Novelu podepsali zástupci všech devíti sněmovních stran v čele s Martinem Kolovratníkem (ANO). K signatářům patří také ministr dopravy Dan Ťok (za ANO), který o předloze mluvil již dřív. "Obecným cílem navrhované právní úpravy je zefektivnění procesu povolovacího řízení k nejvýznamnějším stavbám dopravní infrastruktury se současným zachováním adekvátní možnosti obhájit své zájmy všem dotčeným subjektům," napsali předkladatelé v důvodové zprávě.
Novinky se mají podle novely vztahovat na 17 dálnic a na dvě silnice první třídy, které na dálniční tahy navazují. Měly by se týkat také 15 železničních tratí, železničních uzlů v Praze, Brně a v Ostravě a čtyř plánovaných vysokorychlostních tratí.
O rozhodnutí o předběžné držbě pozemku by mohl investor požádat podle novely při vyvlastňovacím řízení, aby na něm mohl rychle zahájit stavební práce. Investor by tedy už musel mít pravomocné stavební povolení. Vlastník pozemku by mohl nechat verdikt o předběžné držbě soudně přezkoumat ve zkrácených lhůtách. Předkladatelé tvrdí, že nový institut nezjednodušuje podmínky vyvlastnění.
Ohledně přípravných prací předloha předkládá, že na pozemcích, na nichž mají plánované stavby vést, bude moci investor po předchozím oznámení vlastníkům nebo uživatelům provádět zejména měření a průzkumy půdy a podzemních vod. Investor pak bude muset pozemky uvést do původního stavu, vlastníci a uživatelé budou mít nárok na náhradu případných škod.
Nejnižší možnou náhradu za věcné břemeno novela zvyšuje z nynějšího 1000 korun na 10 000 korun. Nově by investor nemusel nechat zpracovat znalecký posudek, pokud by vlastník pozemku s částkou souhlasil. Pro provedení přeložek technických sítí nutných pro následnou výstavbu dopravních staveb by zákon určil nejvýše osmnáctiměsíční lhůtu.
Územní řízení pro dopravní stavby by podle novely vedly stavební úřady v sídlech kraje. Výjimkou by byly Středočeský kraj a Praha. Ve středních Čechách by krajských úřad volil mezi Kladnem, Benešovem a Mladou Boleslaví, v Praze by úřad určil magistrát. Pokud by dopravní stavba byla na území více krajů, příslušný stavební úřad by určovalo ministerstvo pro místní rozvoj.
Předlohu nejprve posoudí kabinet. Rozhodnou o ní zákonodárci. Poslanecké návrhy se zpravidla mohou dostat do schvalovacího procesu dřív než vládní předlohy, které musí podstoupit připomínkové řízení.
Sdílet / hodnotit tento článek