Jen krátké shrnutí: ve 33 amerických státech je nyní prodej marihuany pro medicínské využití legální. Je tu dalších 14 států, kde sice mají přísnější parametry pro hodnocení přístupu pacientů ke konopí, ale s trochou štěstí a alternativně smýšlejícím ošetřujícím lékařem se k marihuaně také dostanete. S těmito počty se nově překrývá i desítka států, kde je schváleno užití marihuany jak pro lékařské, tak i rekreační účely. Jinými slovy, pokud se nenacházíte ve státech Idaho, Jižní Dakota a Nebraska, nikdo vám už v zásadě v konzumaci produktů z této zajímavé rostlinky nebrání. Jak to ale souvisí s architekturou a stavebnictvím?
Marihuana potřebuje své
Prakticky přes noc totiž ve Státech narostla poptávka po výstavbě průmyslových pěstíren konopí, které by zásobovaly americký trh. A není to jen tak: objekty pěstíren mají totiž velmi specifické nároky na provoz, spotřebu energie, izolaci a samozřejmě i bezpečnost. Spousta stavebních firem, jejichž dosud nejvyšší technickou metou byla maximálně výstavba nějakého výzkumného ústavu nebo laboratoří, se dnes musí přeškolit na aplikovanou botaniku a zahradnictví. V zakázkách na výstavbu pěstíren čekají miliony dolarů na to, až je schopný architekt dodávající projekt stavebním profesionálům vytěží. Jenže jak se ukazuje, ne každý ví, jak na to.
Je zapotřebí zvažovat vícero faktorů: kolik rostlin se bude nacházet na jednom metru čtverečním pěstební plochy, do jaké výšky je nechají klienti vyrůst, jak bude řešeno osvětlení a zavlažování, jaké se očekávají formy manipulace s rozrůstajícími se rostlinami. „Každý z těchto detailů hraje velkou roli,“ vysvětluje Sam Andras, vedoucí MJ12 Design Studia. „Nesprávné nastavení měřítek a parametrů se totiž negativně projeví na produktivitě pěstírny. Můžete vytvořit na pohled stavebně dokonalé dílo s vynikající funkční architekturou, ale prakticky nepoužitelné.“
Kritický nedostatek „specialistů“
Dochází tak k poněkud komické situaci, kdy teď velké stavební firmy a studia architektů přijímají do svých řad „specialisty“ na pěstování konopí, aniž by se jich ptali na to, odkud jejich diskrétní praktické zkušenosti vlastně pochází. Je přitom jasné, že specialistou v oboru pěstování marihuany se nikdo nestane přes noc, a přitom ještě loni vás tahle dovednost mohla poslat na pět a více let za mříže.
„Musíte pochopit každý krok pěstebního procesu, od semínka po usušený produkt,“ vysvětluje Patrick Donaldson z portlandské Harka Architecture. „Teprve pak přijde na řadu vnější obálka, izolace, LEED, HVAC. Pro mnoho amerických architektů je to naprosto nové téma, odlišný způsob práce.“ Donaldson dodává, že projekty průmyslových pěstíren konopí jsou podobně profesně-specifické, jako třeba operační sály moderních nemocnic. „Jenže při jejich návrhu můžete konzultovat podrobnosti s chirurgy a lékaři. U konopí tu oficiálně odborníky na problematiku zatím nemáme.“
Jen pro představu, stávající katalogová nabídka vybraných amerických stavebních firem zahrnuje projekty od 280 po 93 000 metrů čtverečních, přičemž metr čtvereční pěstírny vyjde na 2080-4250 dolarů. Navázaná zpracovatelská zařízení se pohybují v ceně od 5000 po 12 500 dolarů za metr čtvereční, v závislosti na velikosti a užité technologii. Převažujícím typem konstrukce jsou stavby z prefabrikátů, a vyznačují se velkou rychlostí, v rozmezí od osmi do dvanácti týdnů. Je to prostě zlatý důl pro ty, kteří o konopí něco vědí.
Sdílet / hodnotit tento článek