• ESTAV.cz
• Témata
• Plánujeme
• Průkaz energetické náročnosti
• Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl I.

Budovy, které byly postaveny v dřívějších obdobích a neprošly pozdější změnou, prakticky ve všech případech nesplňují požadavky kladené současnou legislativou. Ve většině případů též bývají pro jejich majitele či provozovatele nadměrně nákladné z hlediska nákladů na běžný provoz. Je to logicky zapříčiněno tím, že v době jejich výstavby platila vzhledem k současnosti méně přísná kritéria, kterými se výstavba řídila.

Požadavky, které reprezentují nároky na ekonomicky efektivní provoz budov, lze rozdělit do dvou základních oblastí:

1. soubor požadavků na technické vlastnosti stavebních materiálů a konstrukcí, vzhledem k zaměření našeho článku se jedná především o vlastnosti tepelně technické,
2. požadavky na zařízení zajišťující vlastní provoz budov, tedy požadavky na systémy technického zařízení budov (TZB).

Celá oblast výstavby a oprav budov je v současnosti regulována poměrně rozsáhlou legislativou zahrnující soubor několika zákonů a množství prováděcích vyhlášek a nařízení vlády. Cílem několika článků zabývajících se problematikou snižování energetické náročnosti již existujících budov je ukázat možné způsoby, které mohou vést ke snížení provozních nákladů.

Text se nezabývá oblastí výstavby nových budov. Tato oblast je poměrně rozsáhlá a vzhledem k tomu, že z principu věci podléhá pravidlům daných zákonem o územním plánování a stavebním řádu (stavebnímu zákonu), předpokládá se automaticky zpracování projektu způsobem, který současné legislativní a technické požadavky na stavby v plném rozsahu splňuje.

Snižování energetické náročnosti budovy – povinnost nebo svobodná volba?

Způsob stavění se s postupujícím časem a s rozvojem materiálové základny používané k výstavbě měnil, technická řešení i používané technologie se oproti dřívějším dobám změnily zcela zásadně. Stavebníku, který dříve často stavěl svépomocí, ještě před několika málo desetiletími stačila vědomost, že vyhovující tloušťka stěn domu z plných cihel je 45 cm a že do podlahy a nejvyššího stropu postačí umístit pár centimetrů škváry či skelné vaty. Vhodnost otvorových výplní se prakticky neřešila, vyráběla se okna špaletová, později byla nahrazována zdvojenými (známý tzv. panelákový typ). Vybavení běžných budov systémy TZB spočívalo v instalaci zdrojů, u kterých nikdo příliš neřešil úroveň energetické účinnosti a znečištění životního prostředí jejich provozem. Obdobným způsobem se postupovalo při různých rekonstrukcích.

Současnost se oproti dřívějšku zcela zásadně změnila. Na vlastníka nemovitosti zatím nejsou při jejím běžném užívání či provozování kladeny zvláštní požadavky. To se však zásadně mění v případech, kdy:

1. je plánována tzv. větší změna dokončené budovy,
2. jsou plánovány úpravy systémů TZB případně výměny stávajících technických zařízení za nová.

Poznámka: na tomto místě je pro úplnost nutno uvést, že od data 1. 9. 2022 vznikne povinnost, která se bude vztahovat na veškeré kotle na tuhá paliva (tedy i na domácnosti). Jedná se o zákaz používání kotlů 1. a 2. emisní třídy bez ohledu na to, kdy byly pořízeny. Vlastníkům tudíž vznikne obecná povinnost jejich výměny. Zdroj: Směrnice o Ekodesignu 2009/125/ES – požadavky pro kotle na tuhá paliva, platnost od 1. 1. 2020.

Současný způsob stavění a úroveň technických systémů, které zajišťují funkčnost a stav vnitřního prostředí, klade na znalosti stavebních, technických a energetických zásad poměrně značné nároky. Budeme se dále zabývat pouze oblastí změn dříve dokončených budov jak v oblasti stavebních částí, tak v oblasti instalovaných technických systémů. Budeme přitom věnovat pozornost rozboru možností, které se naskýtají k tomu, aby provoz budov byl co nejefektivnější. Taktéž budeme věnovat pozornost tomu, aby uvažované úpravy splňovaly předpoklad ekonomicky efektivního opatření. Obecně totiž platí zásada, že snížení energetické náročnosti má pro investora smysl pouze tehdy, je-li kromě dalších hledisek ekonomicky efektivní. Pokud tomu tak není, pak nemá smysl jej provádět, s výjimkou případů, kdy je k tomu ještě jiný důvod (viz například poznámku v předchozím textu).

Legislativní rámec upravující změny dokončených budov

V případech, kdy se vlastník budovy rozhodne provést změny u dříve dokončené budovy, nastává mu řada povinností, které je nutno splnit, pokud se nemá dostat do rozporu se zákonnými požadavky. Česká republika je součástí Evropské unie (EU), proto se na hospodaření s energií v budovách vztahují směrnice, které byly v rámci EU přijaty, a které tuto oblast pojímají komplexně s výhledem na určité časové období. Nebudeme se podrobně zabývat jejich zněním, pro účely tohoto článku postačí jejich výčet – viz následující tabulka.

Tabulka 1 - přehled přijatých evropských směrnic v rámci EU a hlavních dokumentů platných v ČR

Vyznat se v celém balíku legislativních předpisů je poměrně náročné už jenom kvůli permanentně probíhajícímu procesu různých novelizací stávajících předpisů. Není nezbytně nutné, aby se každý stavebník (investor) podrobně vyznal v celém balíku zákonů a jejich prováděcích předpisů. Pro účely provádění změn dokončených staveb je podstatné vědět o dvou nutných podmínkách, které je nutno splnit, aby nedošlo ke kolizi s požadavky zákona.

Zákon, který stanovuje základní rámec hospodaření energií v budovách, je zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií s řadou pozdějších změn. Požadavky Směrnic Evropského parlamentu a Rady vyjmenované v tabulce č. 1 jsou v zákonu č. 406/2000 Sb. Pro naše účely postačí vědět o následujících podmínkách, které pro změny dokončených budov platí. Těmito podmínkami jsou:

1. při provádění tzv. větší změny dokončené budovy jsou stavebník, vlastník nebo společenství vlastníků jednotek povinni splnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni podle prováděcího právního předpisu
   1. pro celou budovu nebo pro měněné prvky obálky budovy,
   2. pro měněné technické systémy;
2. při provádění jiné než větší změny dokončené budovy vzniká vlastníku nebo společenství vlastníků opět povinnost splnit požadavky na energetickou náročnost budovy na nákladově optimální úrovni v rozsahu měněných stavebních prvků obálky budovy nebo měněných technických systémů.

Poznámky k výše uvedeným pojmům:

• větší změnou dokončené budovy je podle uvedeného zákona změna provedená na více než 25 % celkové plochy její obálky;
• obálka budovy je soubor všech teplosměnných konstrukcí na systémové hranici celé budovy nebo její zóny, které jsou vystaveny vlivu přilehlého prostředí (venkovní vzduch, zemina, prostředí uzavřených prostor s neupravovaným vnitřním prostředím nebo upravovaným na výrazně odlišnou vnitřní teplotu);
• stanovené požadavky na nákladově optimální úrovni jsou takové, jejichž splnění vede k nejnižším nákladům na investici v oblasti užití různých druhů energie, na údržbu, provoz a likvidaci budov v průběhu odhadnutého ekonomického životního cyklu;
• splnění podmínek uvedených v bodě 1) se prokazuje průkazem energetické náročnosti budovy (PENB), který může zpracovat pouze k tomu oprávněná osoba (energetický specialista s oprávněním, které vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR);
• splnění podmínky uvedené v bodě 2) se prokazuje kopií dokladů, které se k měněným částem vztahují; tyto doklady je nutno uchovávat 5 roků.

V běžné praxi se splnění uvedených požadavků prokazuje:

1. průkazem energetické náročnosti budovy zpracovaným energetickým specialistou v případě větší změny dokončené budovy
2. doklady o nákupu příslušných stavebních materiálů nebo zařízení v případě změn, které nejsou změnou větší dle zákona. Při zateplování je však nutný ještě základní výpočet součinitele prostupu tepla skladby měněné konstrukce.

Sdílet / hodnotit tento článek

Čtěte i další díly seriálu

1. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl I.
2. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl II.
3. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl III.
4. Snižování energetické náročnosti existujících budov nejen zateplením – díl IV.
5. Čím vytápět rodinný dům. Podle čeho vybrat zdroj tepla pro vytápění

Související témata