Ve městech se však často potýkáme s tím, že přes veškeré úsilí nenacházíme dostatek místa pro vytváření zelených ploch. Mnohé ulice jsou příliš úzké, než aby zde mohl být kromě chodníku a vozovky ještě zelený pás. Vysazení stromů zase bývá komplikováno možnou kolizí s inženýrskými sítěmi vedenými nad zemí i pod zemí. Umístění zeleně na střechy stávajících domů bývá složité, protože budovy jsou staré a přidanou zátěž by neunesly.
Praktická ukázka v zahradnickém učilišti v Praze
V roce 1991 přišel francouzský botanik a designér Patric Blanc s inovativní myšlenkou vertikálních zahrad, které umožňují druhově různorodé ozelenění fasád. Ve Francii a v dalších evropských zemích je již vertikálních zahrad realizovaná celá řada, ale do České Republiky tento trend proniká jen velmi pomalu. Ekocentrum Koniklec se tedy rozhodlo vybudovat ukázkovou vertikální zahradu v zahradnickém učilišti pro žáky s více vadami v Komořanech. Zelená stěna zdobí plochu cca 7,5 m2 východní stěny učiliště a slouží učňům jako další pěstební plocha. Zároveň jim poskytne unikátní možnost osvojit si péči o tento inovativní druh městské zeleně.
Konstrukce vertikální zahrady
Systémů pro vertikální zahrady existuje vícero. Pro tento projekt byl použit systém vyvinutý Ing. Zuzanou Klusovou (Čarokvěty), která je hlavní průkopnicí vertikálních zahrad v ČR. Systém se skládá ze tří hlavních částí:
- Nosná konstrukce - zde byla zvolena samonosná konstrukce, zcela nezávislá na konstrukci budovy. Je tvořena ocelovými profily ukotvenými v zemi do betonových patek. Mezi konstrukcí a budovou je ponechána mezera, aby tento prostor větral a nedocházelo k vlhnutí fasády.
- Vegetační panel - zde systém kapsiček z geotextilie podložených tuhou deskou. Tento panel dodává firma Čarokvěty jako technologický celek. Po upevnění panelu na nosnou konstrukci se jednotlivé kapsičky plní anorganickým substrátem a do substrátu se sázejí sazenice rostlin. Přibližný počet kapsiček je asi 45 na m2
- Zavlažovací zařízení - vzhledem ke svislé orientaci takto tvořeného „záhonu“ a v našem případě jeho umístěním pod přesahem střechy nemohou rostliny dobře využívat vláhu ze srážek. Vertikální zahrada je tedy opatřena automatickým závlahovým systémem. Aby naplňovala ideály udržitelného hospodaření s vodou, je vhodné použít pro její zavlažování vodu dešťovou spíše než vodu pitnou. Dešťová voda je pro zalévání rostlin vhodnější i z hlediska jejího složení. Na pozemku učiliště byla tedy vybudována podzemní nádrž, ve které se shromažďuje dešťová voda ze střechy budovy a používá se pak nejen k zavlažování vertikální zahrady, ale také k zalévání ostatních klasických záhonů. Čerpadlo vytlačuje vodu z nádrže do kapkovací trubičky, procházející vegetačním panelem a přivádějící vodu rostlinám.
Sdílet / hodnotit tento článek