V českých podmínkách se prosazuje tento fenomén obtížněji, neboť jsou pro většinu populace příliš drahé a dosti pracné. Navíc se otevřené a uzavřené systémy vertikálních zahrad musejí profesionálně upravovat pro české klimatické podmínky. Pracuje se s vybranými druhy rostlin a firmy dodávají komplexní vegetační stěny včetně údržby a osvětlení.
Inspirace z Francie a Itálie
S vertikálními zahradami bývá nejčastěji spojován francouzský botanik, vědec a umělecký designér Patrick Blanc. Proslavil se vertikálními zelenými stěnami zvanými le mur végétal nebo vertical garden. Pracoval na mnoha vysoce ceněných stavebních projektech; za všechny snad Musée du Quai Branly v Paříži či Trio Building v Sydney ve spolupráci s renomovanými architekty a designéry, jako jsou Jean Nouvel či Edouard François. Za zmínku jistě stojí i zelená stěna pařížského hotelu Pershing Hall z roku 2001, jakožto první velké provedení jeho speciálního systému. Do té doby byl aplikován pouze na relativně malé svislé plochy. K vytvoření této přes třicet metrů vysoké přírodní tapisérie s proměnlivým vzhledem bylo použito 320 druhů rostlin. Je to živoucí zelená kompozice, která spojuje všech šest pater budovy; v atriu vytváří pozoruhodný imaginární svět evokující skalisko pokryté tropickými rostlinami, s večerním nasvícením pak přidává na atmosféře změna na kouzelnou divadelní scénu. Pro případ nepříznivého počasí je součástí prostoru také zatahovatelná střecha.
Blancovy botanické kompozice zahrnují velké množství nekonvenčních kombinací exotických druhů rostlin s běžnými zahradními druhy. Vyhýbá se použití popínavek, které se v kompozici stěny těžko usměrňují v růstu. Do horní části kompozice umisťuje většinou rostliny, vytvářející pocit velkého prostoru visícími větvemi. Do nižších sekcí stěny dává menší byliny, aby vytvořil kompaktní a jemný povrch.
Hotel Pershing Hall Paris Zdroj: www.verticalgardenpatrickblanc.com © Véronique Lalot
Inspirace z přírody
Patrick Blanc se specializuje na oblast rostlin subtropických lesů a na základě dlouholetých pozorování přírody objevil zajímavé způsoby jejich pěstování bez klasického používání půdy. Pracuje s rostlinami na skalách, skalních převisech, ve větvích stromů a znalosti botaniky pak uplatňuje v designu vertikálních zahrad. „Půda nepředstavuje nic víc, jen jakousi mechanickou oporu. Pouze voda a minerály obsažené v půdě jsou potřebné, spolu se světlem a oxidem uhličitým k vytváření fotosyntézy,“ vysvětluje na svých přednáškách prozrazuje i svůj jednoduchý postup: na nosnou zeď či speciální stěnu umístí kovovou konstrukci, která slouží jako podklad pro desetimilimetrovou PVC plachtu, na níž jsou připevněny dvě vrstvy třímilimetrové polyamidové zahradnické plstě. Tato plsť napodobuje mech, jenž roste na skalnatých stěnách a slouží jako podpora kořínků mnoha druhů rostlin. Síť trubic přivádějících rostlinám výživu a minerální látky potřebné pro jejich růst je ovládána elektronicky. Polyamidová plsť je napuštěna výživným roztokem a systém pak funguje jako uzavřený okruh: rostliny si vezmou svoji výživu a přebytečná vláha je zachycena vespodu konstrukce v odtokovém kanálu, odkud je uvedena znovu do oběhu. Zelená stěna patentovaná svým vynálezcem se tedy skládá ze tří hlavních částí: z kovového rámu, PVC vrstvy a vrstvy plsti (nasákavý speciální filc). Kovový rám může být zavěšený na stěnu, může stát samostatně či být v souladu s dalšími architektonickými kompozicemi. Do kovového rámu se pomocí nýtových spojů uchytí hrubá podložka, která zpevňuje konstrukci a činí ji voděodolnou. Rostliny se instalují na tuto vrstvu jako semínka nebo jako odrostlejší rostliny.
Vertikální zahrada od Patrika Blanca na fasádě muzea v Paříži od architekta Jeana Nouvela Zdroj: Fotolia.com - Bruno Bernier
Vytváření rostlinných obrazů
„Krásné je to, co funguje v souladu s přírodou,“ uvádí dále Patrick Blanc a představuje kromě vertikálních zahrad také své rostlinné obrazy. Jsou více než pozoruhodné. Měnící se struktury a tvary, hustota a barva rostlin působí jako by vegetační stěna byla klasickou olejomalbou. Autor to vysvětluje tak, že objevil pradávné tajemství přírody a dovednost starých mistrů pečlivým výběrem rostlinných druhů. „Některé vegetační stěny mají krajinomalebný charakter možná proto, že je to abstraktní dílo, kde se v různých částech zachycuje světlo a odráží se velké množství různých obrazů. Není to jen plochý zelený povrch, ale umělecká forma pestré a souzvučné harmonie,“ vysvětluje a v ruce drží malířskou paletu pokrytou barevnými listy a všemožným rostlinstvem z celého světa. Výtvarní kritici nešetří chválou a na stránkách zahraničních médií potvrzují, že propracovaná směs efektů a uspořádání stínů po celé ploše vegetačních stěn je opravdu fascinující. Rostlinné obrazy označují za tajemné a těžko popsatelné fluidum, která podněcuje naši zvědavost prozkoumat „malbu“ zblízka a poeticky dodávají, že zahrady jako forma umění jsou úzce spjaty s úsilím člověka vymanit prostor určený pro zahradu z běžné horizontální představy krajiny a přivést ji do vertikální krajiny snů.
Patrick Blanc
Narodil se roku 1953. Je botanik, vědec a umělecký designér. Vystudoval Pierrovu univerzitu v Paříži a pracuje jako vědec v Národním centru vědeckého výzkumu ve Francii, kde se specializuje na oblast rostlin subtropických lesů.
Více informací: verticalgardenpatrickblanc
Sdílet / hodnotit tento článek