"Uvedená čísla jsou pouze orientační. Přesné statistiky stále neexistují, a tak čerpáme z četnosti zájmu žadatelů o konzultace při projektu i výstavbě v Centru pasivního domu, dále z údajů programu Nová zelená úsporám, kde v minulém roce vzrostl počet zájemců meziročně téměř o sto procent," uvedl Vanický.
Pro pasivní dům je klíčové zpětné získávání tepla, takzvaná rekuperace, kdy systém trubek vyměňuje vzduch a teplo zůstává uvnitř. První dům, kterému se říká pasivní, byl postaven v roce 1990 v německém Darmstadtu.
Nejvíce zájemců o tento druh výstavby je podle Vanického stále mezi staviteli rodinných domů. Rostoucí zájem je i v oblasti bytových domů, příkladem jsou developerské projekty společnosti JRD. "Velký zájem je i ve veřejném sektoru. V minulém roce šlo konkrétně o základní a mateřské školy, nemocnice, obecní úřady, domy dětí a mládeže, dále domy pro seniory nebo kulturní centra," doplnil Vanický.
Loni byla otevřena například mateřská škola Sýpka v Brně, základní škola v Psárech, mateřská škola ZŠ Psáry v okrese Praha-západ, mateřská škola v Sedlejově na Vysočině nebo nebo komunitní dům pro seniory v Týnci nad Labem. "Již delší dobu jsou otevřené a provozem ověřené budovy Univerzitního centra energeticky úsporných budov v Buštěhradě či Výzkumného a inovačního centra v Ostravě," podotkl Vanický.
Příklady bytových domů z posledních let jsou projekty Ecocity Malešice nebo Hyacint Modřany v Praze. V pasivním standardu byly postaveny třeba i mateřská škola v Moravských Budějovicích nebo Semilech, základní umělecká škola Karla Malicha v Holicích, základní škola v Židlochovicích, dům pro seniory v jihomoravských Modřicích, nemocnice v Olomouci a ve Šternberku nebo veřejná knihovna v Rožnově pod Radhoštěm.
Sdílet / hodnotit tento článek