Američané si na reputaci svých miliardářů a nejrůznějších železných baronů dost zakládají, byť příběh o vzniku Rockefellerova centra spíš zpočátku připomíná pohádku o padouchovi, který ukradl Vánoce. Pozemky ke stavbě prvních čtrnácti budov osobního okrsku (dnes jich je devatenáct) v překrásném artdeco stylu totiž vyzískal John D. Rockefeller od Univerzity Columbia už v roce 1928. Veřejnosti je obvykle prezentován jako štědrý mecenáš, který se mimo jiné postaral o rozkvět zmíněné vzdělávací instituce. Že jejich pozemky nejprve vykoupil a teprve pak jim „postavil novou“ se už obvykle neříká.
A stejně tak je opomínáno, že na uvolněných pozemcích měla nejprve vzniknout stavba pro celé město přínosná a patřičně honosná. Metropolitní opera. Rockefeller ale původní záměr brzy přehodnotil, a raději tu vybudoval mrakodrapy a administrativní centra, z nichž valnou část tvořilo zázemí pro jeho soukromé mediální impérium. Rádio-rozhlas, noviny i televize, všechno hezky v jedné kapse. Když už nic jiného, nikdo se v New Yorku nemohl o tomhle jeho kroku dočíst nějakou kritiku, protože noviny sídlily v jeho domech. Jako záporný hrdina pak zapůsobil Rockefeller ještě jednou, a to když svým zaměstnancům v okrsku v roce 1931 „zakázal“ Vánoce.
Muž, který zakázal Vánoce, a pak změnil názor
Respektive, nehodlal je uznat jako mimořádný sváteční den, ať už kvůli příplatkům nebo dovoleným, nu, možná také kvůli probíhající Velké krizi. (tady, ale to už je trochu spekulace, bychom asi narazili na jeho vlastní minulost a to, že Vánoce se u Rockefellerů za jeho dětství neslavily). Zaměstnanci, kteří museli do práce ve sváteční den, se ale rozhodli, že si Vánoce vzít nenechají. A tak uspořádali sbírku, za kterou sami nakoupili obří vánoční strom. Stranou ponechme, že tehdy to byla aktivita odborů, hrozilo za ni propouštění ze zaměstnání a podobné kratochvíle.
Kouzlo Vánoc nakonec zapůsobilo, a Rockefeller nakonec sám osadil na strom první hvězdu. Tak jasnou a zářivou (a hlavně nákladnou), že se jí podivil každý. Aspoň se zapomnělo na vzájemné třenice. Zrodila se tak tradice, která dostala oficiální rámec v roce 1933, a běží dodnes. Kromě let 1944-1945, kdy se stromeček v Rockefellerově centru nerozsvěcel (byla válka), se pak zvyk rozvíjel dál. V jednapadesátém roce bylo zorganizováno první televizí přenášené rozsvěcení stromku. A od roku 1955 se podoba hvězdy pravidelně mění, návrh jejího designu se stal předmětem celonárodního významu.
Nejsledovanější vánoční hvězda
Hvězda nabývala podoby útvaru s 1,2 metrů dlouhými rameny, byla vyrobena z podsvíceného plastu, skleněných vláken i ze zlatých lístků. To podle toho, jak se měnil vkus komisařů její návrh schvalující. V roce 2004 opanoval soutěž rakouský výrobce broušeného skla, společnost Swarovski, který chytrým re-designem známých tvarů v poněkud neočekávaných dimenzích vytváří opravdu krásné vánoční hvězdy. Nejprve se prosadili s hvězdou krystalickou, posléze s podsvícenou zevnitř (návrh designéra Michaela Hammnonda) a s LED světly ve skleněných tubusech.
Poslední novinkou ve vývoji nejsledovanější vánoční hvězdy za oceánem je zákrok Daniela Libeskinda, světově uznávaného návrháře a designéra, jeho práce jsme mohli obdivovat v nejrůznějších kulturních centrech, svého času třeba ve WTC, denverském Muzeu umění, Židovském muzeu v Berlíně.
Jeho slova, kterými své aktuální provedení hvězdy pro vánoční strom s Rockefellerově centru doplňuje, jsou jistě motivující: „Hvězda zprostředkovává poselství míru, pospolitosti ve světě, štěstí. Hvězda je takový univerzální symbol, něco, co jako radostné mohou vnímat všechny kultury a náboženství. Dílem proto, že na ně všechny působí trochu nevysvětlitelně a zázračně.“
Vánoční hvězda v číslech
Aktuální trojrozměrná hvězda z kolekce Swarovski váží 408 kilogramů, jejích 70 nepravidelných paprsků s hliníkovým jádrem má rozpětí 2,7 metrů a je vytvořena ze tří milionů krystalů (6mm ESG Glass w). Prosvětluje ji 104 LED zářivek, a oslňující efekt celé hvězdy se dá vyjádřit sumou 106 400 lumenů. To je opravdu hodně svíček. Struktura byla sestavena v Rakousku, doladěna v dílnách na Rhode Island. Trvalo to dvě léta. Poté byla slavně osazena v Rockefellerově centru.
Sdílet / hodnotit tento článek