Byt na pavlačovém nádvoří, který si vyhlédl mladý pár ve Lvově, byl spíše tmavou špeluňkou než skutečně důstojným obydlím. Jenže peněz a času na dlouhé hledání vážně neměli nazbyt. Počítali totiž, že se jejich partnerské dispozice brzy změní na 2+1. Ano, čekali dítě. A s čerstvým potomkem už většinou nechcete trávit život ve studentském podnájmu. Proto vzali zavděk útočištěm, které zprvu nabízelo pouhých 29 metrů čtverečních, v absolutně nevyhovujících dispozicích oddělených cihlovými příčkami. Nehezkých překvapení tu na ně čekalo víc.
Byt jako z hororu
Do dvora uzavřená trojitá cihlová stěna nedávala prostor pro růst, omítka zdí kolem kamen byla prosycena dehtem, úzká toaleta obložená dlaždičkami pamatovala snad ještě kozácká povstání. Pod prastarými dřevěnými rámy oken a dveří profukoval vítr, vrzající dřevěná podlaha byla jako z hororu. Ke strašidelnosti v tomto mikro-bytě vydatně přispívala absence světla. Jinými slovy, nebylo to tu zrovna vzhledné, a ani vzdáleně to nepřipomínalo místo, kde byste chtěli zakládat rodinu. Naštěstí měli noví majitelé, K. Badzyanová a D. Sorokevych jeden trumf v záloze.
Když nechybí dobré nápady…
Oba jsou totiž architekti ve studiu RE+design. A když máte praxi, zkušenosti a nechybí vám chuť do práce, může se i miniaturní stísněné potemnělé doupě stát plnohodnotným domovem. Ne, nebáli se radikálních změn. Proto první krok jejich rozsáhlé rekonstrukce připomínal vyklízení králíkárny: ven muselo všechno. Omítka byla otlučena na holou cihlu, odporoučely se letité podlahy a strženy byly všechny vnitřní zdi a přepážky. Největší výzvu ale představovalo rozšíření okna do širokého formátu. Ukrajinské domy ale něco vydrží.
Nedělený prostor zvyšuje komfort
Cílem bylo vytvořit souvislý otevřený interiér, který díky rozsáhle de-konstrukci získal o trochu příznivější rozměr 35 metrů čtverečních. Podlahy byly dorovnány betonem s hladkou úpravou, a oživený povrch přiznaných cihel překryly vkusné překližkové desky. Dřevné obklady logicky ladí s na míru vyrobenými bytovými doplňky, především vestavěnými skříněmi. Ty zajišťují dostatek úložného prostoru, a současně zajišťují funkční propojení. Police vytváří i nášlapné kameny schodiště. Byt je teď jedním velkým prostorem života, nad kterým se vznáší vyvýšená mezonetová ložnice.
Světlo pro nový život
Jedinou oddělenou částí je minimalisticky provedená koupelna s toaletou. Jinak tu všechno vypadá dočista jinak. Je tu tolik světla! Stačil přitom prostý trik se zrcadlovou plochou, umístěnou proti oknu. Sluneční paprsky pronikající ze dvora teď osvětlují celý byt. Přibyla tu klimatizace a odvětrávání, která řeší průnik vlhkosti. Betonová podlaha byla ponechána nekrytá u vstupu a pod kuchyňským ostrůvkem, v části kombinované ložnice/obývacího pokoje jsou instalovány parkety. Je to právě povrch podlahy, který nenásilně člení jednotlivé úseky bytu.
Stylové, jen trochu retro
Oba partneři-architekti si přitom dali záležet na tom, aby do svého obydlí vnesli vše potřebné pro život moderní rodiny, ale přitom zachovali to, co jim je z retro-stylu milé. Například luxfery v koupelně se sprchovým koutem. Minimální užitná plocha bytu byla rozšířena o půlmetrové předsazení vstupního skleníku. Ten nebrání průniku světla, a přitom slouží jako tepelný přechod do láskou a spokojeností vyhřátého obydlí.
Sdílet / hodnotit tento článek