S jistým zobecněním a zjednodušením nalezneme recyklační procesy napříč lidskou civilizací od dávné minulosti až po současnost. Kámen byl často opracováván nesčetněkrát, aby mohl být opět využit, například obklad egyptských pyramid v Gíze z bílého vápence byl použit na výstavbu domů. Dřevěné prvky dochovaných krovů často nesou známky úprav, které pravděpodobně vznikaly při úpravě z původního osazení. Železné výrobky byly překovány na jiný tvar a k jinému účelu. Dokonce i drahé kameny byly často přebrušovány a znovu použity, jakožto i některé drahokamy z českých korunovačních klenotů. A takto by se dalo pokračovat napříč většinou řemesel v lidské historii. Toto recyklování mělo vždy své opodstatnění. Získání samotného materiálu obnášelo, a obnáší i dnes, ohromné vynaložení energie a času. Přestože lidská pracovní síla byla levnější, než je dnes. Daleko jednodušší bylo výrobek či prvek přetvořit s nižším vynaložením sil a prostředků na jeho znovuvyužití.
Nejlepší recyklační procesy má patentována příroda. Stačí se podívat na koloběh (cirkulární ekonomiku) uhlíku, prvku, na jehož základu existuje život na Zemi. Procesy zpracovávající potravu v organismech produkují oxid uhličitý, ten se přes fotosyntézu dostává do rostlin a z nich opět je využit jako potrava. Popsání je velmi elementarizované a zjednodušeně vypovídá o bezodpadovém hospodářství tohoto systému i všech ostatních, které probíhají v dnes a denně v přírodě a my si jich ani nevšimneme.
Recyklace
V teoretické rovině slovem recyklace rozumíme vznik obdobně hodnotného výrobku z výrobku již považovaného za odpad. Což by v případě platnosti této definice, mělo docházet do nekonečna k opakování cyklů bez ztráty kvality. To je možné realizovat například u kovů a skla. Většina materiálů však v průběhu tohoto procesu ztrácí hodnotu. Tento proces dostal z angličtiny převzatý název downcycling. Příkladem může být recyklace papíru. Z primární suroviny lze vyrobit prakticky cokoliv, ale v každém recyklačním kole celulózové vlákno, které drží papír pohromadě, degraduje. Proto se recyklací užitná hodnota snižuje a nakonec se hmota získaná z recyklovaného papíru používá pro výrobu jemného papíru (papírové utěrky, toaletní papír, …), výrobků s nasávané papíroviny (plata na vajíčka) nebo foukané izolace. Tyto výrobky už nelze recyklovat znovu na papír, ale zkompostovat. Opakem downcyklace je upcyklace. Tu můžeme spatřovat například v přešití starého oblečení v nové nebo využití dřevěných palet na výrobu nábytku.
Recyklace umožňuje šetřit obnovitelné i neobnovitelné zdroje a často může snižovat zátěž životního prostředí. Hlavní přínosy recyklace jsou snížení potřeby těžby nových surovin, využití odpadu místo jeho uložení na skládku a celkové šetření životního prostředí. Zdroje nejsou nekonečné a musíme s nimi nakládat velmi uvážlivě.
Ve stavebnictví je často využívána downcyklace, kde se například z demolice betonových konstrukcí vytváří drť určená do podkladních vrstev liniových staveb. S rostoucími požadavky na úspory energií na provoz budov se klade větší důraz na tloušťky tepelných izolantů. Jedním z nejpoužívanějších typů tepelných izolací je expandovaný polystyren, EPS. Téměř většina staveb nemá modulové rozměry desek EPS. Z toho vyplývá, že se desky musí řezat a tvarovat na stavbě k optimálnímu osazení. Vznikají polystyrenové odřezky jednotlivých desek, a ty skončí na skládkách.
ISOVER odebírá veškerý stavební odpad ze zpracování EPS. Čisté a nekontaminované zbytky bílého polystyrenu se přímo na staveništi ukládají do pytlů či vaků. Ty jsou následně a po předchozí dohodě sváženy zpět do výrobního závodu. Odřezky, přířezy a další zbytky se rozdrtí a během výrobního procesu se přidávají do suroviny, čímž se sníží množství použité primární suroviny a současně i klesnou ekologické dopady výroby EPS.
Pojďte nám pomoci recyklovat a udělat drobnost pro životní prostředí. Chcete vědět více? Kontaktujete nás na recyklaceeps@isover.cz
Sdílet / hodnotit tento článek