Fádní dům, nevšední byt
Čtvrť El Cabañal je turistům, kteří zavítají do Valencie, dobře známá. Původní enkláva rybářské vesničky totiž byla brzy vstřebána městem, ale přesto si zachovala svůj pitoreskní charakter. Malé domky „Barevného města“ působí útulným dojmem, a sama realizace úpravy a rekonstrukce ze svého pestrého okolí těží. Mezi jeho zjevné kvality patří jak lokalizace poblíž pláže Malvarrosa, tak i dostupnost všech zájmových aktivit.
Příběh domu, z jehož části byl vytvořen „loft“ není na daném místě mimořádný. Z jednopatrové původní stavby běžného uličního domu byl vyveden stavební díl, který překryl malinký dvůr sousedící s vedlejším domem. Vznikla tak dílna/garáž v přízemí, s obytnou místností v patře. Ta pak byla napojena na ulici úzkým schodištěm. Z dvorku se zachovala jen malá zadní část, ohraničená zdmi, která sloužila jako venkovní skladiště a postupně se zanášela odpadky.
Foto: AMBAU TALLER D’ARQUITECTES
Původní dům, stejně jako jeho přístavba, pak střídala majitele, až nakonec obě části žily svým vlastním životem. Podlouhlá „garáž“ s jednou obytnou místností ale zlákala architekty Ambau Taller k zajímavé hře s prostorem. Pokud by se totiž v rámci rekonstrukce drželi původních dispozic, zříkali se by se využití prostoru, který se přímo nabízel. Stačilo jen uchopit koncept členění prostoru neotřelým způsobem: Zrušit strop a z děleného prostoru vytvořit spojitou místnost.
Přirozenost otevřeného prostoru
A právě tato změna posunula celý loft El Cabañal v obytných kvalitách výrazně kupředu. Předně, k dispozici rázem bylo 73 metrů čtverečních místa. A další výrazné pozitivum? Celý prostor se bez zbytečných příček a stěn otevřel světlu. To do objektu proudí jak čelní stěnou (z ulice), která podstoupila výraznou proměnu vzhledu, tak i ze zadní vyvýšené části. Malý fragment dvorku byl překryt v úrovni prvního patra prosklenou terasou, a ta je dalším zdrojem světla.
Foto: AMBAU TALLER D’ARQUITECTES
Dům je velmi dobře větratelný, jeho interiér funguje jako vnitřní komín. Stačí jen otevřít dveře do ulice a na terasu, a klima se ihned upraví. To oceníte zvláště v létě, kdy průvan a stín patří ve Valencii mezi vzácné zboží. Architekti dokázali definovat v průchozím profilu podlouhlé místnosti „tmavá místa“, a ta pak logicky převzala úlohu nezbytného hygienického zázemí. Toaleta a koupelna jsou tedy „zastrčeny“ na samém konci přízemní části loftu, na odvrácené straně proti vstupním dveřím.
Na hygienické zázemí volně navazuje prostorná kuchyně, vinoucí se podél stěny (právě ono otevření prostoru jí dodává na objemu), s linkou zakončenou úzkým schodištěm. Z něj se dostanete do ložnice, jejíž klid zajišťuje výrazný překlad štítu, který tlumí světlo přicházející z ulice. Zatímco přízemí loftu je charakterizováno jako místnost pro společenské vyžití (je tu posezení kolem jídelního stolu, i posezení podobné obývacímu pokoji), svrchní část je ryze soukromá.
Foto: AMBAU TALLER D’ARQUITECTES
Práce s historií
Určité prvky původní stavby byly zachovány nebo úpravou „vyzvednuty na světlo“, případně byly reinterpretovány v souvislosti s dalšími zařazenými částmi. Tím se podle architektů podpořil „klidný dialog“ mezi minulostí a současností bytu. Snaha o dekonstrukci původní stavby by prý byla do krajnosti rušivá, a narušila by původní charakter místa. Co tedy ponechat? Především přední a zadní cihlové stěny, které byly očištěny a zakonzervovány v původní surové podobě bez omítky.
Podobně pak dopadly i výrazné dřevěné nosníky a krov. Prakticky celý její vnitřní povrch byl vyčištěn, opraven a obnoven v původním rozsahu. Stropní linka přitom byla vytažena vzhůru s pomocí sádrových obkladů. Původní dřevěná konstrukce se pak stala i prostorovým mezníkem, který odlišuje zázemí ložnic od zbytku loftu. Stejné dřevo jako u střechy bylo využito i při konstrukci zábradlí.
Foto: AMBAU TALLER D’ARQUITECTES
Zvláštní pozornost věnovali architekti uchování historických kousků. Například starého dřevěného okna (vedoucího na terasu), nebo světlého příborníku, který teď po úpravě slouží jako šatní skříň a botník. V kontrastu s ním pak stojí sama moderní kuchyňská linka, zpracovaná v šedé barvě. Vztah mezi novým a starým tu zjemňuje textura stěny, která vytváří pozvolnější přechod.
Atmosféra je na prvním místě
Architekti také vnímají otevřenou místnost jako víceúčelový prostor. Majitel domu si za dveřmi může odložit své jízdní kolo, a teprve pak se sune do formálnějších prostor bytu. „Vycházeli jsme se zadání a přání klienta, který zdůrazňoval nutnost odděleného prostoru na spánek a relaxaci, a zachování terasy. V tomto kontextu pak došlo k rozčlenění spojitého prostoru. Jeho jedinou skutečně oddělenou částí je koupelna,“ píší ve zprávě architekti.
Úprava, která odstranila stěny, dala bytu novou perspektivní hodnotu. Je místem, kde se může odehrávat každá část života jeho obyvatele, a nenárokuje si specifický účel. A co ještě architekti prozradili? „Zásadním rysem této rekonstrukce bylo řešení toho, co ve výběru zůstane zachováno, a co bude muset jít stranou. Bylo pro nás velmi významné, že se nám podařilo zachovat řadu původních konstrukčních prvků, které dokreslují vnitřní atmosféru.“
Foto: AMBAU TALLER D’ARQUITECTES
Ambau Taller d’Arquitectes
Studio postupně vznikalo z předchozí praxe studia FLY.ARQ, kdy se v roce 2009 Sergio Fernández, Carlos Luengo a María José Yañez rozhodli založit vlastní praxi. Postupně k nim přibyla ještě designérka Teresa Estellés (2012), a odborník na design interiérů Ignacio Fernández (2015). Od tohoto roku se studio považuje po profesní stránce „za kompletní a vyvážené“. Do spektra rodáku z Valencie spadají zakázky malého rozsahu, především pak projekty výstavby a rekonstrukcí rezidenčních staveb. V jejich portfoliu bychom narazili na několik komerčních staveb či návrhů veřejných prostranství, ale sami architekti připouští, že jejich těžiště je „v bytech“. Jejich práci charakterizuje vztah „všedního života a designu“ a vytváření prostorů s osobitou atmosférou. Preferují spíše minimalistická řešení, kdy složitost a luxus nahrazují zapracováním ušlechtilých materiálů, dřeva či přírodního kamene.
Údaje o projektu
Název projektu: | Loft en el Cabañal |
Typ projektu: | Rekonstrukce, loftové bydlení |
Architektonické studio: | AMBAU TALLER D’ARQUITECTES |
Lokalizace: | Camí del Cabanyal, València, Valencia, Španělsko |
Vedoucí projektu: | Carlos Luengo a María José Yañez |
Projektový tým: | Sergio Fernández, Ignacio Fernández, Teresa Estellés |
Řemeslné práce: | Tres, Roca |
Tesařské práce: | Ebanistería Emilio Valdés Escribano |
Dodavatel stavby: | Pamesa |
Klient: | soukromá osoba |
Zahájení projektové a stavební činnosti: | 2015 |
Rok dokončení (finalizace): | 2016 |
Využitelná plocha podlaží: | 73 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek