. Základem pultové desky jsou předměty, darované stálými hosty. Kavárna je často navštěvovaná Karlem Schwarzenbergem, který označil Mlýnskou kavárnu jako svou neoficiální základnu během prezidentských voleb. Po výsledku voleb se vytvořil výraz pro kavárny „lumpenkavárna“.
Mezi tzv. „lumpenkavárny“ se řadí také kavárna Slavia, Louvre a patří mezi ně i zdejší Mlýnská kavárna na Kampě.
Majitelem kavárny je Ondřej Kobza, vlastnící také kavárny stejného typu po celé Praze. Zdejší alternativní kavárna s příjemným rodinným prostředím a ochotným personálem, nabízí příjemné místo pro ranní kávu i večerní posezení s přáteli. Zároveň je zde také možnost občerstvení v podobě menších jídel a jelikož součástí kavárny je i bar, čemuž je přizpůsobena i otevírací doba do 24. hodiny.
Místo s geniem loci
Spíše bych podnik řadil mezi prostor působící jako atrakce, mlýnské kolo před kavárnou je stále v provozu, avšak již neslouží původnímu účelu, vzhledem i k nižší hladině vody v říčce, která mlýnem protéká. Při příznivém počasí je otevřena venkovní terasa, která je součástí podniku. V interiéru kavárny je stále k vidění funkční mechanismus pohánějící mlýnské kolo i dochované nosné konstrukce budovy.
„Mlýnská kavárna je zastrčený drahokam na Kampe, kam by mal každý turista zavítať, keď chce vidieť pravú krčmu. Vchod je efektný, cez lávku a popri krásnom mlynskom kolese do studeného priestoru s večne plnými stolmi budúcich intelektuálov“, jak je řečeno v jednom komentáři na FB.
Mlýnská kavárna
Čertovka je uměle vykopaný mlýnský náhon, vltavský kanál, který můžeme najít na Malé Straně. Existence tohoto kanálu vytváří ostrov Kampa, kterému se právě z důvodu Čertovky občas říká i pražské Benátky. Čertovka sloužila pro dodávku vody původně až devíti malostranským mlýnům. Náhon byl vybudován řádem Maltézských rytířů (dnes Johanitů) už ve 12. století a mimo primární účel se stal i součástí obranného systému. Přesné datum vzniku kanálu není známo.
Tři čtvrtiny kilometru délky strouhy bylo zpočátku překonáváno přeskakováním nebo broděním. Časem však bylo přes strouhu postaveno několik mostků.
Z devíti mlýnů na Čertovce se do dneška zachovaly jen tři: Mlýn Huť čp. 449 s nedávno renovovanou mlýnskou kavárnou. Druhý mlýn, Zlomkovský či Wedlingerovský čp. 469, už o kolo přišel a nejlépe se vede Velkopřevorskému mlýnu, který ještě v roce 1936 pracoval a dodnes se jeho kolo pro potěchu turistů otáčí. V roce 1910 byla Čertovka na svém počátku svedena do více než dvoumetrového potrubí, aby zde mohla být postavena komunikace. Hrdlo roury se objevuje jen při velmi nízkých stavech vody. 2
V době, kdy zdejší mlýny přestaly odehrávat jakoukoliv významnou ekonomickou roli, začalo se také přemýšlet o zasypání kanálu. Některé plány navrhovaly ho nahradit například silnicí. V letech 1911 až 1921 vznikla nad ní plavební komora a díky této změně celý počátek Čertovky je ukryt v potrubí. V osmdesátých letech dvacátého století došlo ke generální opravě Čertovky. Po katastrofálních povodních na začátku tisíciletí bylo nutno tento kanál ještě jednou upravit a to tentokrát s ohledem na další možný úder velké vody. 3
Zdroje:
1 http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/kampa/hutsky.htm
2 http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/praha/vuva/certovka/certovka.htm
3 http://www.neznamapraha.cz/certovka/
Sdílet / hodnotit tento článek