Deset apartmánů eko-hotelu, které povětšinou stojí na břehu či přímo na hladině jihofrancouzského jezera. Jednoduché, ale kouzelné, dokládající, že návrat k přírodní architektuře nemusí nutně znamenat uplatnění zásad tvůrčího primitivismu.
Marco Lavit Nicora, šéfarchitekt francouzského studia Atelier LAVIT, dokázal nedaleko Avingonu vytvořit mimořádný projekt. Spíše než jednoduchý jej lze popsat přívlastkem nekomplikovaný. Příroda v něm hraje hlavní roli, a zůstává vlastně jediným protagonistou i tvůrcem celé scény. A o nic jiného architektovi v tomto případě nešlo: jen zprostředkovat v maximální míře okamžitý prožitek atraktivního místa. Přestože na místě přírodní rezervace budoval hotel.
Ubytování na hladině jezera připomíná nenápadná hnízda v rákosí Foto: Marco Lavit Nicora
Stavba v rezervaci?
Poslední věta si pochopitelně zaslouží trochu rozvést. Vybrané území, jezero Châteauneuf-du-Pape (Lac de la Lionne), skutečně podléhalo režimu ochrany přírody. Ale hlavním předmětem ochrany tu byla rybí společenstva, žijící pod hladinou. Nicora se tedy musel snažit konat tak, aby jeho dílo nenarušilo rybí biotop a charakter břehů, ale po patřičném povolení (které zajišťoval klient) se stavba mohla plně realizovat v ochranném pásmu. Zájmu ochrany přírody se totiž nedotýká a nekoliduje s nimi.
Projekt, který nezanechává stopy
Navíc způsob, jakým byl projekt podán (jedná se o sérii deseti oddělených objektů, které jsou zbudovány na pylonech a pontonech) a jejich prefabrikovaná povaha (přírodní materiál umožňující případnou bezodkladnou demontáž), nezatěžoval a přitažlivou formou zhodnocoval území přírodní rezervace. Svým způsobem je tak realizace GCP Wood Cabins Hotel splněným snem: ekologové vítají návrat lidí do přírody, její zachování a nenarušování. A ekonomové vítají komerční zhodnocení potenciálu lokality. Nutno dodat, že se jedná o velmi vzácnou, skoro až unikátní shodu.
Ubytování na hladině jezera připomíná nenápadná hnízda v rákosí Foto: Marco Lavit Nicora
Symbióza s přírodou
Nicora „nestaví v přírodě“ poprvé. Poměrně nedávno oběhly světová média jeho stromové domky a útulny zbudované ve větvích. U Avignonu byla jeho práce o něco náročnější. Nešlo jen o jednorázovou instalaci, ale plně funkční a trvalé stavení. Projekt se také dotýkal plochy okolo 3000 metrů čtverečních (byť „zastavěná“ činí dohromady jen 300). „Stavět na jezeře obklopeném malebnými jihofrancouzskými vinicemi je výzva,“ říká architekt. „Kouzelné a nedotčené místo, trochu podobné středomořským maquis, mě nutilo zachovat absolutní symbiózu s existující krajinou.“
Hnízda v rákosí
To, že lokalita je chráněnou přírodní památkou, mělo značný vliv na možnosti stavby. Žádný usnadněný přístup k vodě, ale mnohametrová džungle rákosin oddělující suchozemské a vodní prostředí. A povětšinou právě do tohoto pásma, tak aby se výhledy z apartmánů nepřekrývaly, svůj projekt zasadil. Vnitřní direktivou architekta bylo nezasahovat a neupravovat přírodu, ale snažit se do ní organicky vnést něco nového. Což se mu víceméně povedlo. Objekty GCP Wood Cabins Hotel přináší prostranství jezera vertikální rozměr, a příhodně jej doplňují.
Ubytování na hladině jezera připomíná nenápadná hnízda v rákosí Foto: Marco Lavit Nicora
Skládačka, která nezatíží krajinu
Desítka apartmánů je zbudována z prefabrikovaných dřevěných profilů, doplněných o dřevěné fasády. Teprve za touto vnější schránkou se nachází nosná konstrukce z hliníkových rámů, patrných navenek jen v místech oken a posuvných dveří. V interiéru opět dominuje dřevo v obložení všech stěn. Jednotlivé objekty, které Nicora trochu pejorativně nazývá pro svou jednoduchost „obydlími troglodytů“ byly nejprve vytvořeny a očíslovány v tesařské dílně, a teprve po zkušebním sestavení (a rozebrání) byly přesunuty na současnou pozici. Jejich sestavení si vyžádalo tři měsíce času, ale daný režim výstavby prý výrazně snížil náklady realizace a také dopad na krajinu.
Soukromí a intimita
Rošty z opracovaného dřeva vytváří na jednotlivých apartmánech hotelu příhodně zastíněná a krytá místa. „Je to podobné, jako snažit se prohlédnout stěnu rákosin,“ říká Nicora. „Ani ta není pevná, jednolitá, ale svým překryvem vytváří dojem masy.“ Dřevěné lamely pokrývají terasy apartmánů v různém odstupu. Tam, kde je zapotřebí stín nebo více soukromí, jsou stavěny nahusto. Jinde se rozvolňují, a rámují výhled na vodní hladinu. Základna terasy se u jednotlivých apartmánů liší tvarem, od oválu, přes kruh po čtyřúhelník. Dřevěné lávky, posazené nad terén, vedou na všechny.
Ubytování na hladině jezera připomíná nenápadná hnízda v rákosí Foto: Marco Lavit Nicora
Z hlediska členění vnitřních prostor jsou apartmány totožné, liší se jen dispozičně. Každý je vybaven prostornou dvoulůžkovou ložnicí, malou kuchyňkou, toaletou a předsazenou vnější vanou, která současně slouží jako vířivka. Při koupání vás ale nikdo nezahlédne. „Prožitek z tohoto místa se mění s každou hodinou dne, v různém světle, slunci i v průběhu ročních období,“ říká Nicora. „Stíny se sunou po podlaze, scenérie je nasvícená měsícem, a hvězdy ozařují vodní hladinu. Je to krásné místo.“
Údaje o projektu
Název projektu: | GCP Wood Cabins Hotel |
Typ projektu: | projekt apartmánů eko-hotelu |
Architektonické studio: | Atelier LAVIT |
Lokalizace: | Lac de la Lionne, 84700 Sorgues, Francie |
Vedoucí projektu: | Marco Lavit Nicora |
Dodavatel stavby: | Nid Perche |
Konstrukce: | Reynaers Aluminium |
Klient: | Cabanes des Grands Cépages |
Rok dokončení (finalizace): | 2017 |
Zastavěná plocha: | 300 m2/3000 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek