• ESTAV.cz
• Architektura
• Ani jeden strom nazmar! Stylová rodinná vila se proplétá vzrostlým sadem

Prohlédnout fotogalerii34 fotografií

O státě Madhjapradéš můžeme s jistou nadsázkou hovořit jako o „Kalifornii Indie“. Toto historicky významné území, situované ve strategickém středu indického subkontinentu, patřilo vždy mezi velmi zámožné. Dříve proto dodávalo zbytku říše mahárádži a duchovní vůdce, a nyní zásobuje zbytek indické federace chytrými nápady. Když přijde na obnovitelné zdroje energie nebo pokročilé systémy obnovy přírodní krajiny, je Madhjapradéš indickou jedničkou. Dílem proto, že peníze tu lidem nechybí, stejně jako ochota investovat je do neotřelých novinek. Ostatně, milionářů tu žije asi stejně jako v Kalifornii.

Dům vklíněný mezi stromy má tři větve s ojedinělými výhledy

přečíst článek

Nejde o peníze, ale o styl

I proto mají architekti zakázky z tohoto státu rádi: peníze tu totiž nejsou obvykle limitujícím faktorem, a místo toho hraje prim nějaký „trendy“ záměr, související s široce propagovanou ekologií (i když svébytně pojatou, to však necháme na posouzení každého čtenáře). Přesně jako v případě čerstvého projektu studia DADA Partners s názvem Orchard House. Lokalizace? Předměstí města Chhatarpur, které je v měřítkách Indie spíše malou vesnicí. Má totiž jen 1,7 milionu obyvatel. Díky tomu tu stále jasně vyznívá nedávný rustikální charakter okolí, které se ze zemědělské krajiny propletené džunglí a starými hinduistickými chrámy mění na velkoměsto jen pozvolným tempem.

Foto: Ranjan Sharma / Lightzone India

Je to prostě indická venkovská selanka, kterou zbohatlíci z Nového Dillí aktivně vyhledávají. Zrovna jako Bharat Sawney, majitel nadnárodní stavební společnosti, který si Chhatarpur vybral jako destinaci pro svůj nový rodinný dům. Architekt Mukul Arora z DADA Partners jen musel přetavit představy svého klienta do konečné podoby. Což, jak asi tušíte, nebylo zrovna snadné. Stavební pozemek o rozloze dvou a půl hektaru byl totiž původně plantáží mangovníků, místy dnes stále patrnou. Klient si přál věkovité stromy celé uchovat, a tím jednak vzdát hold snaze svých předků a rovněž současnému trendu po všudypřítomné zeleni. A také duchovnu.

Stromy, které nesmí padnout

„Klient si přál na místě bývalého farmářského stavení a plantáže mangovníků vybudovat stavbu, která by přesáhla hranice světského prostředí, a přitom velebila přírodu jako součást každodenního života,“ vysvětluje Arora. „Stavba se měla stát součástí hry světel a vesmíru.“ Duchovno obvykle nebývá aspektem, které by se do stavby rodinných domů a vilek nějak promítalo, ale Indie je trochu jiný svět. Projekt tedy musel odrážet hinduistické principy ediktu Vastu, které jsou pro většinu z nás obtížně uchopitelné. V principu je pro nás podstatné, že stavba musela mít jihozápadní orientaci, a nesměla poničit pozemský život.

Foto: Ranjan Sharma / Lightzone India

Návrh projektu z opačného konce

A tím pádem jsme zase u starých mangovníků: Dům musel být na štědře disponované parcele vystaven v nejméně stromy zarostlé části pozemku, a několik zde zbývajících stromů bylo přímo začleněno do stavby. „Znamenalo to, že celý návrh projektu se opíral o již existující živé prvky, mangovníky,“ vysvětluje Arora. K ruce mu proto byli Nivedita Saigal a Saurabh Sayal, odborníci DADA Partners na krajinotvorbu a architekturu zahrad. Jejich rolí protentokrát nebylo zeleň vsazovat do projektu, ale zachovávat již existující. A pomohli také dodat stavbě Orchard House objem.

Jejich první úkol? Vymezení plánu otevřených prostor domu, respektive úseků, ve kterých bude dům v přímém kontaktu s okolní zelení. Ať už formou prosklení, verandy, vnitřního nádvoří nebo průchodu. „Může to vypadat jen jako kosmetická změna v přístupu k práci architekta, ale na design domu to mělo obrovský dopad,“ připouští Arora. Je třeba mu dát za pravdu: stavební využití rozsáhlé parcely limitovalo rozmístění stromů. Ty rozhodly o optimálním usazení stavby v patřičné jihozápadní orientaci. A projekt „začal“ návrhem volných a otevřených prostor, směřujících k zeleni. Teprve na ně se pak navázaly místnosti funkční, kuchyně, koupelny a ložnice.

Foto: Ranjan Sharma / Lightzone India

Zeleň pro každého

Zatímco jiní architekti musí řešit, jak do svého návrhu domu přivést přirozené denní světlo, tady měli hotovo. Orchard House totiž roste přímo z místností, které jsou otevřené a světlé, a navazuje na ně zbytek stavby. „Výsledkem je přitažlivá atmosféra vzdušného a světlého domu, který je v neustálém kontaktu s okolní zelení,“ popisují architekti. Celý návrh je charakterizován třemi odlišnými (byť částečně propojenými) vnitřními dvory, které do domu vpouští mangovníky. Ty svými korunami rámují celý dům. První (severní) dvůr odstiňuje rušivou přítomnost příjezdové cesty, západní je rozšířen o malou vodní nádrž, východní disponuje malým bazénem.

Textura, barva a materiál

Takové rozvržení plánu stavby rodinného domu bychom samozřejmě z ekonomického hlediska odsoudili jako nehospodárné. Vždyť aby stavba Orchard House obsáhla tuto kompozici, musí pokrývat celých 930 metrů čtverečních zastavěné plochy! Ale jak bylo řečeno výše, peníze tu nehrály roli. Ovocný sad ale nepřestal ani tentokrát ovlivňovat návrh domu. „Přírodní textura a barva kmenů stromů nás dále vedla v tom, jaké materiály užít ve fázi zpracování interiéru,“ dodává Arora. Neutrální a přírodní se stalo výplní, vůdčím tématem se stalo sklo, kámen, dřevo a ocel.

Foto: Ranjan Sharma / Lightzone India

„Mangovníky disponují velmi širokou paletou barev a tvarů. Hrubé a pokroucené tmavé kmeny, listoví, které je z lícové strany tmavší než na rubu, stín, který dodává jednotlivým tónům rozmanité barevné vyznění,“ vyjmenovává Arora. „V zásadě jsou to stromy, které absorbují spoustu světla.“ Dům měl s těmito barevnými proměnami korespondovat a reagovat na ně, a přitom si uchovat svou otevřenost. Proto je tu „prosvětlující“ prvek kamenných obkladů z pískovce Kunoor, který má drsnou povrchovou texturu a přitom je velmi světlý. Byl využit při obkladech podstavy domu, a svou podobností s kmeny mangovníků prý pomohl „zarámovat“ celý Orchard House.

Labyrint plný překvapení

Místnosti domu silně akcentují prosklené stěny (sklo typu Modifloat), zvláště pak v místnostech postavených proti korunám stromů. Na většinu pokojů přímo navazují terasy a průchody do dvorů, většinou s dlážděným ze starých dřevěných trámů. Interiérem pronikají nosné systémy ocelových traverz (Jinda Steel), které domu zajišťují stabilitu a vizuální lehkost. Na první pohled by celý dům mohl působit dojmem labyrintu, ale má svou logiku. V jednotlivých úsecích domu se návštěvníkům nabízí „rozdílný prožitek“, a tím se místnosti stávají osobitější.

Foto: Ranjan Sharma / Lightzone India

V přízemí narazíme na kuchyň, domácí posilovnu, bar, velkou společenskou místnost, jídelnu a menší obývací pokoj s čítárnou. Prakticky všechny tyto místnosti jsou obestavěny sklem, celostěnými okny ústícími na nádvoří se stromy. Směrem k západu pak narazíme na dvě oddělené ložnice a „odpočinkový“ prostor. V patře pak najdeme další čtyři pokoje-ložnice, které těží ze své pozice proti korunám stromů. „Prakticky v každé části Orchard House získáváte pocit, že už jste viděli všechno a nic vás už nemůže překvapit,“ říká Arora. „Jenže pak obvykle následuje další nádvoří a nové pokoje, které jsou znovu svým stylem a laděním originální.“

Splynutí moderny a hlubokého duchovna

Orchard House si pozornost zaslouží. Ne proto, že se tu nešetřilo penězi, ale spíše kvůli celkovému provedení. To totiž současně vyzvedává význam zeleně pro kvalitu života obyvatel, a přitom pracuje s duchovní stránkou projektu. Zatímco první aspekt je moderní a v současnosti se nosí, ten druhý je tradiční už tisíce let. Kombinace obou přístupů pak vytváří z Orchard House dílo, které v Madhjapradéš jistě obstojí.

Foto: Ranjan Sharma / Lightzone India

Údaje o projektu

Sdílet / hodnotit tento článek

Související témata