Na pondělní ráno 12. května roku 2008 v Číně nezapomenou. Tehdy totiž čínskou provincii S´-čchuan zasáhlo nebývale silné zemětřesení, které dosáhlo 7,8 až 8,0 stupňů Richterovy škály. Výsledkem bylo 60 000 mrtvých v sutinách, a pět milionů lidí bez přístřeší. V oblasti se v důsledku otřesů sesunulo 80 % staveb. Katastrofě dodala na ničivosti jednak nebývale dlouhá délka otřesů (2-3 minuty), a také velmi chatrný stav výstavby v regionu. Jak prokázalo následné vyšetřování, po kterém doslova padaly hlavy, velká část státem zřízených budov byla vybudována z „šizeného“ betonu a nekvalitních stavebních materiálů. Soudní procesy, stejně jako přislíbená pomoc na obnovu, však byla jen pramalou útěchou přeživším. Ztráty lidských životů a škody na majetku byly totiž jen malou částí velkého obrazu zkázy. Už před ničivým zemětřesením byl totiž S´-čchuan příkladem dokonalé likvidace životního prostředí, a mnoho místních považovalo otřesy za výraznou odpověď přírody.
Kdy odborníci dostanou slovo?
S´-čchuan vybudoval svůj význam na zemědělství, které je v Číně velmi intenzivní. Od masivní aplikace hnojiv po postřiky, které činí vodu toxickou a půdu paradoxně nakonec zbavenou života a neúrodnou. A také do krajnosti nestabilní. To se ostatně ukázalo v roce 2011, kdy se dříve zničenými a pracně rekonstruovanými oblastmi znovu přehnala katastrofa. Tentokrát v podobě dešťů a záplav, které způsobily výrazné sesuvy půdy. Plný zásah dostala i vesnička Jintai, která prakticky zmizela z mapy. Bylo jasné, že změna nastavených trendů musí být celosystémová. A že k tomu, jak by měla v budoucnu vypadat města a vesnice v S´-čchuanu by měli začít promlouvat odborníci, a ne jen vládní úředníci. A tak do projektů obnovy a rekonstrukce devastovaného území konečně mohli zasáhnout i experti. Konkrétně pak John Lin a Joshua Bolchover z Hongkongské univerzity, kteří reprezentují organizaci RUF (Rural Urban Framework), zacílenou na „obnovu venkova“. A práce, kterou odvedli na vesničce Jintai, je lekcí S´-čchuanu a celé Číně.
Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)
Sesuvy půdy, záplavy a zemětřesení
Bolchover a Lin jsou architekti, kteří se ale nebojí přesahu do ostatních sfér lidského bádání. Bylo jim jasné, že problémem znovuobnovení Jintai není jen výstavba „nových a lepších domů“. Zásadním limitem je tu devastované životní prostředí, které znemožňuje fungování zemědělství. To je současně hlavní obživou místních, a přitom i hlavní příčinou jejich problémů. Plán rekonstrukce Jintai se tak změnil a rozrostl do celé řady provázaných úkolů, spojených pod hlavičkou praktické architektury. Znečištěná voda, neúrodná půda, přemíra odpadů, vykořenění obyvatel zdevastovaného území. A samozřejmě, požadavek na to, aby zástavba reagovala na riziko povodní, sesuvů půdy a zemětřesení. Ne pasivně, jen z hlediska strukturální odolnosti, ale proaktivně, snižováním pravděpodobnosti jejich vzniku. U zemětřesení to pravda asi tak snadné není, ale stavět tak, aby vybudované objekty nepodporovaly půdní erozi a bránily jí, to už je jiná.
Architektura přináší odpovědi
Oba autoři projektu říkají: „Proč by něco, co vzniká znovu, nemělo být lepší, než to, co tomu předcházelo?“ Celý svět bádá nad soběstačností, udržitelností, prvky ekologické stability, energetickou efektivitou a zelenou architekturou. „Proč se neinspirovat, a nepokusit se emulovat tyto jednotlivé části právě v Jintai?“ Do práce se tak postupně zapojili další odborníci. Crystal Kwan zajistila návrh vesnických domů, Liu Chang se postaral o tvorbu komunitního centra, a Yucong Zhang zajistil, aby zastavěná plocha vesnice odpovídala jevům v okolní krajině. O stabilizaci území zelení se zase postarala Dorothy Tang. Rekonstrukce Jintai Village se tak stávala velmi komplexní záležitostí. A s tím pochopitelně také narůstal rozpočet. Překvapivě, o jeho hrazení ale neměla centrální vláda v Pekingu zájem. Na rekonstrukci přece jen už přispěla po zemětřesení v roce 2008, ne? Angažovaní Bolchover a Lin, architekti, kteří jen zřídka shání na projekty vlastní peníze, se přesto formou nejrůznějších sponzorských darů a práci neziskovek cíle dobrali. Od roku 2012 se podařilo RUF sehnat na Jintai 2,3 milionů čínských jüanů, a regionální správa nakonec dorovnala na 9,2 milionů. Peněz ale rozhodně litovat nemusí.
Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)
Jintai jde příkladem
Jintai se totiž stala „modelovou“ vesnicí, která má nyní oficiálně sloužit jako příklad dalších podobných komplexních rekonstrukcí zničených sídel v celé Číně. Proč? Jak stojí v tiskovém prohlášení RUF: „Projekt demonstruje sociálně a environmentálně udržitelný prototyp zástavby odolné vůči zemětřesením. Vystaveno bylo celkem 26 domů a komunitní centrum. Nové domy jsou postaveny z lokálně dostupných materiálů, disponují zelenými střechami, podporují místní zemědělskou a hospodářskou produkci. Mezi výrazné rysy patří i lokální produkce bioplynu, která pokrývá energetickou spotřebu sídla. Projekt nabízí životaschopnou a slibnou alternativu, která vychází z porozumění limitů tradičního venkovského bydlení a moderní sériové výstavby obydlí.“ Zázrak znovuzrozené vesnice Jintai se přenáší do celého regionu. V současnosti už byly zahájeny práce ve vesnicích Yongxin, Lingzidi, Taiping, Tongjiang, Angdong, Qinmo, Lukzuk, Mulan a Shijia.
Stavět na pevných základech
„Jedním z dosavadních trendů „záchranné“ či rekonstrukční výstavby v zemi byla absence jakéhokoliv porozumění potřebám místních obyvatel,“ prozrazují autoři. Přišli jste o dům, ve kterém vaše rodina žila po generace? Vláda se vám postará o byt v panelovém domě. Je to sice střecha nad hlavou, ale není to nic, na co byste byli zvyklí a co by vás dál motivovalo v zachování kontaktu s předchozím životem. Architekti museli v tomto případě dospět k určitému kompromisu. Ten vycházel z topologie terénu, a vytýčení bezpečných parcel pro výstavbu. Tím se ale prostor pro vlastní realizaci omezil jen asi na 4000 metrů čtverečních. Vybudovaných šestadvacet domů tedy hostí více rodin než jednu, ale v takovém uspořádání, že není nahuštění osob extrémní a jejich soukromí a kvalita bydlení je zachováno. Z hlediska designu pak vypozorujeme čtyři modelové typy stavěných domů, které se navzájem liší svou velikostí, funkcí nebo provedením střechy.
Zdroj: Rural Urban Framework (RUF)
Do Jintai se vrátil život
Vertikální nádvoří umožňují prostup čerstvého vzduchu a zajišťují ventilaci interiérů, a současně podporují funkci stok a povrchové kanalizace pro sběr nezávadné dešťové vody. Chovaná drůbež a dobytek slouží mimo jiné k provozu kolektivní bioplynové stanice, a tekutý odpad je přečišťován v kořenové čističce odpadních vod. Jintai už není znečišťovatelem přírody, ale snaží se ji chránit. Ozeleněné střechy zajišťují produkci ovoce a zelenin na toxickými látkami nekontaminované půdě, organický odpad je zpracováván na kompost a hnojivo. Otevřené prostory v přízemí domů se stávají „tržnicemi a obchody“, a také místem lidských setkání. Je zachován životní styl vesnice, byť je provedení sídla moderní. „Rekonstruovaná Jintai zůstává autentická ve všech aspektech, a přesto je nová, lepší.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | Jintai Village Reconstruction |
| Typ projektu: | komplexní rekonstrukce, masterplanning |
| Architektonické studio: | RUF (Rural Urban Framework), Univerzita v Hongkongu |
| Lokalizace: | Jintai, provincie S´-čchuan, Čína |
| Vedoucí projektu: | John Lin a Joshua Bolchover |
| Krajinotvorba: | Dorothy Tang |
| Architektura – obytné domy: | Crystal Kwan |
| Architektura – komunitní centrum: | Liu Chang |
| Krajinné návrhy, zeleň: | Yucong Zhang |
| Projektový tým: | Ashley Hinchcliffe, Huang Zhiyun, Ip Sin Ying, Eva Herunter |
| Stavba: | 26 vícepodlažních obytných domů 4 typů |
| Zahájení projektové a stavební činnosti: | 2011 |
| Rok dokončení (finalizace): | 2012 (komunitní centrum 2014) |
| Zastavěná plocha: | 4000 m2 |
| Využitelná plocha: | 12 800 m2 |
| Hlavní sponzor výstavby: | Nan Fung Group |
| Náklady: | cca 600 000$ |
| Cena za 1m2: | 150 $ (1200 jüanů) |
Sdílet / hodnotit tento článek