Yucatanští Punto Arquitectónico jsou trochu nesourodým spolkem profesionálů, který se vyznačuje trochu anarchistickým stylem práce. Je to tým, kde neustále probíhá diskuze o směřování architektury a jejím významu. Jejich výsledky tím ale nijak netrpí, naopak. Díky své dynamické a neklidné povaze jsou schopni vždy pohotově reagovat na absolutně nesourodá zadání projektů. Jednou tak zpracovávají návrh úpravy chudinských slumů ke zkvalitnění života obyvatel, aby na tuto zakázku navázali masivním vědeckým pavilonem, a přitom se bez problémů vyrovnávají s výstavbou luxusních apartmánů.
Mozaika stylů, která dává smysl
Punto Arquitectónico se zatím svou působností omezují na Yucatanský poloostrov, ale zdá se, že jim nic nebrání expandovat do celého Mexika. Že mají osobitý styl a regionální architektuře rozumí, dokládá i jejich aktuální realizace domu z Méridy. Projekt Casa Xólotl je totiž působivou kombinací několika stavebních přístupů k jednomu často řešenému problému. Rekonstrukci historických budov. Základní dilema se tu obvykle omezuje na rozhodnutí, zda staré zbořit a nahradit novým, anebo nějak citlivě zachovat původní charakter. Obě nabízené varianty s sebou nesou jisté problémy: vždy něco ztratíte.
Staré a nové spojila voda
Komplexní rekonstrukce Casa Xólotl je originální v tom, že byť se původní objekt nacházel v historickém centru hlavního yucatanského města, nespadal pod památkovou ochranu. I proto se architekti mohli rozhodnout k netradičnímu kroku, a to vytvoření jakési mozaiky stylů. Co mohlo být zachováno, bylo konzervováno. Části domu, které již byly v havarijním stavu, byly odstraněny. Na starou část plynule navázala moderní, nová. A spojovacím prvkem se tu stala trochu nečekaně voda. Ne obyčejný bazén, ale ve své hrubé podstatě zatopený dvůr historické části domu. Že to zní divoce?
Klidné zálivy v rozbouřeném světě
V případě Casa Xólotl platí, že nestačí vidět ale zažít. Dům se přitom svou čelní stranou, situovanou do klidné boční ulice, netváří jinak extrémně. Tato část totiž patří k ploše 100 metrů čtverečních původní stavby, která byla přibližně ze dvou třetin zachována. Nový přístavek, který je plnohodnotnou součástí domu, rozšířil zastavěnou plochu na 165 metrů čtverečních. Výsledkem je prostorově štědré rozvržení, které se architekti rozhodli zužitkovat pokročilou aplikací děleného plánu. Dům uchopili jako „tři spojité zálivy“, přičemž každá z těchto obytných zátočin má trochu jinou funkci.
Je tu tedy společenská zóna, v další pak kuchyně (ta vytváří pomyslný předěl mezi společenským a soukromým prostorem) a zóna soukromá, s ložnicemi a koupelnami. To vše je pak obklopeno plochou 10x20 metrů dalšího zastavěného prostoru, spojovacích chodeb, částečně zastřešených koridorů, teras. A srdcem domu je pak vodní plocha situovaná do středu celého objektu.
„Hlavní vstup do domu je v pravém rohu první zátoky, a sestává se ze vstupního lobby a vnitřního dvora,“ popisuje Alejandra Molina Gualová. „Nabízí pauzu k nadechnutí mezi divokým mořem města a klidným zázemím domu.“ Mimo jiné se tu také nachází vstup do malé ložnice pro hosty a koupelny s toaletou. Společenské části domu se nachází v druhé zátoce: obývací pokoj, jídelna a kuchyně. Od třetí části ale nejsou odtrženy, napojují se na ni vizuálně i funkčně celou řadou tvarově rozmanitých oken a průhledů.
Tady bude jezero
Třetí zátoka patřila mezi ty části domu, jejichž stav byl skutečně havarijní. Lidem z Punto Arquitectónico bylo už po první prohlídce v terénu jasné, že tady toho moc zachovat nepůjde. Rozhodli se proto sáhnout do celého konceptu materiality stavby, a po vizuální stránce úplně dům proměnit. Z původních místností zachovali pouze holé obvodové zdi, strhli stropy a dělící přepážky. Mohlo by to být obyčejné patio, ale architekti chtěli víc.
Odhalený povrch se rozhodli překrýt předsazeným betonem (který kopíruje profil původních místností), a vytvořili zde vnitřní bazén. Zdi nad vodní hladinou jsou přitom ponechány v původním stavu. Chodby, které se zde nacházely, pak znovu překryli zastřešením, a vytvořili tak jakousi terasu kolem vnitřního bazénu. Na tento odvážný záměr pak navázali přístavbou části obytných pokojů, s hlavní a vedlejší ložnicí a dvěma koupelnami. Ať už se vaše kroky uvnitř ubírají kamkoliv, procházíte tak vždy kolem „zaplavených“ pokojů.
Voda stabilizuje prostor
„Sám nápad s vnitřním bazénem na uměle vytvořeném nádvoří je natolik vizuálně strhující, že si ani neuvědomíte, že přecházíte ze staré části domu do nové,“ doplňuje José Israel Ramírez Segura, spoluautor projektu. A je pravdou, že pokud se budete houpat v hamace nad vodní hladinou, ani vás něco takového nenapadne. Voda navíc velmi pozitivně ovlivňuje vnitřní klima celé Casa Xólotl.
Ostatní pak bylo věcí rutiny: zachování původních povrchů, vybroušení zdí a odhalení původního kamene, oživení mozaiky na podlaze, úprava a moření dřeva. A dlouhá řada stylových bytových doplňků, o které se s chutí postarali designéři spolupracující s Punto Arquitectónico .
„Spousta domů v Yucatánu chová ve svém středu malou oázu nebo zahradu. Tři zátoky Casa Xólotl ale mají uvnitř opravdové jezero.“
Údaje o projektu
| Název projektu: | Casa Xólotl |
| Typ projektu: | rekonstrukce obytného domu, vytvoření letního bytu |
| Architektonické studio: | Punto Arquitectónico |
| Lokalizace: | Montecarlo Norte CP. 97130. Mérida, Yucatán, Mexiko |
| Vedoucí projektu: | Alejandra Molina Gual |
| Projektový tým | José Israel Ramírez Segura, Mauricio Rosales Aznar |
| Technická spolupráce: | Claudia Vera |
| Dodavatel stavby: | Central Constructora |
| Strukturální inženýring: | Ing. Emanuel Solís, Ing. Julio Baeza |
| Dodavatelé materiálu: | Helvex, Tecnolite, Mosaicos La Peninsular |
| Klient: | soukromá osoba |
| Rok dokončení (finalizace): | únor 2018 |
| Design bytových doplňků: | Cristina Cámara, Rolando Lizárraga, Maricruz Alcalá, Estéfani Luis, Estephania Lugo, Christopher Estrella,Manuel Ferrer |
| Původní plocha: | 100,5 m2 |
| Využitelná plocha podlaží: | 165 m2 |
Sdílet / hodnotit tento článek