REKLAMA
Hledat
Nový stavební zákon
estav.tvnový videoportál
Všechna témata

Rodinný dům klasického střihu v harmonii s okolím využívá řemeslného umu předků

Korejský rodinný dům pro tři obyvatele vychází z přesných dispozic dříve tradičního venkovského obydlí Hanok. Z historické předlohy si bere to nejlepší, a s využitím současných materiálů emuluje prvky udržitelnosti a soběstačnosti. Vzhledem k mimořádnosti lokality, na které se nachází, tento nový rodinný dům krásně ladí se svým okolím.

Projekt rodinného domu Ha-dong, který byl v roce 2016 realizován v jihokorejském Juck-e-jae, je bezpochyby zvláštní. O jeho propozicích rozhodovaly vnější faktory: umístění stavby v těsném sousedství fenomenální třešňové aleje Simni; tak přání nejstarší obyvatelky domu, důchodkyně žijící se svou šedesátiletou dcerou (a jejím manželem). Společně se rozhodli pro pokojné a klidné stáří na venkově, v duchu místních tradic. Dům nepopírá romantiku starých časů, ale reflektuje i to, že jeho obyvatelé disponují sníženou mobilitou a vyžadují více pohodlí. Ha-dong tedy kopíruje z historických prvků ty funkční, a přenáší je do nového prostředí moderního (ale velmi stylového) obydlí.

S horou v zádech a řekou na zápraží

První hanok vyrostl v Jižní Koreji někdy během 14. století, v průběhu vlády dynastie Čoson. Tehdy se mu ale tak neříkalo, byl to prostě jen obyčejný venkovský dům. Termín Hanok se vlastně v hovorové řeči prosadil až v roce 1907, kdy byl poprvé použit v souvislosti s konkrétním pojmenováním malebných mimo-městských rodinných sídel v kraji Jeong-dongroad. V původním smyslu slova se jednalo o rodinný dům, zbudovaný v úplné harmonii se svým okolím. A to v tak hlubokém splynutí, že pravý Hanok vždy stál „s horou v zádech a s řekou na zápraží“. Poetický popis spíše trefně odrážel orientaci takového domu ke světovým stranám (a hory si v Koreji drží spíše sever, zatímco řeky tečou na jih).

Pochopitelně, že tento popis neodráží regionální variabilitu, ne všude stojí hory a tečou řeky tak, jak by si lidé přáli. V severnějších oblastech, kde vládne chladnější počasí, je hanok stavěn do čtverce s uzavřeným dvorkem uprostřed (aby držel teplo), zatímco na teplejším jihu nabývá otevřeného tvaru písmene L. Až do sedmdesátých let minulého století byl hanok  asi tou nejtypičtější obytnou stavbou vesnice, než jej začaly nahrazovat ekonomičtější a rychle stavěné řadovky, a z trhu vytlačovat cenově dostupnější apartmánové bydlení. V průběhu následujících dvou generací se stal z funkčního hlediska archaismem, který ale v sobě stále nese silný potenciál.

Rodinný dům klasického střihu v harmonii s okolím využívá řemeslného umu předků Zdroj: Youngchae Park

Klimatizace a vytápění minulých staletí

Je v tom kus tradice i romantiky starých časů. Podobně, jako se u nás vzpomíná na pohádkové roubenky a lepenice. Že koncept hanok má co říct i dnes se silně ukazuje s nástupem trendu udržitelného a k přírodě šetrného bydlení. Z okolní přírody totiž doslova vyrůstá, a je to vidět zvenčí i uvnitř. Jaké jsou hlavní environmentální rysy domu hanok? Propracovaný systém přirozené ventilace, která počítá s chlazením interiéru v létě a vyhříváním domu v zimě. Když přijde tuhá zima, aktivují obyvatelé domu ondol, podlahové vytápění obytných částí. Ty jsou vymezeny centrální částí objektu, vyložené kamennou podezdívkou s kouřovodem, a kamennými dlaždicemi.

Na tento rozvod prostorově navazuje paralelní systém daecheong, tedy „chlazení“ silnou dřevěnou podlahou, situovanou po obvodu profilu domu (a pronikající do něj v místě vstupu do domu). Architekti se, stejně jako historikové, shodují na tom, že tyto „primitivní prvky“ jsou velmi funkční a proto se často objevují i v moderních domech.  A podobné je to i s daedulbo, tedy nezapevněnými patkami podpírajícími podlahu v rozích místností. Význam takové struktury? Opora domu, a také vysoce funkční ochrana domu v případě zemětřesení. Patky totiž vytváří předěl mezi dvěma prostředími, a ničivou silu otřesu tlumí a plošně rozvádí. Hanok se tak chvěje, ale nebortí.

Rodinný dům klasického střihu v harmonii s okolím využívá řemeslného umu předků Zdroj: Youngchae Park

Inspirace běžným životem

Za šest století své existence se koncept bydlení Hanok obohatil o spoustu užitečných detailů. V období japonské nadvlády, na které Korejci jen neradi vzpomínají, se k tradiční střeše z pálených tašek giwa přidal prvek cheoma. Tedy zdobné obloukové rozšíření, typické spíše pro japonské ostrovy.  Význam? Správně situovaná cheoma dokáže přirozeně zastiňovat interiér, a bránit jeho přehřívání. A v zimě vytváří sněhový převis, který umožňuje obyvatelům z domu nevstupovat přímo do závěje. Dispozice interiéru jsou spíše volné, a je možné je pohotově upravovat podle aktuální situace: od toho jsou tu paravány, vyrobené z papíru hanji (s impregnací z fazolového a lněného oleje).

Ten se využívá (tedy spíše využíval) jako výplň oken a dveří pro letní období: tlumí ostré světlo, stíní, a přitom zajišťuje vzdušnost interiéru. Své místo tu nachází i rohože z rýžové slámy choga. A pokud jde o volbu dalších materiálů, můžeme stavby Hanok považovat za dokonalé splynutí přírodních (a snadno recyklovatelných) materiálů. Kamenná podezdívka pochází z lokálních zdrojů výkopu pod domem, jílovitá hlína využitá jako pojivo a materiál pro cihly a tašky rovněž. Podobné je to i s dřevem. Pokud si dáte tu práci a hanok rozeberete na součástky, díly, které by se časem přirozeně nerozložily, tu prakticky nenajdete.

Rodinný dům klasického střihu v harmonii s okolím využívá řemeslného umu předků Zdroj: Youngchae Park

Zastavte se a obdivujte třešňové květy

A přesně tyto prvky, vystihující prostou dokonalost stavby obytného domku Hanok, aplikuje ve svém projektu jihokorejské studio GAON. Pochopitelně, s jistým respektem k aktuálním potřebám svých obyvatel. Šéfarchitekt, Hanmoe Lee, ostatně sama připouští, že plně emulovat Hanok ve všech jeho rysech by bylo příliš náročné: „Pokročilá stavební technika a vyspělé materiálové technologie dnes tradiční přístup k výstavbě spíše komplikují.“

Silnice Simni, které se přezdívá Cesta třešňových květů, je jednou z nejkrásnějších cest v celé Koreji,“ popisuje situaci v místě stavby Lee. „Vede z tržiště Hadong Hwagae až k chrámu Ssanggye, a na jaře vytváří nepřerušený růžový tunel, vinoucí se úbočím kopců jako had.“ Tuto scenérii, která symbolizuje návrat jara, přijdou ročné shlédnout stovky tisíc lidí. Mimo jarní období je však  Juck-e-jae, kde nyní dům stojí, nadmíru klidným místem. Mimochodem, Juck-e-jae je možné volně přeložit jako „zastav se a obdivuj“. „A žít v tomto domě, zaplaveném na jaře růžovými květy je podobné, jako obývat surrealistický sen.“

Údaje o projektu

Název projektu: Juck-e-jae v Hadong
Typ projektu: rodinný dům podle tradičního lidového konceptu
Architektonické studio: studio_GAON
Lokalizace: Hadong-gun, Jižní Korea
Vedoucí projektu: Hanmoe Lee
Projektový tým: Seongwon Son, Sungpil Lee, Joowon Moon, Eunjoo Roh
Dodavatel stavby: Geum G ang construction
Klient: soukromá osoba
Rok dokončení (finalizace): 2016
Zastavěná plocha: 136,21 m2

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata

Přečtěte si více k tématu Architektura

Foto: Marek Jehlička, Martin Čeněk

Složitý pozemek se skálou dal vzniknout souboru staveb pro bydlení

Obytný soubor v pražské Liboci tvoří tři objekty: rodinná vila investora, bytový dům o čtyřech jednotkách a menší rodinný dům. Cílem bylo minimalistickou formou doplnit vesnickou strukturu a reagovat na specifický pozemek se skálou. Výsledek rozhodně není nezajímavý.

REKLAMA