Jenže už v řadě odvětví se několikrát ukázalo, že právě modernímu vojsku dostupná technologie udává trend pro budoucnost. Což ostatně platí i pro americké MCSC, tedy stavitele a inženýry Marine Corps Systems Command, které můžeme nazvat ženisty od mariňáků.
V zázemí je jejich činnost obvykle dost fádní: zajišťují výstavbu a údržbu vojenských staveb. Kasáren, skladů, garáží, ranvejí vojenských letišť, mostů nebo třeba ropovodů. Tuhle roli plní i v ostrých misích, při bitevním nasazení. Jenže ve skutečných polních podmínkách je tahle práce o dost náročnější. Stavět se musí efektivně, bez ohledu na nehostinnost území, nečekané minometné přepady nebo činnost ostřelovačů. V polních podmínkách profíci od MCSC nemohou spoléhat na přátelsky naladěné dodavatele stavebnin, ani na snadno dostupný materiál.
Nelehká rovnice vojenských stavitelů
Jedním z klíčových faktorů jejich práce je poměr výkonu a nasazených lidí. Čím víc stavitelů od MCSC „na zemi“ je, tím vyšší je riziko případných ztrát. Ve zkratce řečeno: velitelé potřebují, aby co nejméně lidí co nejrychleji postavilo co nejodolnější stavbu. Že to zavání neproveditelností? S využitím a funkčním zapracováním 3D-automatizovaného stavitelství už tolik ne, jak si nyní vojáci vyzkoušeli na cvičišti v Champaign ve státě Illinois. Kasárenský betonový objekt o využitelné ploše 46 metrů čtverečních tu vystavěla 3D tiskárna za 40 hodin.
„Je to asi vůbec první ukázka kontinuální stavby s využitím tiskárny přímo v terénu,“ pochvaluje si kapitán Mathew Friedell, který projekt dozoroval. „Podobné realizace tu už byly, i větší, ale nebyly provedeny přímo v terénních podmínkách.“ Instalace 3D tiskárny v nehostinné poušti, na které zrovna probíhalo vojenské cvičení, bylo prý dokonalou simulací reálných podmínek v poli, a zároveň zajímavým zpestřením. „Stavební práce ve válečné zóně jsou špinavé, vyčerpávající a nebezpečné,“ pokračuje Friedell. „V zásadě nechcete, aby někdo napadl mariňáky, když mají v rukou jen rýče, kladiva a překližkové desky. Roboti tuhle práci zastanou.
Rychleji a lépe, nejen pro armádu
Jaká tedy je bilance tohoto projektu? Přímo u tiskárny asistovali jen čtyři muži, kteří zajišťovali doplňování a promíchávání stavebního materiálu. Objekt byl hotový za 40 hodin, a to v síle a odolnosti, se kterou se klasické překližkové polní baráky, zpevňované pytli s pískem srovnávat nemohou. I ten by ale musela tvořit desetičlenná četa 5 dní. „Takže je postaveno rychleji, lépe, s menším výdajem lidské práce,“ uzavírá Friedell. Celé obytné bloky mohou vzniknout v řádu dní. Využití technologie pochopitelně nemusí být jen vojenské, a zrovna tak může najít uplatnění během staveb civilních. Například při budování nouzových obydlí pro přeživší přírodních katastrof.
Sdílet / hodnotit tento článek