ESTAV.cz se ptá...
Jaké materiály jste použili, jaký konstrukční systém a jaké spojovací prvky?
Autor Ing. arch. Pavel Horák, odpovídá ...
Byla to kombinace masivního skeletu (BSH) a CLT (Novatop) stěn pro zavětrování konstrukce. Stropy byly řešeny třemi různými systémy: trámový s pohledovými trámy, stropní element od NOVATOP a strop z dřevěných I-Nosníků od Steico. Pokud by vás zajímala přesná čísla, budova byla vysoká 13,180 metru a půdorysné rozměry činily včetně schodiště 6,087 m/6,45 m, včetně přilehlé terasy pak 10,087 m/6,45 m. Bylo použito množství styčníkových plechů v nároží, skrytých patky pro trámy, horní a dolních plechů pro ztužující áčka a nepřeberné množství šroubů a vrutů, matek, podložek a úhelníků. Celkem to byly desítky na míru vyrobených styčníkových plechů a stovky kusů spojovacího materiálu.
ESTAV.cz se ptá...
Jaká je výška jednoho patra a kolik schodů musíme vystoupat, pokud si chceme vychutnat výhled na Město budoucnosti?
Pavel Horák, odpovídá ...
Musíte zdolat celkem 49 výškových stupňů. Většina z nich je tvořena ocelovými stupni z tahokovu (40 kusů), ostatní jsou pak dřevěné z CLT (Novatopu), přičemž konstrukční výška jednoho patra je 3,25 metru.
ESTAV.cz se ptá...
Mluvil jste o kombinaci masivního skeletu a stěn pro zavětrování konstrukce. Mohl byste říci i v tomto případě přesná čísla a zamyslet se nad tím, zda by taková konstrukce obstála i v jiných klimatických podmínkách, při dešti a větru?
Pavel Horák, odpovídá ...
Dovolím si tvrdit, že ano. Konstrukce byla z mnoha hledisek posuzována jako reálný skelet pro opravdovou stavbu. Použili jsme CNC opracované BSH sloupy o průřezech 200/200 a průvlaky rámů s průřezy 200/400, Co se týče CLT prvků byla to v přízemí ztužující stěna 84 mm silná, v ostatních podlažích pak stěny tloušťky 62 mm. Zavětrování pomáhalo také provázání OSB deskami v úrovni stropů – převážně v přízemí, vnitřní příčka v druhém patře a ztužující áčka z BSH. Všechno kvalitní materiál i přesná práce s CNC opracováním (detaily, otvory pro spojovací materiál, atp.).
ESTAV.cz se ptá...
Důležitá je v případě vícepodlažních budov zvláště statika. Kdo ji řešil a jak by vypadalo řešení v případě reálné stavby?
Pavel Horák, odpovídá ...
Na vývoji se v různých fázích podílelo několik subjektů. Finální statické řešení však zpracovala firma RECOC (Ing. Miroslav Smutek, Ph.D. a Ing. Milan Klášterka), se kterou dlouhodobě spolupracujeme na vývoji vícepodlažních dřevostaveb a podobných projektech. V reálu by bylo pro běžné podmínky řešení v principu stejné. Nicméně dimenze jednotlivých prvků by se lišily vzhledem k požadavkům na využití a z toho plynoucí zatížení.
ESTAV.cz se ptá...
Co bylo podle vás na této stavbě nejsložitější?
Projektantka Ing. Monika Moravcová, odpovídá ...
Myslím si, že se na tom všichni shodneme, že nejsložitější byla samotná montáž a demontáž nového systému ve velmi krátkém čase. Za mě osobně bylo těžké se po dokončení montáže smířit s tím, že při vynaloženém úsilí, bude konstrukce stát pouze pár dní. Přeci jen v běžné praxi je to jiné.
Sdílet / hodnotit tento článek