Ze strany majitele to přitom nebyla náhoda, ale spíše sázka na jistotu: Za f+f architectes totiž stojí již několik podobných prací (například renovace bytů v Place des Petits-Pères, oživení podkroví objektu z roku 1960 ve středu Paříže a další realizace v Chatellerault), které se v zásadě svým pokročilým provedením překrývali s požadavkem zadavatele ze Štrasburku.
Následný štrasburský projekt, nesoucí pracovní název ATTIC f+f, byl tedy kompletně realizován ve staré secesní budově, vystavěné v roce 1901, přesněji pak na úrovni střechy a půdních prostor. Na první pohled nenápadná konverze nevyužívaného podkroví na moderní mezonetové bydlení si záhy získala širokou popularitu. Štrasburk má skutečně řadu budov, které by si podobnou úpravu zasloužily, a práce architektů prý rapidně zvýšila počet poptávek po dalších takových realizacích.
Foto: Johan Fritzell (f+f architectes)
Kouzlo volného prostoru
Podkrovní prostor o celkové rozloze 240 metrů čtverečních se sestával jak z nevyužívané půdy (původně fungující jako depozitní skladiště starého nábytku) tak bývalé sušárny prádla a nejblíže schodišti také několika bytů pokojských. Prvním úkonem bylo zjistit stav střechy a statiku krovů, a teprve pak vyčistit celé patro a otevřít ho úpravám.
Poté nastoupili f+f architectes, aby prostoru dodali tvář. Zajímavým počinem bylo programové rozdělení místností. Prakticky všechny uzavřené místnosti (koupelna, ložnice, kancelář a dětská herna) byly poněkud nečekaně umístěny ve spodní části, na úrovni vstupu do apartmánu, zatímco otevřené místnosti (kuchyň, obývací pokoj a jídelna) byly situovány do „loftové“ svrchní části pod střechou.
Foto: Johan Fritzell (f+f architectes)
Tento poněkud netradiční organizační přístup se ale zúročil v podobě výrazně osvětleného prostoru v místech, kde obyvatelé spolu tráví nejvíce času. Nehledě na to, že výhledy z jídelny na noční město a říční provoz nepopírají pořádnou porci romantiky. Původní sorta zapracovaných materiálů si v zásadě žádala buď výraznou změnu provedení, nebo konvenci.
Nakonec f+f architectes raději vsadili na nepříliš pestrý, prostší výběr, přičemž jejich tvůrčí paletu mapují klasické dřevěné podlahy, pevně zakomponovaný nábytek, prvky z tmavých dřevovláknitých desek (MDF) a v případě koupelny a kuchyně pak obklady z tenkých vrstvených desek keramiky. Raději, než na efekt se tu tedy hrálo na účelnost, což možná tolik nelahodí oku, ale obyvatelé to z hlediska praktičnosti spíš ocení.
Foto: Johan Fritzell (f+f architectes)
Místem se tu nešetřilo
Vstupní hala s předsíní má strop dvojité výšky (tedy s přesahem do zvýšeného patra), a střešním oknem sem dopadá dost světla. Po pravé ruce se nachází rozlehlá průchozí šatna, oddělená prádelna a velká společná koupelna. Poměrně nápadným prvkem je tzv. Black box, který skrývá část šatny a technického zázemí. A také je tu lomené schodiště, vedoucí do horního patra podkroví, které lemuje průhledné zábradlí ze skla a oceli.
Na levé straně se nachází rozšířený vstup do odpočinkové místnosti s televizí. Ta je lemována zvýšeným prahem, za kterým se nachází průchod do pracovny, a také do pokoje pro hosty. Pokud budete pokračovat předsíní kupředu, narazíte až na blok hlavní ložnice majitelů, doplněný o koupelnu s toaletou, a také další vestavěnou šatnou. Z oken ložnice se nabízí výhled do uzavřeného dvora domu. Naproti ložnice se nachází dvojitý vstup do dvou dětských pokojů.
Foto: Johan Fritzell (f+f architectes)
Okna na levé straně pak směřují do ulice, ale vzhledem k výšce domu prakticky shlížejí jen na střechy okolních domů. Ve zvýšeném patře mezonetu se nachází otevřený prostor kuchyně, jídelny, obývacího pokoje. Nechybí ani moderní krb, a široká terasa s posezením na straně dvora. Poněkud zbytečným dojmem pak působí balkon do ulice.
Architekti se rozhodli v maximální míře zachovat původní prvky, takže například podlahy z borovicového dřeva (které už měly značnou patinu vybarvující je do žluto-oranžových tónů) byly vyňaty, znovu upraveny - přebroušeny a přelakovány) a v žlutobílém provedení navráceny zpět. Architekti připouští, že ladění celého interiéru se neslo v duchu „skandinávské“ inspirace.
Lehkost, světlé tóny (kontrastující s černými MDF obklady a nábytkem) a vzdušnost. V případě koupelen pak vsadili na „surové“ keramické desky s mramorovým provedením, v masivních 3x1 metr vrstvách.
Údaje o projektu
| Název projektu: | Attic (ATTIC F+F) |
| Lokace: | Neustadt, Štrasburk, Francie |
| Koncept: | Konverze podkroví na mezonet |
| Architektonické studio: | f+f architetctes |
| Vedoucí architekt: | Aurélie Fechter a Johan Fritzell |
| Klient: | soukromá osoba |
| Náklady rekonstrukce: | 170 000 Є |
| Rozloha využitelné plochy: | 240 m2 |
| Dodavatelé: | Laminam, Valchromat |
| Rok dokončení: | 2015 |
Sdílet / hodnotit tento článek