Za poslední tři měsíce zaznamenala téměř čtyřmilionová Jokohama, hlavní město japonské prefektury Kanagawa, přes 400 otřesů slabších než čtyři stupně Richterovy škály. Silnějších bylo za tutéž dobu patnáct. Pokud žijete v tektonicky činné oblasti, musíte si na podobné události doprovázené drobnými otřesy zvyknout. Tato pro nás poněkud nevšední součást všední reality Japonska má celou řadu dopadů na stavební praxi, architekturu i kulturu bydlení. Některé, jako například výstavbu speciálních odpružených základů nebo užití flexibilních stavebních materiálů, si jistě dokážeme představit. Některé obyvatele z Jokohamy, uvyklé na chvění a otřesy, však trápí dočista jiná věc. Ve svých domech prakticky nemohou mít police s knihami. Banalita? Pro excentrického milovníka knih je taková věc zásadní problém.
Aby vám to nespadlo na hlavu
Nikdo pochopitelně obyvatelům Jokohamy nebrání, aby police své knihovny zarovnali až ke stropu. Ale pokud vám je častěji než padesátkrát za měsíc přeskládá nebo poshazují otřesy země? To činí úklid trochu stereotypním a upřímnou lásku ke knihám komplikovanou. A přesně takový nadšený čtenář, znechucený věčně padajícími knihami, se také stal klientem studia Shinsuke Fujii Architects. Cítil niternou potřebu, aby v jeho budoucím malém domě měla krásná literatura své nezastupitelné místo. Ale nechtěl, aby při pravidelných leč neočekávaných událostech došly knihy, potažmo on sám, k úhoně. Šéfarchitekt studia, Shinsuke Fujii, tedy přistoupil k projektu výstavby uvážlivě. Nestává se zrovna často, že by kus nábytku v interiéru diktoval vzhled celého projektu, ale Bookshelf House se prostě vymyká standardům.
Projekt domu podřízený knihovně
S ohledem na přání klienta pojal Fujii návrh obytného domu jako „útočiště knih“, a knihovna se stala ústředním prvkem celé stavby. Stavební parcela o skromných rozměrech 105,67 metrů čtverečních (v metropoli formátu Jokohamy skutečně nemají místo nazbyt) se tak v roce 2014 proměnila na podsklepený dvoupatrový dům, s celkovou výměrou obytné plochy 86 metrů čtverečních. Žijí tu dva lidé, majitel domu se svou přítelkyní, a dnes kolem 5000 nejrůznějších svazků knih. Jen pro doplnění, v přiložené galerii fotek jsou zařazeny snímky s velice obyčejnými knihami, povětšinou katalogy reklamních společností. To, jaké kousky má skutečně majitel Bookshelf house opravdu doma z důvodu ochrany svého majetku zveřejnit nechtěl. Ale nejspíš stojí za to, aby jejich ochraně podřídil vzhled celého obydlí.
Malý krásný dům
V plánu domu přitom po formální stránce nechybí nic, co bychom od normálního obydlí čekali. V úrovni přízemí je situována garáž a technická místnost, zatímco vstup do obytné části je na úrovni prvního patra. Dovnitř se dostanete po stupních vnějšího schodiště. Podobně jsou vedeny všechny v sousedství, tím se Bookshelf House nevymyká. Cestu k originalitě a nepřehlédnutelnosti si ale razí provedením fasády (v šedočerném kovu s patrnými švy), která je navíc mírně nakloněná ke straně u schodiště. Vstup sám je vedený z boku. Za vstupem vás přivítá široce otevřený prostor, členěný podlážkami do několika mezipater, které jsou ale stále součástí jednoho podlaží. I když tu o různých koutech můžeme hovořit jako o kuchyni, jídelně, „hale“ a šatníku, vzhledem k minimálním prostorovým dispozicím se tyto pojmy spíše překrývají ve spojité místnosti.
Knihovna přes dvě patra
Stranou vstupu pak stojí ložnice, hygienické zázemí koupelny a toalety, a také nenápadné schodiště, vedoucí do druhé patra. To je vymezeno pro obývací pokoj, studovnu, druhou o poznání menší ložnici a ze tří stran uzavřenou balkonovou zahradu, krytou ze tří stran masivem kovové fasády. Podstatné je, že části prvního patra (mezi kuchyní a jídelnou) „chybí“ strop, respektive je tu odstraněna podlážka. Otevřenému prostoru pak vévodí v rozsahu obou pater, podél celé stěny, zmíněná knihovna. Je pojata jako nakloněná rovina, knihy jsou do ní tedy v přihrádkách spíše zasouvány než odkládány. Ale právě tento záklon zajišťuje, že se při otřesech knihy nerozsypou po zemi a nepadají z výšky. Když si chcete podat právě tu knihu z nejvyšší police? Můžete knihovnu využít, díky její masivní konstrukci, jako žebřík.
Využít stěnu znamenalo rozšířit prostor
Bookshelf house je sympatický tím, jak je schopen minimálního prostoru zasadit velké množství funkčně odlišných prostor, a přitom zachovat svébytnou integritu celého prostoru. Hlavní dominantou celého domu je bezpochyby knihovna, která se vine napříč patry a opticky propojuje celé bydlení v jeden organický celek. „Tím, že jsme integrovali diagonálně nakloněnou knihovnu, jsme otevřeli k užívání dosud nevyužitý prostor celé jedné stěny, a výrazně zvýšili úložnou kapacitu celého domu,“ dodává Fujii. „Otevřeli jsme tu nové spojení, kdy se z kusu nábytku stává nedílná součást struktury celého domu.“
Knihovna přitom v domě není jen pro parádu, ale kryje (a je současně jejich součástí) čtyři čtyřmetrové pilíře podepírajících strop. Interiér, kterému dominuje světlé dřevo, je pak příjemným kontrastem vůči černému kovu vnější fasády. Za povšimnutí stojí i „minimalizace“ oken na úrovni prvního patra, které jsou omezeny jen na úzké průhledy. Soukromí si, stejně jako svých knih, majitel Bookshelf house váží.
Údaje o projektu
| Název projektu: | House in Shinyoshida/ Bookshelf House |
| Typ projektu: | Obytný dům |
| Architektonické studio: | Shinsuke Fujii Architects |
| Lokalizace: | Jokohama, Japonsko |
| Vedoucí projektu: | Shinsuke Fujii |
| Dodavatelé materiálu: | Lixil Corporation, Toto, Koizumi |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | 2014 |
| Stavební plocha: | 105,67 m2 |
| Zastavěná plocha: | 59,71 m2 |
| Využitelná plocha podlaží: | 86,16 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek