Hlína navíc ve stavbě reguluje vnitřní prostředí (upravuje vlhkostní režim, pocitově zlepšuje vnímání vnitřního prostoru a akumuluje tepelnou energii) [6]. Stavby se samonosnou hlínou nebo slámou, stejně jako nově budované domy dle tradičních technologií se jako novostavby prozatím vyskytují zřídka. Do budoucna se předpokládá větší rozšíření dusaných hliněných konstrukcí probarvovaných ve hmotě, tedy neomítaných.
Skladba obvodových stěn se liší podle návrhu, ale základní princip je jednoduchý.
V obvodové stěně se uplatňjí tři základní vrstvy:
- vrstva nosná, tvořená obvykle dřevěným skeletem různé konstrukce
- vrstva izolační (sláma, konopí, ovčí vlna, dřevovlákno, ale i jiné stavební materiály)
- vrstva akumulační (hliněná výplň prováděná různými technikami).
Známou zásadou je, že vrstva izolační musí z exteriéru obklopovat vrstvu akumulační, vrstva nosná může být umístěna v jakékoli pozici, obvykle však uvnitř některé z dalších dvou vrstev.
V nově budovaných stavbách je v současnosti častá kombinace dřeva a hlíny s relativně novými prvky, jako jsou materiály na bázi dřeva (LVL, CLT, lepené dřevo, OSB apod.), sklo (obvykle dominantní, velkoplošná okna), ušlechtilé kovy (nerez, hliník), podlahové vytápění, Hi-tech řešení směřující k energetickým úsporám a vnitřnímu komfortu apod.
Dům s lehkým dřevěným skeletem
Lehký dřevěný skelet má nosné sloupky stěn relativně malého průřezu hustě naskládané ve stěně tak, aby respektovaly velikost izolačního a oplášťovacího materiálu (obdoba sloupkových konstrukcí dřevostaveb typu two-by-four). V tomto systému jsou sloupky téměř vždy součástí skladby obvodové stěny, tepelná izolace je obvykle mezi nimi a po okrajích a celý systém je opláštěný. Výplň mezi sloupky může být i hliněná (vyzdívka, dusaná hlína), tepelná izolace je v tomto případě umístěna z vnější strany skeletu.
Pro opláštění z interiéru se obvykle používá hlína (jak ve formě hliněných omítek, nebo obezdívky z nepálených cihel), která pak příznivě ovlivňuje vnitřní prostředí a má nezanedbatelnou protipožární funkci. Venkovní plášť se obvykle volí dle estetických požadavků investora, obvykle je to buď omítka (v případě většího přesahu střech hliněná, jinak standardní omítkové směsi) nebo obklad (obvykle dřevěný). V interiéru mohou být umístěny hliněné příčky, které dále zlepšují vnitřní prostředí domu. Prostorové ztužení domu je obvykle zajištěno buď deskami na bázi dřeva (např. OSB) nebo šikmými dřevěnými prvky (záklop, laťování, dřevěná ztužidla mezi sloupky).
Příklady novostaveb s lehkým dřevěným skeletem
Rodinný dům v obci Čelákovice během výstavby – dřevěná konstrukce, interiér
Rodinný dům Lelekovice během výstavby
Řez rodinným domem plánovaným postavit v obci Slavonice (M. Hendrych) a skladbou střešního pláště
Dům s těžkým dřevěným skeletem
Těžký dřevěný skelet má svislou nosnou konstrukci tvořenu masivními dřevěnými sloupy, eventuelně je propojena i s konstrukcí stropu či střechy jako dřevěný rám. Sloupy mohou být součástí skladby obvodových zdí, ale mohou být umístěny i zcela mimo obvodové zdi, a to jak v interiéru, tak i v exteriéru. Časté jsou kombinace obou řešení, které respektují vnitřní uspořádání domu. V případě, že jsou masivní dřevěné sloupy viditelné, pak tvoří významný architektonický prvek. Dle požadavků architekta jsou tyto sloupy provedeny buď z masivního rostlého dřeva, nebo z dřeva lepeného. Nezřídka se stává, že je použita i pouze odkorněná kulatina vybraných druhů dřevin, často s významnými geometrickými imperfekcemi. Nosná konstrukce je obvykle nezávislá na konstrukci vnitřních a obvodových zdí, proto je pro zajištění prostorové stability budovy jako celku nutné tuto konstrukci důkladně ztužit.
Z důvodu omezeného prostoru pro ztužidla, daného dispozicí domu, je vhodné volit masivní ztužidlová pole. Ztužidlová pole se umisťují do příček (skrytá), nebo se přiznávají v interiéru jako architektonický prvek (viditelná). Obvodové stěny mohou být na nosné konstrukci budovy nezávislé a lze je provést libovolným materiálem - oblíbená je sláma, hlína (nepálené cihly, dusaná hlína, nakládaná hlína apod.) i klasické sendvičové panely. Hlína se uplatňuje v podobě omítek, hliněných příček nebo ve skladbách vodorovných konstrukcí. Domy s těžkým dřevěným skeletem umožňují velmi lehké konstrukce stěn, proto roste význam akumulační funkce hlíny pro celkové efektivní fungování domu.
Rodinný dům „slamák“ ve výstavbě: z vnější strany po první vrstvě základních hliněných omítek, uvnitř hliněné omítky dokončeny.
Řez rodinným domem v obci Ohrada (J.Gadziala, I.Tachezy) a ukázka masivního ztužidla v příčce (Z.Vejpustek, B.Straka)
Novostavby domů s tradičním (historickým) nebo jiným konstrukčním systémem
Jedná se o všechny typy novostaveb používající historické konstrukční systémy uvedené v předchozím článku , stejně tak jako o stavby z nosné slámy či jiného samonosného izolačního materiálu opláštěného hlínou.
Hliněná bašta v Průhonicích – pohled, interiér restaurace, interiér věže
[5] Růžička, J.: Požární odolnost obvodových stěn pro pasivní domy s využitím slaměných balíků jako tepelné izolace, TZB-info, 27.8.2012, roč.14, čís.35. ISSN 1801-4399
[6] MÜLLER, Jan. Vliv obkladových panelů z nepálené hlíny na tepelně-vlhkostní mikroklima podkroví: disertační práce, Brno, 2011. 120 s. Vysoké učení technické v Brně, Fakulta stavební. Vedoucí disertační práce Ing. Milan Ostrý, Ph.D.
Sdílet / hodnotit tento článek