Odrazem celosvětového trendu vývoje směrem k šetrnému stavebnictví je to, že mezi 11 kategoriemi má již několik let své nezastupitelné místo i kategorie „Nejlepší inovativní zelená budova“. Tou se letos stal multifunkční komplex Marina One v Singapuru. Nejen vítěze, ale i další tři finalisty komentuje a pohled z tuzemského trhu přidává Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy.
„Stejně jako vloni se čtyři finalisté rekrutovali z širokého spektra staveb, což svědčí o tom, že šetrné stavebnictví se stává globálním, doslova celosvětovým trendem. Do finále totiž letos postoupily nejen budovy z vyspělých zemí Evropy, ale také z Asie,“ uvádí Simona Kalvoda.
Nejlepší zelená budova světa 2018: Multifunkční projekt - bydlení, práce, nákupy i volný čas
Marina One (Singapur)
Marina One je příkladem, že i v megapolích v tropických oblastech, čelících klimatickým změnám a vysokému nárůstu populace, může vzniknout doslova „zelené město“. Multifunkční projekt o ploše více než 400 000 m2 z dílny světově proslulého německého architekta Christopha Ingenhovena ve spolupráci s britským zahradním ateliérem Gustafson Porter + Bowman zahrnuje byty, obchody i kanceláře. Architekti vycházeli z toho, že v hustě osídlených městských aglomeracích nelze stavět jiné, než výškové budovy (v případě Marina One jsou čtyři).
Ty jsou však pouze rámcem pro „zelené srdce“ projektu jako jeho klíčovou součást: vnitřní park je reminiscencí na londýnský Hyde Park a díky interakci mezi geometrií budov a zelenými plochami usnadňuje přirozené větrání a v oblasti vytváří příjemné mikroklima. Vznikla tak největší veřejná zelená plocha v celé centrální finanční obchodní čtvrti Marina Bay na břehu moře. Zeleň se rozprostírá přes několik vertikálních úrovní, takže její využitelná plocha dosahuje dokonce 125 % velikosti původního pozemku. Projekt získal precertifikaci LEED Platinum a certifikaci BCA Green Mark Platinum a stal se příkladem pro další udržitelné multifunkční stavby na celém asijském kontinentu.
Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, komentuje: „Přestože jde o projekt z pro nás exotické země, může být pro Českou republiku velkou inspirací zejména kvůli svému rozsahu a globálnímu udržitelnému přístupu ve všech svých aspektech. Řadu z nich už využívají i zelené projekty u nás (např. efektivní využívání dešťové vody, optimální orientace budov do světových stran tak, aby co nejlépe dokázaly využívat teplo ze slunce), ale zatím se stále jedná o jednotlivé budovy, i když napříč celým spektrem stavebnictví – od bytových domů až po kanceláře. Podle legislativy EU v rámci směrnice EPBD II se budou v Česku od roku 2020 stavět všechny nové budovy s tzv. „nulovou spotřebou energie“. V tuzemsku již působí řada osvícených developerů (např. AFI Europe, Sekyra Group, Skanska), kteří se v blízké budoucnosti chystají revitalizovat celá velká metropolitní území, zejména typu brownfields. Právě ti mohou své velké projekty pojmout z hlediska udržitelnosti opravdu globálně – a právě pro ně mohou stavby typu Marina One být příkladem.“
Finalista MIPIM Awards v kategorii Nejlepší zelená budova světa 2017: Kancelářská budova
Bankovní centrum BGL BNP Paribas (Kirchberg, Lucembursko)
Centrum, v němž pracuje 3 000 lidí, vzniklo na místě původní zahrady banky BGL BNP Paribas s cílem soustředit všechny bankovní aktivity do jednoho kampusu. Na projektu je výjimečný především respekt k původní zeleni, jež měla pozitivní vliv na biodiverzitu v celé oblasti: po ukončení výstavby nového centra bylo z dřívější zahrady přesazeno 55 % její vegetace, která se nově uplatnila mj. na střechách či u vodních ploch.
Bankovní centrum BGL BNP Paribas (Kirchberg, Lucembursko)
Finalista MIPIM Awards v kategorii Nejlepší zelená budova světa 2017: Kancelářská budova
ONGC Pandit Deendayal Upadhyaya Urja Bhawan (Nové Dillí, Indie)
Korporátní sídlo největšího indického producenta ropy a zemního plynu získalo certifikaci LEED Platinum. Zároveň bylo v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) certifikováno jako tzv. Clean Development Mechanism (CDM) projekt[1]. Budova snižuje emise uhlíku o 5 944 tun za rok. Díky udržitelným řešením spotřebovává v porovnání s běžnými komerčními budovami v Indii pouze polovinu energie a na hlavu také o 36 % vody méně.
ONGC Pandit Deendayal Upadhyaya Urja Bhawan (Nové Dillí, Indie)
Finalista MIPIM Awards v kategorii Nejlepší zelená budova světa 2017: Komplex kanceláří a obchodů
Season (Paříž, Francie)
Novostavba nad železniční tratí v 17. pařížském obvodu metropolitní rozvojové zóny Clichy Batignolles s průmyslovou minulostí zahrnuje 20 000 m2 kanceláří a 1 130 m2 plochy pro obchody. Její součástí jsou také zelené terasy. Mezi úsporná řešení patří mj. to, že komplex je chlazen pomoci tepelné kapacity betonové desky podlahy, a proto nevyžaduje aktivní systém chlazení. Fotovoltaická instalace, integrovaná do šikmých střech, vyrobí každoročně 248 MWh elektrické energie.
„Právě v segmentu kancelářských budov se v Česku trend šetrného stavebnictví projevuje nejvíce. Sami nájemci budov (zejména velké nadnárodní společnosti, které mají ohleduplný přístup k životnímu prostředí jako součást své korporátní kultury) by už do jiné než šetrné budovy ani nešli. A developeři v tomto segmentu již staví v České republice kvalitou srovnatelné objekty, jako jsou tito tři finalisté MIPIM Awards. Bankovní centrum BGL BNP Paribas, korporátní sídlo ONCG i komplex Season nezapomínají na zdravé vnitřní prostředí ani na prostory pro relaxaci zaměstnanců – obojí je klíčem k jejich zdraví, produktivitě a duševní pohodě. Stejně je tomu už i u nás – do soutěže CBRE Zasedačka roku se letos přihlásilo rekordních 94 firem napříč celou Českou republikou. A v kategorii Zdravá kancelář, jejímž garantem a hodnotitelem je Česká rada pro šetrné budovy a která se zaměřuje na zdravé vnitřní prostředí, soutěžilo 18 společností. I to je důkazem, že se udržitelné výstavbě administrativních budov v Česku daří a že by ty nejlepší z nich mohli jejich autoři příští rok do soutěže MIPIM Awards přihlásit,“ komentuje Simona Kalvoda
[1] Účelem této certifikace je podporovat udržitelný development v rozvojových zemích.
Sdílet / hodnotit tento článek